V tajnosti

Dávám pět hvězd, protože mě dlouho nenadchla podobná historická atmosféra, jaká byla v tomto filmu. Poctivá ponurá Paříž, zfilmovaný román Emila Zoly a naprosto přesní herci jsou jen hodně dobrý předpoklad pro dobrý film. Nicméně to, že příběh nepřináší nic objevného (i když Zola s podobně drsným příběhem jako první asi přišel) vůbec filmu neubírá na kvalitě. Naopak. Ze začátku se rozjelo drsné sexuální drama načichlé napětím, erotikou a chtíčem. Postupem času se ale roztočilo naprosto nekompromisní drama, u kterého jsem pomalu ani nedýchal, jak dychtivě jsem doufal v samotné rozuzlení. A herci tomu dodali obrovský punc kvality, přičemž mě silně překvapila jedna z Olsenek. Pamatuju si ji se ségrou jako holčičku, která mě jako dítě svými filmy bavila a najednou tu rozjíždí herecké orgasmy ve velkém. Stejně tak mě opět překvapila i Jessica Lange, u které mám pocit, že od doby American Horror Story ji vídám nějak moc často. A pokaždé v pozici toho nejlepšího, co daný film nabízí. A samozřejmě ani Oscar Isaac a Tom Felton nejsou pozadu. Jejich postavy jsou v tomto historickém příběhu naprosto perfektní. Co dodat…Mám rád filmová překvapení a tady jsem se jednoho dočkal. Naštěstí nevymřely a já doufám, že další náhodní kolemjdoucí tomuto filmu zvednou čísla. Zasloužil by si to. (22.08.2016)

Na mě trochu moc roztahané drama s prvky thrilleru, které stojí za to zhlédnout hlavně kvůli hereckým výkonům, jež jsou prostě dobré. Hlavní mladá trojice funguje překvapivě dobře, a to i přes přítomnost Toma Feltona, od kterého jsem opravdu nic moc nenechal. Celkově jsou herecké výkony dobré. Jinak ale film nemá moc čím ohromit a dokonce i atmosféra ke konci začíná nudit. (26.06.2014)

Jak tak koukám - jsem jediný, kdo dal za plný počet a udělal jsem to schválně. Film je opravdu brutálně podhodnocený a to mne naštvalo. Já dostal od tohoto mrazivého trilleru vše co jsem očekával. Knižní předlohu jsem sice nečetl, tvůrci se však s příběhem o lásce, zočinu a tíze svědomí vypořádali skvěle. Už jen ta temná Paříž devatenáctého století, zakouřená, plná uliček kam stěží dopadnou sluneční paprsky... Do toho opravdu skvělé herecké výkony ústředního tria Felton, Olsen a samozřejmě Lange. Lange je filmový veterán, takže tam jsem až tak nebyl překvapen. Kdo překvapila byla Elizabeth Olsen (fakt z ní na mne občas dýchla Ornella Muti), která mi do filmu skvěle typově sedla a která jak jsem se dočetl je sestra ,,Olsenek'' amerických Bárbí pipin, které rodiče prorvali do filmů takovým způsobem, že to hraničilo s kuplířstvím. Ano, zápletka je ošoupaná a již tu byla mnohokrát. V knihách, ve filmu... Je to totiž zcela pochopitelný jev té doby. Doby, kdy vás provdali za někoho kdo se vám často hnusil, jen proto, že sňatek přinesl velké věno, nebo posílil obchodní vztahy rodičů. Je pochopitelné, že mladí pak hledali v celkem upjaté společnosti kličky jak se z manželských okovů vymanit. Tam, kde láska k někomu jinému přerostla v nekontrolovatelnou vášeň pak mohlo dojít k podobné tragédii jako zde. Tím, že je to ,,ošoupané'' abych citoval Verbala, je to pro mně autentické. A tudíž lidské a proto uvěřitelné. Dal bych normálně za čtyři, ale ve snaze setřít hodnocení některých, kteří dali jen za dvě, dávám plnou sazbu. 5 zázvorových koláčků. * * * * * (23.07.2015)

Tak tak, smrt nikdy nepřináší štěstí, rozhodně ne těm, kdo ji pro jeho mihotavý příslib jinému přivodí, to se pak očekávání mění na vysvobození... Slušné zpracování klasika se správnou atmosférou i přesným obsazením Toma Feltona a herecky vévodící Jessicou Lange. Dokonce i Elizabeth Olsen, která na mě obvykle působí, jako když ji někdo zmačká, zahodí a pak zase narovná, se přesto, že dobově extra neodpovídá, docela předvedla. (22.03.2015)

Za mého života se Émile Zola nikdy moc nečetl – ani já jsem ho (moc) nečetl. V rámci učení se řečí jsem začal číst Germinal a Lidskou bestii, ale Zolova francouzština je moc těžká. Snažil jsem se alespoň poslechnout si něco z rozhlasových čtení, ale ani zde se Zola (k mému překvapení) nevyskytuje. Zato pro film je žádoucím autorem a podněcovatelem už od jeho počátku; např. jeho Tereza Raquinová byla zpracována v nějaké podobě už 16 x (1915, 1916, 1928, 1950, 1953, 1956, 1961, 1964, 1965, 1966, 1971, 1972, 1979, 1980, 1985, 2013) a některá díla ještě víckrát. Nicméně je vidět, že Zolova obliba klesá (především u nás). U filmových adaptací nás nezajímá příběh, ten je dán knihou. Zajímavé je především, jak si s ní režisér a scénárista (zde jedna osoba – Charlie Stratton) poradili. A za sebe mohu říct, že velmi dobře. Nejde tu jen o houstnoucí vizuální atmosféru posloupnosti dvojité vášně a dvojité smrti: vášeň (láska) - smrt (vražda) - vášeň (výčitky) - smrt (sebevražda), ale také o výtečné dialogy, které samy o sobě (velmi jemně) předurčují další sled událostí. Možná pro "pravověrnou" adaptaci je rozhodující zobrazení Kamila, který by měl působit sympaticky. A takový zde je: milý, inteligentní, i když má problémy se zdravím a potencí (tedy žádné hrubé zjednodušení typu "manželství bez lásky s neduživým bratrancem" jak tvrdí HBO). Hlavní potíž je v tom, že Tereza trpí syndromem "v mládí jsem si dost neužila" (což lze v jejím případě jen sotva popřít) - a kde není (vlno)bití, přijde tsunami. (02.12.2016)