Naboso

K tomuto snímku jsem přišla jak slepý k houslím, ale jsem za něj vděčná, z několika důvodů- další herecký koncert Johanny Wokalek, tahle holka je prostě bosá Lejla z blázince na svém místě: Ale jak můžete sedět, s tím klackem.. Aha, vy myslíte s tím klackem v zadku :-), nemá to chybu. Trochu jsem se bála závěru, Němci dělají většinou uhozené konce, ale tady to šlo. Obdivuji Tilla Schweigera, který sice není úplně můj nej typ, ale za to, že stíhal kromě hraní i zaskočit za kameru, scénář a střih, klaním se. Díky něčemu jiskřivému mezi ústřední dvojicí, která se k sobě povahově hodí asi jako Bill Gates a matka Tereza, filmu ledacos odpustíte, nakonec stejně jen sledujete, jak se jedno děvče snaží přežít v chaotickém světě a do puntíku dělá, co se jí řekne, byť někdy s tragickými důsledky... (04.10.2010)

Vážení přátelé...Til Schweiger, známý to herec - hezounek se pokusil něco i sám natočit...a moc mu to nejde...bohužel. Ona je to totiž velká škoda, že mu to nejde, ono to totiž mohlo být docela dobré. Kdyby nebylo toho kostrbateho scénaře, televizního vzezření, příšerných hereckých výkonů a celkově kýčovité a patetické a polopatické režie. Jenže...no tak trochu zpackaný film. Navíc viděno s příšerným primákým dabingem...za což ovšem Schweiger opravdu nemůže... (:o) Ale námět je hezký a hlavní postavy sympatické. ŠKODA jen výše zmíněného a malé uvěřitelnosti i autentičnosti celého filmu. (02.09.2009)

Tenhle film mě dostal. Neobvykle romantická komedie s překrásným hereckým výkonem Johanny Wokalek. Její Leila byla zranitelná a nevinná malá holčička objevující poprvé opravdový svět, zakletá v těle devatenáctileté dívky. Někdo tu zmínil, že chemie mezi ní a Til Schweigerem nefungovala – s tím nemůžu ani trochu souhlasit. Leilino vyznání lásky k Nickovi na konci filmu se u mě zařadilo do mého žebříčku nejromantičtějších filmových momentů...“Tančili jsme. Koupili jsme si spolu lístky na autobus. Jedli jsme zmrzlinu. Spali jsme ve stejné posteli. Koukali jsme na měsíc. A slyšela jsem tlukot jeho srdce...“ (20.10.2008)

Nemecke filmy mam opravdu rad (pokud pomineme zbesilosti jako Kobra 11 a podobne). A jestli ma nejaky stat opravdu originalni scenaristy tak potom tenhle stat. Teto film nevvybocuje z rady proste vyborna komedie s napadem. Til Schweiger na me zapusobil jako herec i jako reziser pro me je tohle opravdu vytecna podivana na zanr romanticke komedie 90% (27.07.2008)

Dvě velká WTF včera 19.01.2010. 1) Til Schweiger je režisér? Til Schweiger natočil drama a sám v něm hraje hlavní roli? Til Schweiger natočil drama, sám v něm hraje hlavní roli, a film je hodnocený vysoko nad průměr? Tak to musím vidět! 2) Jak se bastardovi z Hanebných panchartů k čertu povedlo vybrat tak perfektní soundtrack, že ačkoliv většina skladeb do snímku na první poslech totálně nezapadá (dramatické okamžiky doprovází často napůl optimistická hudba), dělá mu nezapomenutelnou atmosféru? Něco tak příjemného pro uši v kontextu s filmovými okénky jsem slyšel naposledy u (500) Days of Summer! A o čem to vlastně celé je, jaký z toho mám pocit? Jednou větou: úsměvné drama s dvěma skvělými herci, dojemným příběhem a nezapomenutelnými scénami, které ve mne bude dlouho doznívat. Ústřední melodie na klavír je dokonalá. Schweigere, já to nechápu, ale tímhle filmem jsi si mne získal snad více, než Cameron Avatarem. Ať se snažím sebevíc, větší zápor nevidím. Ne, že bych nechtěl. I´m watching You from now, Til! (20.01.2010)