Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Režisér Olivier Marchal (sám bývalý policista) natočil příběh na základě skutečných událostí a situoval ho na slavné Quai des Orfevre – Nábřeží Zlatníků 36, do sídla pařížské policie. Právě tam začíná drama dvou policistů Léa Vrinkse a Denise Kleina, které kromě příslušnosti k různým útvarům – Léo pracuje pro BRI (Zásahová a pátrací brigáda) a Denis pro BRB (Brigáda pro boj s organizovaným zločinem) – dělí i rozdílný postoj k práci. Zatímco Denis usiluje především o moc a postavení, Léo patří k onomu staromódnímu typu policajtů, posedlých svou prací, kteří mají známé na obou stranách zákona, a v zájmu spravedlnosti občas neváhají jeho hranici překročit. Jejich cesty se osudově protnou ve chvíli, kdy mají spolupracovat na případu série ozbrojených přepadení. Každý postupuje svými metodami, přičemž Léo je sice úspěšnější, ovšem za cenu rizika, jež se může obrátit proti němu. A také obrátí, protože Denis neváhá využít každého způsobu, aby svého kolegu porazil a získal kýžené místo šéfa policie. Na otázku „A co policejní etika, to vám nic neříká?“ – Denis odpovídá: „ S tou už si dávno vytírám…“ Do hlavních rolí policistů, kteří spolu svádí nelítostný souboj, obsadil Olivier Marchal slavné filmové hvězdy Daniela Auteuile (Královna Margot, Hrbáč) a Gérarda Depardieua. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (342)

POMO 

všechny recenze uživatele

V dobrom zmysle slova staromódna krimi skôr o súboji charakterov, než strelných zbraní. Depardieumu sedí záporák ako ušitý na mieru, vedľajšie postavy majú zmysel a v zápletke, hoci nijako komplikovanej, niet jedinej diery. Policajná akcia v decentnom a inteligentnom európskom balení. Mínusom je iba zopár presentimentálnených alebo zdĺhavých scén, ktoré film robia pocitovo dlhším, než je v skutočnosti. ()

novoten 

všechny recenze uživatele

Je bezpodmínečně nutné přistoupit na hru tvůrců - Válka policajtů je hodně tvrdá kriminálka ze staré školy, zasazená do moderního vizuálního hávu. Kdo tohle nepřijme, ten se bude nudit. To se sice v úvodu stalo i mně a divil jsem se zdejšímu vysokému průměru, ale postupem času je čím dál lehčí uvěřit Depardieuovým chladným očím onu zlověstnou touhu po moci a naopak z těch Auteilových vyčíst, že i přes všechny nepřijatelné přestupky mu v jádru jde o dobrou věc. O to větší dopad mají potom na diváka zvraty v závěrečné třetině, kde jsem několikrát obdivoval nekompromisnost scénáristů. 75% ()

Reklama

sud 

všechny recenze uživatele

Francie byla vždy velmocí na kriminální filmy. Ovšem v devadesátých letech jich razantně ubylo a kromě Komisaře Moulina a jiných seriálů se vyjímaly pouze dvě akčňárny Luca Bessona. Olivier Marchal se v roce 2004 vrátil s klasickou krimi, která patří k tomu vůbec nejlepšímu, co v tomto žánru ve Francii vzniklo. Nebýt moderní hudby, nových aut, postarších hereckých hvězd a kdyby franky nevystřídaly eura, řekl bych, že je to drsná francouzská škola 70. let. Celý film je skutečně realistický a ukazuje bez příkras práci policistů i jejich případnou realitu. Kdyby policista striktně dodržoval předpisy, nic by tím nezískal a k ničemu by nedospěl. Leo Vrinks je klasický zásadový polda, který si se svojí partou dělá zákony po svém a používá své metody, avšak zná hranici, za kterou nelze zajít. Tu pomyslnou hranici naprosto ignoruje Denis Klein - zapřísáhlý karierista a lezec přes mrtvoly, který se neštítí ničeho. Na závěr jsem očekával (vcelku očekávanou) přestřelku, ale byl jsem velice příjemně překvapen. Závěr je geniální. Herecké výkony všech zůčastněných jsou naprosto vynikající, především Daniel Auteuil a Gérard Depardieu si své role náležitě užili a dali do nich všechen svůj šarm a herecký um. Olivier Marchal vytvořil drsnou kriminálku s neodolatelně posmutnělou atmosférou drsné školy a třpytivý drahokam, který září v dnešní době víc než kdy jindy. V době Hollywoodských přetrikovaných akčňáků, komerčních srágor a Německých vybuchujících slátanin se objevila čistá, nekomerční a realisticky natočená podívaná. 100%. ()

Cervenak 

všechny recenze uživatele

Jeden z mála (ak nie jediný) moderných francúzskych krimithrillerov, ktorý nerobí hanbu starej drsnej škole žabožrútskej kriminálky. Precízne premyslené, sústredene natočené, výborne zahrané a s príjemne nehrdinským, ale dostatočné zadosťučinenie poskytujúcim záverom. Na DVD je strašne zábavný bonus o výbere zbraní do filmu - režisér a pár hercov v zbrojnici je v podstate to isté ako malí chlapci v hračkárstve. :-) ()

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

Po dlouhé době povedená francouzská kriminálka navazující na slavnou tradici let minulých. Maximální důraz na postavy a jejich psychiku je sympatický, byť se kvůli tomu nemusel hned upozaďovat i scénář. Trochu to celé sráží závěr, který je "pouze" dobrý, nikoli stejně vynikající jako zbytek filmu. Ony po celou stopáž pečlivě budované temné charaktery (a ostatně i atmosféra) v něm vyznívají tak trochu do ztracena. Vzniknout to někdy v sedmdesátých letech, tak tomu dám za čtyři jako nadprůměrné žánrovce. Ovšem v dnešní době nelze jinak než za plný počet, tenhle typ snímků mi prostě chybí. A navíc si mě Marchal získal svou evidentní láskou k Nelítostnému souboji. ()

Galerie (30)

Zajímavosti (14)

  • Volně inspirováno skutečnými událostmi, které se staly v Paříži v lednu 1886. Dvě různé policejní letky čekaly na gang lupičů těsně poté, co provedli bankovní loupež. Všechno se ale zvrtlo kvůli chybě jednoho ze dvou týmů. Policisté zahájili palbu a byl zabit policista, ale také gangster. (sator)
  • Originální francouzský název filmu 36 quai des Orfevres je pařížská adresa, kde sídlí policejní prefektura. (Terva)
  • Režisér Olivier Marchal, který byl před svou filmovou kariérou dvanáct let členem skutečné zásahové jednotky. Uniformu podle svých slov svlékl víceméně z pudu sebezáchovy: "Já jsem nastoupil k policii z poměrně romantických pohnutek - vyrostl jsem totiž na americké filmové kultuře, na kriminálkách a víc než co jiného jsem se chtěl všem těm hrdinům podobat. Realita tohohle povolání ale byla taková, že jsem se rozhodl od policie odejít. Všechny ty vraždy, smrt kamarádů, sebevraždy... Traumatizovalo mě to tak, že jsem se raději vrátil k tomu, co jsem dělal na škole: k divadlu a hraní." (NIRO)

Reklama

Reklama