Aneun yeoja

Jeden z najslabších kórejskych filmov z takmer 50, čo som doteraz videl. Celý film sa rieši láska, no aj napriek tomu je tu romantická línia veľmi slabučká, medzi oboma predstaviteľmi to moc neiskrí a navyše mi ani neboli natoľko sympatickí, aby som im fandil. Ani dramatická rovina nie je príliš podarená, aj keď zo začiatku sa zdalo, že pôjde o ďalší silný doják. Navyše na môj vkus tu bolo až príliš veľa scenáristických lapsusov a situácií, ktoré nedávali zmysel (ako sa policajti ocitli v Dongovom dome, keď nemal byť prečo podozrivý, scéna mileneckej hádky na štadióne, ktorú Dong počul, scéna so zlodejom...) (12.02.2018)

Další ve všech ohledech typický a tudíž poněkud nevýrazný jihokorejský snímek, tentokrát drama, kterému sice nechybí vtip, ale není to přímo romantická komedie. Hlavní hrdina se dozví, že má poslední dva tři měsíce života kvůli zhoubnému nádoru v těle. Co byste v tu chvíli dělali? Asi něco extrémního, že. Náš hrdina ale dál pokračuje beze změny ve svém žití, což sestává z toho, že hledá lásku a nadhazuje v prvoligovém baseballovém týmu. O baseball tu jde asi nejvíc, ačkoliv tvůrci asi chtěli, aby šlo hlavně o lásku:) No a výsledek je prostě nemastný neslaný, taková ta klasika, která neurazí, ale nemá nic, čím by diváka nadchla. Potěšilo mě několik scén z kina, ale dost mě zklamalo, že hrdina, který film nemilosrdně odsoudil jako hloupost, se jím později začal řídit. V tu chvíli u mě prohrál boj o sympatie:) Jsem hroznej cynik, já vim, ale když čtu komentáře ostatních, kteří píší, jak je film dojímal a jak jim přišly překrásné všechny ty "sladkobolné" situace, tak se fakt musím smát. (02.03.2010)

Konečně zase nějaký film, který si zaslouží svůj název.. Nejsem si jistá, zda to byla komedie, romantika, drama nebo sportovní film. Každopádně je to ale podávané s takovou lehkostí a pokorou, kterou americké filmy nemají. Nikdy nevím, zda je to ta chvíle, kdy se smát a nebo potichu plakat. Konec mi přišel docela komický, ale je to vlastně taky strašně romantický. Mám příjemně zamotanou hlavu. (10.06.2011)

Je to dosť dobrá romantická komédia. Má veľmi dobrý príbeh o baseballovom nadhazovačovi, ktorý síce mal mnoho priateliek, ale ešte nezažil tú skutočnú lásku, po ktorej túži a keď sa od doktora dozvie, že mu kvôli nádoru zostávajú už len tri mesiace života, zrúti sa mu život. Ale práve kvôli tomu sa zoznámi s mladou barmankou, ktorá ho pozná, je do neho platonicky zamilovaná už roky a teraz sa spriatelia, ale čaká ho ešte veľa prekvapení. Spracovanie sa mi páči, toto nie je práve najtypickejší predstaviteľ žánru, ale to rozhodne nie je zápor, je to vydarená zábava s množstvom výborných situácií a nejakými zaujímavými zvratmi, to všetko v úplne ideálnej dĺžke, takže je to celé príjemne svižné, ani na okamih som sa nenudil. Čo sa týka jednotlivých žánrov, najviac mi sadla rozhodne komédia, je tu plno skvelých hlášok a situácií, viackrát som sa z chuti zasmial, výsluch na policajnej stanici, originálny rozhovor so ženou po havárii, komentovanie filmu a plno iných, v tomto žánri film plnohodnotne funguje prakticky celý čas, hlavne prvú polovicu slušne funguje aj dráma, neskôr aj romantika, ale tieto už nemajú až taký priestor a poteší aj trochu športového filmu. Herecké obsadenie je skvelé, výborný Jung Jae-Young, ktorý hrá tieto komediálnejšie úlohy takým zvláštnym, ale veľmi dobrým štýlom, k tomu perfektná Lee Na-Young a na nich to celé stojí, nikto iný už nemá viac priestoru. Réžia a technická stránka sú slušným žánrovým nadštandardom. Som veľmi spokojný, zaujímavý scenár, skvelí herci, výborný humor a mnoho iného, oplatí sa pozrieť aj viackrát. 78% (22.11.2012)

ANEUN YEOJA (a mám níže uvedený pocit i z jiných jihokorejských filmů) překvapuje netradičním příběhem. Nevím, jak a proč to ti Korejci dělají, ale příběh je naplněn tolika netradičními postupy, že divák jen čučí. Nevím, jak to vlastně popsat - nejde o typickou překombinovanost. Příběh je vlastně velmi prostý, ale to, co jednotlivé filmové postavy během filmu zažívají, je tak neskutečné a na pomezí reality... a přesto to vše tak trefně zapadá do sebe a vytváří tu správnou atmosféru. A když se k tomu připočte netradiční způsob natočení, skvělá hudba, která je nasazena vždy tak trefně, že mě dokáže dojmout k slzám, i když je na plátně třeba jen psík u misky s Pedigree, tak musím opět před Jihokorejci smeknout. Shrnuto a podtrženo: Korejci jsou dříči a jsem za to rád. Člověku se tak dostává netradiční zážitek s decentně předloženou myšlenkou, příběh plný citu (byť nemusí jít přímo o emocionální nářez) i humorných situací... prostě film, na který je radost se koukat. (24.06.2005)