Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jeden z nejkontroverznějších a nejprovokativnějších filmů, který byl v Polsku zakázán plných 16 let. Stylisticky vychází z poetiky gotického románu nebo černého románu blízkého blasfemiím markýze de Sade. Samotný příběh, který je plný drastických scén a mnohovrstevnatých metafor, je však rafinovanou alegorií o stavu Polska, či o stavu duše člověka, pronásledovaného komunistickým režimem. Úvodní záběry nás zavádí do Polska v roce 1793. Pruská vojska zrovna zahajují represe proti případným revolucionářům. Během svého zásahu vyplení klášter, kde zmasakrují jeptišky. V nastávajícím zmatku a anarchii se objevuje Neznámý, který osvobodí uvězněného Jakuba, neúspěšného královraha a mladou jeptišku. Jakub je svědkem svatby své bývalé snoubenky, která je již těhotná s jeho přítelem, a vynucené soulože, při níž dostane epileptický záchvat. Neznámý dává Jakubovi do rukou břitvu se slovy: " Teď se můžeš stát Ježíšem, který bude svěť očišťovat od zla a hříchu." Jakub tak zahajuje krvavou řež. Dostává se do rodného kraje, kde nachází rozkládající se ostatky svého otce-sebevraha, Omámenou sestru, která je pod vlivem orgií, a bratra poustevníka Ezechiela. Jakub se stane aktérem v erotickém divadle, které provozuje největší kurva Polska. V okamžiku milostných hrátek se mu vyznává, že je jeho matkou. To je ale jen začátek bizarních dobrodružství, připomínajících to nejlepší z černého romantismu a E.T. (mj) (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (27)

Flego 

všechny recenze uživatele

Úplná šialenosť ! Od počiatku je divák konfrontovaný s absolútnou šialenosťou, všetky postavy sú v neustálom pohybe, podporovanom behom, sácaním, bitím či epileptickými záchvatmi, čomu dopomáha výborná kamera. Ťažko stráviteľný snímok síce zobrazuje historické udalosti, je však silnou kritikou osobnej neslobody, ani sa nedivím, že bol uzamknutý v trezore. ()

topi 

všechny recenze uživatele

Sakra, tohle je těžko uchopitelná a těžko popisovatelná záležitost. Že je Zulawski nejkontroverznějším polským režisérem, to dokazuje tento snímek, ve kterém hlavní roli hraje šílenství, rouhání, špinavost, sadomasochismus, homosexualita, incest a vraždění. Všeho mírou vrchovatou! Téměř neustálý hudební doprovod je naprostá fantasmagorie, složená z různých zvuků, ruchů, troubení a psychedelických kytarových riffů, které evokují progrockové kapely sedmdesátých let. Neskutečná kombinace, kolikrát připomínající našeho démona Zdeňka Lišky! Opravdu nevšední spojení. Dohromady to tvoří pestrý a barevný celek, který může být některým osobám totálně nestravitelný, záleží na pohledu a cítění diváka. Celá tahle šílená bizarnost je zasazena do konce 18. století, kdy Prušáci chtějí v Polsku potlačit revoltu. Samotný příběh však působí jako alegorie a metafora na jakoukoliv dobu. Ďábel s břitvou číhá a čeká, komu ji svěří do rukou....Film byl v Polsku po svém natočení zavřen do trezoru a až v roce 1988 byl znovu zpřístupněn. Není se čemu divit, je vůbec zázrak, že ho Zulawski dokázal dokončit. Jedinečné a surrealisticky stylizované dílo polské kinematografie. ()

Reklama

Douglas 

všechny recenze uživatele

Film, který jsem viděl před několika lety na projekci v kině Art, ale jakkoliv jsem se snažil zpětně rekonstruovat fabuli, dostal jsem se nakonec vždycky jen k tomu, jak hlavní hrdina začne na základě „Mefistových pobídek“ (budeme-li tak nabízení břitvy nazývat) vraždit lidi. Pamatuji si, že mě snímek svou narativní i stylistickou repetitivností (z dalších scén, kde pořád dokola někoho vraždil, si výrazněji vybavuji jen scénu s kopáním hrobu) otravoval a co zpočátku vypadalo jako neotřelý experiment, zlomilo se do únavné manýry. I přes to ale Zulawski do výčtu zajímavých polských filmařů patří a už jen na základě jedné z finálních scén Šamanky od něj chci vidět v budoucnosti co nejvíc filmů. A stejně by mě hrozně zajímalo, co se dělo v těch zapomenutých nemálo minutách Ďábla. :) ()

panjosef 

všechny recenze uživatele

Tenhle film je hodně zlý. Nejde ani tak o to, o jakých událostech pojednává a symbolice, kterou Zulawski použil, ale zejména o vlastní provedení. Všechny postavy v tomto filmu jsou nemocné, pološílené nebo naprosto šílené. U některých, zejména ženských postav máme neustálou obavu, zda v následující chvíli nezačnou chrlit pěnu a škubat se na zemi v epileptických křečích. Prvotní úlek jistě přivodí již scéna Jakubova příchodu do domu, kde se za chvíli bude konat svatba a spatří tam svoji bývalou snoubenku. Tady opravdu během notné části filmu ženské postavy blouzní s nepřítomným vyvráceným pohledem a zmítají se v tranzu - jinak pro srovnání viz např. i scéna s Isabelle Adjani v podchodu z Zulawskiho pozdějšího opusu Possession. Celý film je pak mistrným ztvárněním tlaku a teroru na lidskou mysl, který za sebou nechává lidi absolutně zlomené nebo totálně šílené a schopné čehokoli. Celý film jsme vlastně provázeni škálou hrůz. Je to docela hodně syrový a temný zážitek a upozorňuju též že ne úplně nejstravitelnější. Samostatnou kapitolou je hudební doprovod, ten mne více než překvapil, velice podivná kombinace klasické hudby historických filmů, rozladěného kvílení elektrických kytar a četných hromů a úderů. Velice zajímavej a syrovej film, doporučuju hlavně náročnějším divákům. ()

Mulosz 

všechny recenze uživatele

V podstate stejny salek kavy jako Treti cast noci, u mne i stejne hodnoceni. Narativni linka je v tomto pripade ponekud citelnejsi, nicmene i tak je treba Zulawskeho filmy vnimat nikoliv racionalne, ale z hlediska atmosfery, formalnich prvku (vyrazne pohyby ramu, ostry, mnohdy nekontinualni strih, expresivni barevna slozka, intenzivni hudebni doprovod atd.), a atmosfery. Je treba oddat se silenemu a takto autorovo dilo vnimat. Zulawski totiz je a byl magor. ()

Galerie (6)

Zajímavosti (3)

  • Natáčení probíhalo na zámku Ksiaz. (Ironsky)
  • Andrzej Żuławski musel po natočení tohoto snímku opustit nedobrovolně svou zem a emigrival do Francie. (Terva)
  • Film byl zakázaný až do roku 1988, kdy měl oficiální premiéru. (Terva)

Reklama

Reklama