Nepohodlný

Podmanivé vizuály (fotogenická Keňa), výborní herci a postmoderně odvyprávěný příběh. Zahradník mi sedl, vyhovovalo mi pomalejší tempo, vícevrstevnatý příběh, volné prolínání vzpomínek do současnosti... Kameraman a střihači odvedli skvělou práci (barevné stylizace, kontrasty, rozzáběrování...). Hudba rovněž výborná. (14.03.2014)

"Nothing in his life became him like the leaving it." Macbeth? Anglický pacient? Ne, jen anglický diplomat se sklony k zahradničení, do něhož je zaseto semínko nejistoty, co nakonec houževnatě vyklíčí v ušlechtilou rostlinu vytlačující plevel.. Skvělá práce s flashbacky, místy rušivá ruční kamera, v délce poněkud rozmělněná naléhavost a skličující obraz bídy, bezmoci a beznaděje. Myslím si, že točit film s podobnou tématikou mainstreamovým způsobem je pokrytectví, ale na druhou stranu, každý počin, který nám ukáže, že planeta Afrika je pro nás "so far, so close", má svou cenu. Stejně tak stojí za povšimnutí poznámka autora novely Johna le Carré v závěrečných titulcích: „Nikdo v tomto příběhu, ani zájmová skupina nebo společnost není, díky Bohu, založena na fyzické osobě nebo zájmové skupině v reálném světě. Ale mohu vám říci, že jak pokročila má cesta napříč farmaceutickou džunglí, uvědomil jsem si, že v porovnání se skutečností je můj příběh krotký jak pohlednice z dovolené..“ Zahradník jednu rostlinu plevele odstraní, kousek dál vyroste deset dalších… (07.08.2012)

Aj by som dal plný počet, ale to by ma mohli obviniť, že je to kvôli silnej téme. Toto je však dobrý film bez ohľadu na to, o čom je. Ústredný manželský vzťah je skvelo vykreslený (takmer ako vo FONTÁNE), je to dobre natočené a ešte lepšie rozprávané. Film s jednoduchým príbehom ani chvíľu nenudí a je dostatočne hlboký, aby dokázal dojať... (05.03.2011)

Film, který mě ke konci už jen otravoval - na můj vkus je příšerně překomplikovaný (čert aby se vyznal v té změti postav a jejich divných jmen) a, ó ano, proč to nepřiznat, i protivně britský (osobně nemůžu cokoli souvisejícího s Británií ani cítit). Pokud jde o obsazení, Ralphu Fiennesovi jsem nikdy nepřišel na chuť, Danny Huston mě vyloženě sral, a Billa Nighyho nemůžu pro změnu ani vystát - díkybohu aspoň za tu Rachel Weisz, která je zde ve svých 35 letech vážně báječná. Natočeno je to celé jistě bravurně, ale za sebe nemám problém napsat, že mě námět film neoslovuje, nebaví a téměř obtěžuje, čert vem celou Afriku, co je mi po ní - dojímat se u podobných bijáků považuji za vrchol pokrytectví. Když běžely v závěrečných titulcích ty le Carrého kecy, že tenhle film je jen slabý odvar toho, jak to chodí ve skutečnosti, pomyslel jsem si cosi o bláznivém starém paranoidním dědkovi, kterému přeskočilo, a úlevně ukončil přehrávání. Do smrti už nechci mít s filmy tohoto typu nic společného. (13.06.2015)

Vzhledem k tomu, že se tvůrci snaží o až přílišnou realističnost, to paradoxně ztrácí grády právě tam, kde musíte u filmového příběhu trochu přitlačit. Když jsou nám osudy postav podány div ne formou televizních zpráv nebo reality show, nemám s nimi takový prožitek a spoluprocítění, jako kdyby to bylo natočené jako normální film s obyčejnou strukturou vyprávění. (31.03.2012)