Já a Ty a všichni ostatní

Sbírka ocenění z festivalu v Cannes 2005, zvláštní cena ze Sundance, úspěch na Independent Spirit Awards a mnoho dalších. Scénáristka, režisérka a představitelka hlavní role v jednom Miranda July má doma hodně sošek, určitě aspoň neřeší, čím zatížit prkýnko na záchodě. Její filmový debut Já a Ty a všichni ostatní je o (milostných) vztazích tak, jak je všichni důvěrně známe. Další nezávislý americký film, řeknete si a zčásti budete mít pravdu. Jenže dělá to totálně bez mytologického romantizování, bez srdceryvné hudby a typických klišé. Západ slunce tu je, ale úplně jinak, než vás napadne. Pak záleží na každém zvlášť, nakolik mu tohle vybočení z hollywoodských stereotypů sedne. (30.04.2006)

Na filmové mapě světa bych to zakreslil někam mezi Amelii z Montmartru a Americkou krásu. --- Nejsem si jistý, proč se mi to nelíbilo víc. Možná mám věci raději víc polopatě. Zdá se mi, že se některé postavy nemusely mihnout a jiné mohly být důkladněji prokreslené. Takhle to tak trochu nezúčastněně těká po zajímavých lidech. (31.08.2010)

Začátek filmu mě okouzlil. Ale postupně mi připadalo, že těch podivností je až příliš. Všichni toužíme po lásce, po někom blízkém, všichni jsme asi aspoň v něčem trochu ujetí, ale na mě toho bylo prostě moc. Film chtěl šokovat, ale o to já nestojím. John Hawkes jako prodavač obuvi se mi ale líbil moc. Tomu jsem rozuměla a fandila. Chování dětských postav mi přišlo přes čáru. (07.12.2021)

Jedním ze základních předpokladů pro natočení úspěšného amerického nezávislého filmu je vysoká míra osobitosti jeho hrdinů. Zde jsem si místy říkal, že už je to přeci jen trochu moc. Na druhou stranu, kdyby Miranda July (režisérka, scenáristka a představitelka hlavní role v jedné osobě) napsala normálnější postavy, šlo by jenom o další úsměvný nezávislák s pěknou myšlenkou, nad kterou každý chápavě pokývne hlavou. Takhle se můžeme těšit na zapáleného prodavače bot, na malého, perverzního černouška, na jeho orálně (ne)uspokojeného bratra, na dvě sexuchtivé puberťačky, s chutí provokující neméně nadrženého souseda nebo na svéráznou umělkyni. Jsou to exoti, ale mají srdce a to vaše si taky získají. Na oplátku za příjemně strávených devadesát minut toho od vás Já ani ty ani všichni ostatní mnoho nepožadují, pouze určitou dávku empatie a zkušeností s problémem, který nás trápí celý život, tedy se životem samým. Děj, nebo spíše úhledně sestříhaná série miniepizodek s individuálními pointami, posunuje vpřed poslouchatelná hudba a množství situací příliš bizarních na to, abyste na ně nereagovali alespoň malým úsměvem. Podobné filmy bývají často přirovnávány k práci Woodyho Allena, jenže zrovna tento, na rozdíl od takového Igbyho, vůbec nespoléhá na humor konverzační a připomíná jakéhosi omylem komického hybrida Třináctky a Ken Parku, resp. ukazuje, čím chtěly oba filmy bez zjevného úspěchu být. 75% Zajímavé komentáře: betelgeuse, vik (10.06.2007)

Na môj vkus až príliš absurdné dejové línie, aj keď každá z tých vetiev mala svoj metaforický význam, aj keď to tak na prvý pohľad vôbec nevyzeralo. Ale ako celok to pôsobilo dosť podivne a najmä ako absurdná dráma - o ničom a zároveň o všetkom. Taká podivuhodná spleť príbehov, ktoré vytvárajú sarkastické súvislosti "krásy" života. Logiku v tom hľadať netreba, skôr nejaké skryté posolstvá. Zmysel to každopádne malo, aj keď mnoho scén bolo akoby nepochopiteľných. Ja osobne som však na takýto druh absurdného žánru moc neni, takže odomňa len 2 hviezdičky. (26.09.2013)