Tajemství slov

Zprvu jsem byla trochu nedůvěřivá k hlavní hrdince a hodně jsem se bála, že její chování bude sloužit jen k obratné manipulaci s divákovy city, nicméně děj tohoto díla je propracovaný a zapadá do sebe ve všech částech, takže nic není jen na efekt. Atmosféra tohoto příběhu je skutečně nestandardní, herecké výkony rovněž. Tandem Sarah Polleyová - Isabel Coixet je skutečně originální zjev na filmové scéně. Pakliže Můj život beze mne je o smíření se se smrtí, pak tento kus je o překonání vlastní smrti. Smrt v podobě války, vojáků, rádoby zachránců, v podobě sebevražedné nehody. Také je to o tíze slov a ticha ... takže proč psát víc ... to se musí vidět 90%. (17.11.2006)

Isabel Coixet nudí. A to tak, že pod ťarchou ubíjajúceho tempa spoľahlivo vyšumí významný odkaz, tejto inak konvenčnej drámy. Osudové stretnutie dvojch "životom postihnutých" ľudí postráda jediný výraznejší prvok, ktorý by trochu zamaskoval direkt k očakávanému záveru. Zisťujem, že podobné "pomalé-ambientné" snímky (Code 46, Lost In Translation) idú jednoducho mimo mňa. (26.11.2006)

Typicky drsný film. Tim Robbins hraje drsňáka, co má k slovům daleko, protože přišel o zrak a pro mě nepříliš známá herečka Sarah Polley to všecko odsere, protože se o něj má na odlehlém místě na Zemi starat a zatahá do toho city. Hodinu tu pak blafaj o samých negativních věcech, že se na to těžko kouká až Vám z toho na konci utrhnou všecky bulvy údivem. Tajemství slov bych vyjádřil jedním slovem: deprese. (28.11.2010)

75% - Zajímavý a hluboký film, který rozhodně stojí za shlédnutí. Úžasná atmosféra, perfektní herecké výkony, a sympatická lámaná angličtina s mnoha přízvuky :o) Mnoho symboliky, mnoho moudra, zatraceně mnoho bolesti, a přesto tolik romantiky… Hm… Jen ta věčná ruční kamera… Často jsem měl pocit, že už by si mohli autoři přestat hrát na Blair Witch, a jestli si už zapomněli nějaký ten stativ doma, tak aspoň zaměstnat někoho, komu se neklepou ruce na držení kamery. Proč jsem (ač laik) z ničeho nic tak přísný na příliš tvůrčího kameramana? Velkou část filmu tvoří intimní dialogy dvou osob, a díky nápadným pohybům člověka s ruční kamerou k nim mně, jako divákovi, přibyla i třetí -ta, co vše natáčí. A docela mi to kazilo zážitek. Umělecký záměr tedy na mě moc nezabral. Ale určitě se v tom dá "naučit plavat" ;o) (15.07.2007)

Dôkaz, že aj ten najjednoduchší príbeh môže v správny rukách citlivej režisérky-scenáristky a senzitívne hrajúcich hercov a pomocou prvotriednych dialógov zapôsobiť v aj tých najhlbších diváckych citoch a kvalitou presiahnuť nejednu divácky úspešnejšiu drámu. A záver potvrdil (vlastne ako celý film), že aj klišé sa dá spracovať tak, aby nepôsobilo stereotypne. 85%. (01.09.2009)