Temný obraz

Tři pokusy, tři selhání... O čem mluvím? O snaze vidět tento film celý. Předlohu P.K. Dicka jsem pravděpodobně nečetla, nemohu tedy posoudit, jak moc se jí film drží. Pochválit lze jednoznačně vizuální stránku, ten takřka komiksový styl je docela zajímavý. Ale to nestačilo, abych zůstala v bdělém stavu - příběh mě nevtáhnul (smažky mi nejsou blízké:-)) a bůh Morpheus opět zvítězil. Dělám si obvyklou mentální poznámku "někdy dodívat" a zatím dávám lehce nadprůměrných 60% za těch několik desítek minut, co jsem udržela oči otevřené. EDIT: 31.5. 2011 - čtvrtý pokus, čtvrté selhání... začátek filmu už znám nazpaměť, zřejmě mi však není souzeno někdy spatřit také druhou polovinu :-/. (12.02.2010)

Geniálně zahrané. Nějakou dobu jsem si pochvalovala, jaký v tomto krimi dramatu použili vtipný a odlehčený humor s porcí nadsázky, jelikož jsem zatím žádnou z knih PKD nečetla. Svým způsobem to tak je. Woodyho a jeho role ztroskotanců miluju čím dál víc. Spolu s Robertem a Rorym vytvořili neuvěřitelně kouzelnou trojku, protože pokaždé když spolu něco podnikli nebo vedli nějaký rozhovor, rozesmáli mě, jako bychom byli v nějaké grotesce. Jejich hlášky, různé detaily mě dostávaly do kolen! Nicméně jsem díky komplikovanějšímu Keanovi záhy pochopila, jak moc temný obraz skutečnosti to vlastně doopravdy je, pokud v něčem člověk jede. To, že okořenili vizuální stránku filmu komiksovou animací, je docela dobrý nápad. Mělo to svůj půvab. Závěr trochu složitější, ale dalo se ... (13.07.2017)

Naprosto skvělé zpracování, které není samoúčelné. Hrané by to být opravdu nemohlo (nebo mohlo, ale to by asi film byl o něco dražší). Občas jen trochu utahané, možná místy nepochopitelné, ale smysl to dává. Halucinace jsou naprosto skvělé a třeba scéna s mnohookatou obludou je opravdu mrazivá. Jen jsem si říkal, jak by film dopadl, kdyby ho natáčel Gilliam (který o látku zájem projevil). No ale Linklater to udělal po svém a myslím si, že můžeme být všichni spokojeni. 80% (plus osobních 5% navrch, páč mám slabost pro drogové filmy). (27.01.2007)

Pôsobivý experiment s rotoskopickou animáciou, ktorý sa pohráva s nejasným podaním jednoduchého, ale prostredníctvom postáv a ich vzájomných interakcií bravúrne nečitateľne posplietaného žánrového príbehu, ktorý paradoxne nie je ukotvený vo všadeprítomnej science fiction štruktúre a prvkoch, ale sondou do prostredia narkomanov a policajtov, absurdne mrazivo hyperbolizovanej paranoje a nedôvery v obkolesení veľkého brata a záhadných, podvratných tajných organizáciách, tvoriacich podivnú živú štruktúru jedného gigantického, všeovládajúceho labyrintu, v ktorom si nikto nemôže byť istý ničím a nikým. Na rozšifrovanie musí divák použiť všetky svoje zmysly. Film náročný ako pre samotných tvorcov, tak spätne v pamäti rekonštruujúc i pre diváka. A toto natočil Linklater po Before Sunset a divnej športovej komédii, ktorú som radšej nevidel. Ak hľadáte nevšedné, až postmoderné dielo na hlbšiu analýzu, práve sa naň pozeráte. Niekedy sa k tomuto kúsku, čiastočne vychádzajúcom z Dickovho života musím vrátiť. 85% (19.09.2014)

Důvod, proč jsem vyhledal tento film, byla jeho vizuální stránka. Přemalování jednotlivých herců je zajímavé. Docela často jsem zapomínal, že jde o kresbu. Film vypadá, jako zapnutý pastelový efekt na kameře, co máte doma ve skříni, akorát v trochu dražším provedení. Kladl jsem si otázku, zda zvolený styl byl vůbec nutný. Natočit to klasikým způsobem by bylo jednodušší, ale určitým způsobem mě to vsávalo do děje, který ve výsledku převálcoval veškerý ten zajímavý filmařský postup. Temný obraz je jeden velký trip, ale jeho obsah má něco do sebe. (06.02.2007)