Zlaté město

Propaganda jak bič. Nemám nic proti Bedřichu Smetanovi, když jsem v jistém rozpoložení, tak si ho klidně poslechnu, ale tady byl často násilně nacpán do některých scén, takže se brzy stal poněkud na nervy brnkající. Také jsem měla pocit jako by tady všichni násilně přehrávali až to nebylo normální. Podařilo se mi nějakým záhadným způsobem oprostit od německých herců a představovala si na jejich místě naše české herce a na režisérské židličce Cikána nebo Friče. Taková představa byla pro mě daleko přijatelnější. (23.09.2011)

"Protektorátny film" prominentného nacistického režiséra Veita Harlana bol v dobe vzniku kasovým trhákom ( na jeseň 1942 bežal v kinách aj v Slovenskom štáte, v Protektoráte Čechy a Morave bol zakázaný ) a získal mnoho ocenení ( Benátky ). Samozrejme sa dá polemizovať nad objektívnosťou cien, ktoré získal. Podobných presladených zromantizovaných drám bolo v tých časoch natočených neuveriteľné množstvo azda vo všetkých krajinách, ani tento neprináša nič nové. Jedinou zvláštnosťou je, že sa odohráva na šumavskom grunte bohatého statkára Jobsta a v stovežatej Prahe, ale všetky mená hrdinov sú ponemčené ( hlavná predstaviteľka Anna je oslovovaná Annuschka ), nikdy neodznie žiadny český slangový výraz, v česko-nemeckej rodine sú vždy Česi tí mamonárskí a bažiaci po majetku ( Maruschka ). Kontroverznosť pochopiteľne nie je v žánri, ale spôsobe nazerania na jednotlivé postavy na báze národnosti. Napriek tomu sa v niektorých ríšskych politických kruhoch film nepozdával a usilovali sa ho zastaviť, čo sa nepodarilo. (11.07.2011)

Erbenův Vodník, Prodaná nevěsta, Jan Cimbura, Strakonický dudák, Pantáta Bezoušek a Král Šumavy (+úvodní listování z knihy o Praze viz Pudr a benzín) v echt rakouském námětu, podmáznutém Friedrichovou Moldavou. Nevinná romantická blbůstka, ovšem v těsném střihu závazných propagandistických relikvií. (09.02.2015)

Propaganda môže mať rôzne podoby, aj melodráma je toho dôkazom. Mne, z dnešného pohľadu je úsmevné, ako tvorca nepriamo implementuje (medzi)národnú neznášanlivosť a idylické hlásanie sa k hrdým ideálom. Vtedy to ale ľudia brali inak. No a v tomto prípade si to vo veľkom odniesli Česi. Aj mimo týchto vád nevnímajúc účelovosť deja, Veit Harlan skrátka nie je John Ford. Nevie sa tak dotknúť obyčajných ľudí a vniesť ich na pokraj pochybností, robí z nich viacmenej karikaturistických štatistov. Na rodinné putá a vzťahovú konfrontáciu vyžadujem viac objektivity a využitie technických zručností k akémusi ekvivalentu rozprávačskej harmónie a hlbších emócií. Pár miest mi to pripomína, ale to sú len také orechy. (05.11.2014)

Asi v žádném jiném filmu jsem neslyšel tolikrát Smetanovu Vltavu, bohužel časem začne tento opakující se jev docela štvát. Ve snímku se střídají pasáže nudy a trapnosti vyvolávající nechtěný smích, do čehož jsou jako prvek vzrušení vmíchány nanejvýš afektované pohledy hlavních protagonistů, zvláště ústřední hrdinky. Vše pražské, resp. české je špatné, ale ani to venkovské tj. německé se tvůrcům příliš kladně vyjevit nepodařilo. Celkově 1* za sem tam nechtěný smích. Bohužel jsem film viděl pouze v cenzurované (zdá se však, že jiná už ani v současnosti neexistuje), tedy zkrácené verzi bez 10 minut těch prý nejvíce anti-českých scén, tím pádem ve mně snímek takhle možná vyvolal menší emoční efekt než by tomu bylo v případně kompletního díla. (04.08.2013)