V tom domě straší!

Sympatický odklon od relativně neškodné 3D éry, ale po celou dobu se mi vkrádal do hlavy pocit, že být to hrané a ještě trošičku víc vyhrocené, byla by to parádní jízda ve stylu hravých horůrků 80tých let. Škoda, že Zemeckis zůstal jen u produkce. Kdyby si byl býval šáhl alespoň na scénář (a třeba si k tomu pozval kamaráda Boba Galea), mohl být výsledek mnohem památnější, takhle ihned vyšumí… rozhodně však nenudí!… (11.10.2006)

Tuhle animovanou pohádku jsem viděl kdysi dávno a docela se mi líbila. Už si přesně nepamatuji děj, ale tuším, že vraždil dům a ten starý dědula byl vlastně strašně hodný a před domem parchanty chránil. Animák je rozhodně děsivější než ostatní, ale nejedná se o nic, co by dítě psychicky nezvládlo. 3* (10.01.2014)

Celým filmem se táhne přesně ten Zemeckisovský rozpor, který mu někteří vyčítali u Beowulfa. Na jednu stranu je tu mistrovská mrazivá atmosféra (včetně "ruční" kamery) a geniální pointa, na druhou se ale film tváří jako dětský, na to je ale zase místy příliš nekorektní, až hnusný (možná sem jen citlivka)... Stylizace postav a podivná animace ale rozhodně neladí s cílovým zaměřením snímku. K tomu rozplilé a nudné finále... Ve výsledku ani ryba, ani rak, Na poli 3D snímků najdete mnoho lepších záležitostí.. Vlastně prakticky cokoliv... (16.03.2008)

Po tonách príbehov, kde sa tvorcovia snažia renderované filmy oživiť výlučne humorom respektíve paródiou a pôsobia ako animované komédie, prichádza po rokoch milá zmena. V roku 2004 sa ukázala Rodinka úžasných, kde bolo viac akcie. V prípade V tom dome straší máme dočinenia s hororom. Niežeby vo filme chýbal humor, to nie - ja sám som sa veľmi dobre pobavil a humoru sa dočkajú viaceré skupiny deti pri samotných detských postavách a dospelí pri znalostí obdobia a filmov 80. rokov. Ale ten pocit napätia alebo strachu nezažívame v animovaných filmoch tak často a o to je vzácnejší. Zameranie na detského diváka je očividné, ale našťastie nie je film až taký infantilný. Je vyladený tak, že mu prídu na chuť aj deti, ale aj dospelí, pokiaľ pristúpia na jeho hru so žánrami retra a čiastočne aj hororu. Režisér Gil Kenan toho síce veľa nevymyslel, rovnako ako scenáristi filmu, ale v konečnom dôsledku obstál so cťou. (05.03.2019)

Musím říct, že hned na začátku mě okouzlilo pro Made in USA netypické rozloučení rodičů se svým milovaným dítětem: …… „ Prosím, jen mu řekni, že ho máš rád. - On to ví. - Řekni mu, že ho máš rád. - On to ví! - Prostě mu to řekni! - Přijedeme pozdě. - Milujeme tě! Včetně táty!“ A v podobně humorném duchu se odehrává celý horůrek, který příjemně zapomíná, že na ulici se nesmí pít, a že dětem sirky do ruky rozhodně nepatří. Ale zato nezapomene do policejního auta posadit dvojici správně „ barevných“ policistů. Velmi slušná 3,5* zábava pro (snad) celou rodinu, tak už jen …. mám vás ráda. P.S. Nebojte. To se tak po americku říká, takže si to neberte moc osobně : )). (01.11.2006)