Pobuda

Zadlužený galerista Gérard Jugnot zachrání z řeky sebevraha Gérarda Depardieu a rozhodne se vzít si ho k sobě domů, než se trochu vzpamatuje. Jenže netuší, že zachráněný se začne v bytě chovat jako slon v porcelánu, jeho pobyt se nepříjemně prodlouží a všem kolem sebe obrátí život naruby. A tahle komedie je pěkně otravná, sprostá a zoufale trapná. Nepomáhá ani jindy snesitelný Depardieu, který je tu vyloženě ztvárněn nesympaticky. Je to slabota. (18.01.2009)

Bohužel, nemohu srovnávat tento film s jeho dědečkem od Jeana Renoira. Tvůrcům se výstižně podařilo převést příběh do současnosti. Se současnými aspekty života, zvýšenou agresivitou, cynismem i rozdováděnou škodolibostí. Neschovává se, občas vulgárně zakleje, ale především elegantně popichuje a rozdmýchává skryté tužby. Je to jízlivé, ale i laskavé, rebelující i uklidňující. Léčba šokem je někdy tím nejlepším receptem ve všednosti manželského života. Jen mezní až absurdní situace cynismu nám mohou navrátit pestré barvy, rozverná dobrodružství i tolik potřebnou naději do života. Hlavní postavou příběhu je majitel malé galerie Christian (dobrý Gérard Jugnot), nešťastný v manželství a bláhově doufající v mladou lásku. To, co se z počátku zdá jako slibná příležitost, se přemění v noční můru beznaděje. Život je cynický a občas i zvrácený, ale ukazuje i svou laskavější tvář příležitosti a hmatatelnějších hodnot. Hvězdou filmu je bezdomovec Boudu (velmi dobrý Gérard Depardieu), hrubián s přirozeným osobním kouzlem pábení. Nenasytně, vulgárně a aristokraticky přijímá a bere, rozsévá vichr a bouři, vynáší do nebes a dodává neopakovatelné pocity velikosti. On je zmatek a zkáza, ale i víra, naděje a život. Hlavní ženskou postavou je Christianova neurotická manželka Yseult (velmi zajímavá Catherine Frot) ve svém náhlém obživnutí v hořké náruči osudu. Pulsující míza tryská v probuzené touze po ochutnávání všech krás a rozkoší. Čtvrtou důležitou postavou je Christianova asistentka Coralie (zajímavá Constance Dollé) s elegantním odrážením všech útoků nadrženého šéfa. Zde život odhalil svou nejcyničtější podobu s výsměšným plivancem. Z dalších rolí: na mzdu netrpělivě čekající malíř pokojů Perez (Bonnafet Tarbouriech), zaskočený Christianův kamarád a Yseultin psychiatr Bob (sympatický Hubert Saint-Macary), vzpouzející se extravagantní dvorní malíř Hubert (zajímavý Jean-Paul Rouve), či zahořklý bezdomovec a zapřisáhlý Bouduův nepřítel Géronimo (Serge Riaboukine). Je to dílo, které nastavuje satirické zrcadlo společenskému i partnerskému životu, který se bez snahy vzdává i sobecky zneužívá. Je to kousavé, trefné, svěží, laskavé a radostné. Vtipné a lehké. (28.10.2016)

Naprosto netuším jak bych měl tento film hodnotit. Zanechal ve mě tak rozporuplné pocity, že volím průměr. Chování téměř všech postav se naprosto rozchází s mým myšlením (kupodivu kromě G. Depardieu). Ke konci, když vše vyjde najevo, mi přijde chování všech herců naprosto nelogické a nepřirozené. Úplný konec je pak naprosto nepochopitelný, ale chápu ho (vím, odporuju si, ale nevím jak jinak to vyjádřit)... Prostě to pro mě byl nelogický a umělý film, ale mám pochopení pro zamýšlenou pointu :D 50%. (19.06.2013)

Christian je stárnoucí majitel malé prodejní galerie s obrazy stojící před krachem, jeho žena Yseulta prožívá depresivní chvíle po vyléčení se ze závislosti na alkoholu. V tíživé situaci hledá Christian něhu a porozumění u své mladé sekretářky Coralie, která však jeho svodům stále odolává. Při nočním dostaveníčku u kanálu je vyruší topící se muž, kterým se ukáže být bezdomovec a pobuda Boudu. Záhy změní celý jejich život. Nemá domov ani přátele, u kterých by mohl složit svoji hlavu, proto se smilují a na noc ho vezmou k sobě domů. Z jedné noci jsou však záhy dny a týdny, Christian marně hledá způsob, jak se nechtěného hosta zbavit. Boudu je neurvalý, hrubiánský a sprostý. Velmi brzy začne porušovat bariéry slušnosti a vděku ze zachráněného života a všem 3 rozboří linii stereotypního života. ● Film Pobuda má své skvělé světlé okamžiky naplněné opět velmi dobře zvládnutou rolí Géradrem Depardieuem a jeho hlášky a činy tvoří jediný nosný pilíř úspěchu filmu. V mezihrách jsem již pokukoval po hodinkách a doufal v brzký konec. Film má stejný charakter, jako řada českých komedií. Dialogy dostatečně vstřebáte a oceníte až po několikerém shlédnutí. "Čímpak se tenhle člověk živí?" "Já jsem na podpoře. Třicet let pod mostem, třicet let žebrák, bez povšimnutí kolem mě prošli přibližně tři miliony lidí. Slušní a věřící lidi jako vy na mě i čůrali. Chtěl jsem umřít, ale Christian a Yseult mi zachránili život, Coralie mi dala tu nejkrásnější něhu. Neumím číst ani psát, ale jediným pohledem vidím lidem až do srdce, když se na ně podívám." ║15.8.2009║ (15.08.2009)

"Něco tu smrdí !! Jako by tu byla nějaká zdechlina.." ;) Že by zdechlina francouzské komedie, která kdysi platila spolu s krimi žánrem za výkladní skříň kinematografie země galského kohouta ?? Dnes jí schází lehkost, ambice i hlubší myšlenka.. Gérard Jugnot, který tradičně jako nadržený impotent hraje i režíruje, navíc dle vlastního upoceného scénáře, rozehrává svůj typicky roztříštěný film na základě toho Renoirova Boudua z vody vytaženého, dále se ovšem pouští vlastní cestou do slepé uličky plné farrellyovského buranského humoru bez point, a tak Pobudu vyloženě drží na nohou jako vždy rozkošný Gérard Depardieu, který si svoji roli vyžraného hrubého bezdomovce vyloženě užívá.. To z něj však ještě dobrý film skutečně nedělá.. (05.10.2015)