Tai-Pan

Film o založení Hong Kongu má samozřejmě své mouchy. Asi nejvíc mě vadila angličtina (a barva hlasu), kterou hovoří Dirk Struan (působila na mě jako s čínským přízvukem). Na druhou stranu, jako člověk, který četl knihu Jamese Clavella několikrát a ještě před tím, než viděl film, mi film nepřijde špatně sestříhaný. Je pravda, že aby dostali určité prvky knihy do filmu, zařadili je na jiné místo, než jsou v knize (Mary Sinclairovou v čínském bordelu například), ale nevadilo mi to. To, co se scénáristům vešlo nacpat do dvou hodin filmu, zobrazuje v rámci možností docela dobře to, co jsem si představoval podle knihy. Postava Mei Mei docela byla docela přesně obsazená a podle knihy zahraná (její plesové šaty byly přesně tak hrozné, jak popisuje kniha). Jen mi na ní scházely "lotosové nohy" :). Lepších 60%. (13.11.2010)

Celkem slušně zpracovaná, pokud jde o mě, tak jedna z nejlepších dobrodružných knih, ale ten, kdo ji nečetl, může být lehce dezorientován. Plno postav a událostí z knihy je vynecháno, nutno podotknout, že na škodu. Bylo by určitě lepší, kdyby z této obsáhle knihy byl udělán seriál, stejně jak tomu je u Noble House nebo Šóguna. (22.09.2010)

Kniha a film, film a knha.... toť otázka, která bude vždy provázet každého diváka a posléze čtenáře, čtenáře a posléze diváka (bez prioritního rozdílu). Jamese Clevella jsem přelouskal respektive zhltal skoro celého a několikrát. Pravda je, že je to mimořádný autor s citem pro detil a z jeho knih vzešly i mimořádná filmová díla. A Tai-Pan? Se stejným dilematem jsem se před nějakou dobou potýkal u ŠIFRY MISTRA LEONARDA.... Je to tak.... Tak jak v případě Šoguna, by Tai-panovi slušel možná víc seriálový formát, ale jsme zase u kdyby. Nicméně, pokud se odprostím, Tai-Pan film (a o ten tu teď jde) vychází akceptovatelně i když divák-nečtenář předlohy bude na tom o malinko hůř než čtenář předlohy-divák... 70% (04.05.2010)

Na dvě strany.¬         Červená nit milostných vztahů nikterak nesvědčí černé niti historie, o níž jde přede vším. Hlavně proto vzniklo dílo pouze průměrné, protože bez patřičného důrazu na hlavní stránku příběhu. Až rušivě zde působí záběry s milostnými rozhovory a nezbytným osaháváním.¬                 O to nejdůležitější, totiž o historickou pravdu, je ovšem divák ochuzen zcela: ukázati barbarství Britů coby vetřelců na území Číny bylo evidentně nad síly tvůrců tohoto snímku. To sráží jeho úroveň někam pod průměr, a neumožní to ani doporučiti jej jako sice v celku kýčovitý, nicméně přeci jen tak nějak dobrý příběh.¬                 Nahlédnutí z těchto stran mi velí odrazovati případné zájemce; domnívám se, že jim shlédnutí Tchaj Pana víc vezme nežli dá. Myslím si, že by měli raději věnovati čas přečtení stejnojmenného románu Jamese Clavella, podle nějž byl snímek natočený, byť ani v něm se historická mravnost nijak zvlášť neřeší. Též lze doporučiti, jako plnocennou náhradu, návštěvu některých erotických e-stránek s hezkými dívkami, kterýchžto stránek pravidelně se opakující vlastností je to, že než tam jeden najde opravdový akt k podívání, docela se zabaví tou spoustou klikání a pojídáním buráků. (08.02.2011)

Britové začali obchodovat s Čínou a dostali zálusk na Hong Kong. Spíše komorní milostné drama na pomezí reálných historických událostí, o kterých se okrajově dozvíme ihned na začátku snímku. Dál se o ně za celou stopáž už ani smítkem nezavadí. Dvouhodinová stopáž je až nadmíru toho ničeho, co se v údajném příběhu odehrává. Absolutně chybí nějaká honosná atmosféra. Drama, city, napětí, zkrátka nic. Chvílemi se tak dostaví neúprosná nudnost. Výprava je však bravurní, což dodává alespoň nějaké kouzlo oné doby. Proč je ale film zakončen záběrem na současný Hong Kong budiž záhadou. Ano, byla to Britská kolonie, ale o tom tento příběh není. Nebo se snad tvůrci takto snažili naznačit, že za britskou kolonií stojí láska? Snímek je zmatečný až běda, kde dokonce mnohé epizodky zůstaly nedovyprávěné. Zkrátka a dobře, tady to skřípe až běda. (14.01.2014)