Hana to Arisu

Už dlouho se mi nestalo, abych na jeden film koukala dva dny, protože v kuse se to prostě nedá. Z celých těch 135 minut se mi dohromady líbilo možná tak 15. Nápad není špatný, ale to zpracování.... A ať mi nikdo netvrdí, že když se někomu oznámí, že má amnézii, tak že tomu bude slepě věřit. Obzvlášť když tu dotyčnou osobu vlastně ani nezná. Filmy bez děje mi obecně nevadí, ale musí nabídnout místo toho děje něco jiného. (05.08.2012)

Jistě se nezavděčí lidem, co nemají rádi filmy, ve kterých se nic neděje. Ono se tady něco děje, ale celý děj plyne tak pozvolna, že někoho může nudit. Mě nenudil. Nabízí nám nahlédnutí do života dvou dívek, Hany a Alice, jejichž přátelství prochází zkouškou díky jak přestoupení na jinou školu, tak kvůli klukovi. Nebojí se tedy ani použít tvrdou lež (Jen nevím, jak jim mohl tak dlouho věřit... Co třeba jeho rodina či jiní blízcí?). Čas strávený s tímto filmem byl příjemný. (07.04.2009)

Snad až moc praštěné, ale celkem mile rozverné a zábavné, roztomilými školačkami nikdy nepohrdnu a dvojnásob to platí o zde ještě dost mladičké Yu-chan. Bohužel neduhem tohoto snímku je jeho přílišná délka a v druhé části již trochu skomírající poutavost. Ovšem závěrečný balet, ten je za plný počet bodů, Yu-chan prostě umí a předvedla to i o pár let později v Hula Girls. Celkově zde však jen 66%. (27.09.2020)

rozkivana dokumentarna kamera a obcasny nasilny dokuemntarny strih budia spociatku dojem, ze pojde o dalsi kvazi umelecky film, no nie je to tak. o chvilu sa dostavi skvely napad - presvedcit chlapca, ze po udere do hlavy na vsetko zabudol, aj na to, ze predtym s jednou s hlavnych hrdiniek chodil a dalej pokracuje tragicka komorna teenegerska hra na lasku nelaskavu. 2 dievcata jeden chlapec a jedno velke prazdno, ako to len japonci natocit vedia. (27.07.2005)

Je toho dost, o čem bych se chtěla rozepsat, co se mi v tomto filmu o rozkolísaném holčičím přátelství líbilo a co ne, ale brání mi v tom zklamání z vaty tvářící se jako cosi vyššího a neuchopitelného. Až na vzácné okamžiky, které ale aby v těch 135 zoufale se vlekoucích minutách pohledal, je to totiž nuda, kterou by přitom stačilo trochu prostříhat. Méně by, myslím, bylo podstatně více. (31.01.2006)