Válka policajtů

Konečně pořádnej film, který po delší době opět svedly francouzské ručičky. O policajtech, kteří se, ale nehoní jako hrdinové za nepřáteli zákona a dělají věci z kterých si myslíte, že každéj má nadpřirozené chopnosti, ale o problémech které si mohou natrousit tím, že jednomu zlému pomůžou, aby chytli jiných deset. A taky o tom, že to občas nevyjde a správnej polda se může dostat do pořádného problému. (( :: (06.02.2006)

Z Války policajtů (to je zase název, milý distributůrku) na člověka úplně dýchnou staré dobré časy, kdy se to před francouzskými filmovými kamerami hemžilo všemi těmi Gabiny, Ventury nebo Delony. Na jedné straně tu máme excelentní ústřední dvojici herců, chladně syrový příběh (který sice může dopadnout dobře, ale zrovna tak se může zvrhnout v tragická jatka) a nezáviděníhodně tísnivou atmosféru. Na stranu druhou je tady ale snaha režiséra a scénáristy(ů), udělat film "koukatelným" pro všechny, tedy i pro mladou generaci, a tak poklidné tempo narušují na můj vkus skoro až zbytečné akční vsuvky.... A za to, i když bych rád, pátou hvězdu nedám. Nicméně film je výborný. A obzvlášť před Depardieu(em) smekám. (04.12.2010)

Depardieu a jeho nejvydařenější role za poslední roky, charismatický Auteil, dvojice policajtů, z nichž je divákovi podstatně bližší ten, který občas neváhá překročit zákon, dilema vpravdě nezáviděníhodné, závěr nutící diváka ještě dlouho sedět s myšlenkami rotujícími v hlavě a dovolující mu vstát pouze za účelem nalití si koňské dávky něčeho, co nemá chuť a bolí po tom hlava. A příběh, který se vrací k nejlepší tradici francouzských kriminálek. Tedy k šarmu skloubenému se syrovostí. (02.09.2007)

Francouzi tohle jednoduše umí. Navíc, když se snímek ocitl v rukou bývalého člena pařížského policejního sboru Oliviera Marchala. Takže označení „podle skutečné události“ dodává celému inteligentnímu vyprávění ten správný punc uvěřitelnosti. Dva policejní útvary, dva jejich šéfové. Bývalí kamarádi, současní rivalové. Jeden posedlý svou prací, druhý spíš prahnoucí po moci. Rozdílný postoj k práci, jiné úhly pohledu na život. A zároveň i napojení na podsvětí, výborná orientace v něm, kdy ve jménu spravedlnosti není problém překročit zákon. Místy tu vnímáme až antickou osudovost obou matadorů. Dějově je snímek velice bohatý (naštěstí ale dokonale přehledný), takže není třeba vyzrazovat základní linie. Francouzské drama ze staré školy rádo cituje své věhlasné kolegy (Michael Mann, ku příkladu), sází na údernou akci, na správně servírované emoce a skvělé herecké obsazení. Francouzští veteráni GD a DA působí záměrně unaveným projevem, z jejich tváří se dá vyčíst to, co neřeknou slovy, každá epizodka z jejich pracovních i osobních životů zde má své opodstatnění. Elegantní záběry v syrové atmosféře dodávají dílu ten správný feeling. Nesmlouvavá mnohovrstevnatost jen dokazuje, že režisér ví, o čem vypráví a i přes několik zbytečných klišé si zachovává svou tvář. Válku policajtů rozhodně nelze brát na lehkou váhu, samotný Marchal by do budoucna klidně mohl pomýšlet o poznání výš (napadá mě Nelítostný souboj). (24.06.2009)

Solidní návrat k tradici francouzských krimi, který zápletkou o dvou soupeřících policejních frakcích připomene svého jmenovce z devětasemdesátého. Auteil a Depardieu si neokázale a levou zadní dávají dva zkušené, povahově rozdílné poldy, kteří soupeří o to, kdo dřív dopadne gang lupičů a získá tak post šéfa policie, přičemž jeden se odkope jako pořádná svině, co s potěšením nenávidíte a přejete klaďasovi jeho pomstu. Ta ale přichází až v závěru a dost prostě a rychle, což mě poněkud zklamalo. Ale do té doby to byla paráda. (28.08.2019)