Naboso

V kazdem pade neuspesny borec Nick se dostane do cvokarny jako uklizec, kde dilem nahody zachrani zivot jedne z pacientek Leile a od toho okamziku jsou jejich zivotni cesty propojeny. Nic moc romanticky pribeh od nasich zapadnich sousedu pod taktovkou sympataka (Til Schweiger), ktery stoji jak pred kamerou, tak i za ni. 60% (29.06.2007)

Tenhle německej film mě naprosto dostal. Byla to prostě nádhera, sice je příběh mírně neoriginální, ale to vůbec nevadí. Til Schweiger prostě zase záválel a to hned na dvou frontách, jako režísér celej film skvěle vyvážil, i když přece jenom mi přišlo, že malej kousek mu trošku haproval, ale nakonec to zvlád a hlavně zaválel jako herec, kdy byl fakt skvělej, ale na Johannu Wokalek, stejně neměl, ta v roli Leily byla famozní. Těch 5* prostě dát musim (29.06.2007)

Němci mají feel good komedie o hrdinech na útěku před ústavy, nemocemi a vlastními osudy rádi, a umí je. Příjemná pohádkově naivní romance, která úmyslně neřeší dějovou uvěřitelnost, ale s německy typickou lehkostí pluje na vlnách příjemné nenáročné zábavy (byť se občas Naboso neváhá pozastavit a zvážnět) s výborným Tilem Schweigerem a překrásně roztomilou Johannou Wokalek. Hluchým místům se však film nevyhýbá a chtělo by to střízlivější stopáž, je to trochu táhlé. Americký remake Barefoot, který jsem viděl jako první, se s tímto originálem těžce srovnává, jádrem se očekávaně podobný, ale formou je přecejen trochu jiný, možná mírně těžkopádnější. Oba jsou kvalitativně na podobné úrovni, tedy na 70% (17.11.2015)

Má to pár dobrých momentů, ale během celého filmu nás provázejí obrovské logické ďoury, místy nepříliš přesvědčivé výkony (naproto chybí i jakákoliv chemie mezi hlavními představiteli) a Naboso se snaží být natolik "jiná" romantika, že mě nedokázala přesvědčit o tom, že by se něco takového mohlo stát. (07.03.2006)

"Nicku, simulujete !! Možná jste idiot, ale jinak jste zcela zdráv !!" ;) Tak už i ultrasympatický hanebný panchart Til Schweiger se přesunul na druhou stranu filmové kamery !! Jako debutant na režisérské sesli stvořil napůl originální dojemnou prvoplánovitou báchorku, které střízlivý člověk neuvěří ani na vteřinu, v níž naprosto herecky dominují právě on s Jann Smolarek, byť ty (pseudo)camea německých seriálových celebrit, psáno s nechutně velkou dávkou ironie a cynismu, jako Mark Keller, Axel Stein či Steffen Wink celkem kazí můj výsledný dojem, při němž navíc naprosto postrádám jakýkoliv vtipný prvek, ačkoliv přiznávám, že německý estrádní humor mě nikdy neoslovoval ani v nejmenším !! Dokonale s tím bizarním slepencem klišé a déja vu, přičemž vykrádání Klepání na nebeskou bránu mi Schweiger nevymluví, kontrastuje ten úderně optimistický, byť na německý snímek dost netypický, soundtrack, který Naboso jako celek jakž takž drží pohromadě !! Schweiger sice ani na okamžik vyloženě nezklamal, jistě ve mně vyvolal silné dojmy, leč především ty rozpačité, když se snaží říct vše a nakonec nepoví vůbec nic.. (01.08.2013)