Der rote Baron
The Red Baron
Červený barón
Režie:
Nikolai MüllerschönScénář:
Nikolai MüllerschönKamera:
Klaus MerkelHudba:
Stefan HansenHrají:
Matthias Schweighöfer, Lena Headey, Til Schweiger, Maxim Mehmet, Joseph Fiennes, Axel Prahl, Volker Bruch, Tino Mewes, Brian Caspe, Gérard Robert Gratadour (více)Obsahy(2)
V roku 1916 mladý pruský šľachtic Manfred von Richthofen odchádza, tak ako väčšina mladých mužov, do vojny. Vďaka svojej neohrozenosti, rytierskemu prístupu k leteckým súbojom a úcte k nepriateľovi, sa z neho už čoskoro stane obávané stíhacie eso a uctievaná ikona leteckej flotily Prvej svetovej vojny. Manfred lieta s priateľmi Wernerom Vossom, Sternbergom a Lehmannom, s ktorými ho spája rešpekt k vojenskému drilu a rytiersky spôsob súbojov. Svoj stroj, trojplošník Fokker Dr.1, si dá zafarbiť na červeno a stane sa postrachom všetkých protivníkov a letcov Dohody. Francúzi ho prezývajú Červený diabol, Briti na jeho hlavu vypíšu odmenu. Počas vojny zostrelil najmenej 80 lietadiel, najviac zo všetkých pilotov na oboch stranách. Náhodné stretnutie so zdravotnou sestričkou Käte mu však otvorí oči a poznáva skutočné barbarstvo vojny. (TV JOJ)
(více)Videa (1)
Recenze (199)
Rudý baron je pro mě nepříliš kvalitním snímkem hlavně z toho důvodu, že jeho tvůrci neodolali a zapracovali do příběhu zbytečnou romantickou zápletku a ve snaze o jakési morální ponaučení sklouzli ke klišoidním postupům. Příliš mě nepotěšil ani ten fakt, že se děj filmu o nejúspěšnějším stíhacím pilotovi první světové války odehrával převážně na zemi. No, čekal bych, že CGI umožní filmařům předvést mnohem víc z letecké války nad nejstupidnějším mlýnkem na maso v lidských dějinách, ale tato možnost zůstala hanebně nevyužita, takže u mě stále vede téměř padesátiletá záležitost: Aces High (1976). Na druhou stranu mě Němci potěšili tím, že se neomezili jen na nejslavnější stroje Fokker Dr.I a Sopwith Camel, podobně jak k tomu dochází u snímků z období druhé světové války, takže má pak člověk dojem, že jediným německým tankem byl Tiger. Celá záležitost na mě působila podivně plochým, dvourozměrným dojmem a určitě šlo z mé strany o zklamání. Mrzelo mě, že tvůrci nezmínili fakt, že Richthofenovu smrt s největší pravděpodobností způsobila palba kulometů z pozemních pozic; asi by to pokazilo celkový romantický obraz o jeho životě a smrti. Ještě víc mě ale mrzelo, že osudy Wolframa von Richthofen utnuli rokem devatenáctistým osmnáctým a úplně pominuli jeho kariéru generála (a později polního maršála) Luftwaffe a velitele VIII. leteckého sboru, s nímž se podílel na vybombardování Varšavy a na porážce a obsazení Francie a Řecka. Asi to taky nezapadalo do požadovaného obrazu. / Poučení: Neboj se včas utéct. ()
Je mi líto, ale ze skvělého námětu vznikl velmi podprůměrný film. Je příliš snaživý ve svém mezinárodním přesahu, být čistě německý, byl by mnohem lepší. Nelze vybrat uspokojivou zvukovou stopu, anglický i český dabing je špatný, obsazení je slibné, ale nevyužité (hlavně Til Schweiger a Joseph Fiennes). Matthias Schweighöfer a Volker Bruch se dobrými herci teprve měli stát. Smutná je i česká složka, mnoho komparzistů, nádeníků a lokací je našich a nefunguje to ani omylem. ()
Manfred von Richthofen létal s rudým trojplošníkem Fokker DR 1. Měl 80 sestřelů. Stal se ikonou flotily První světové války. Vyprávějí se o něm legendy. V dílnách Filmového studia Barrandov se vyrobilo 19 dvojplošníků, tři jednoplošníky a letecké vraky. Ve filmu mi chybělo více leteckých soubojů a vypjatých situací. Mohly být také zajímavější. Milostná zápletka také není zrvona příliš přesvědčivá a moc dobře nefunguje. Měla jsem jinou představu o legendě jménem Red Baron. Pokud budete pozorní, tak poznáte pár českých herců. Za zmínku stojí pan Vinklář, Frej a Vlasák. ()
Zklamání. Jediné, co stálo za pozornost, byla Lena Headey a nebylo to kvůli jejím hereckým kvalitám, ansábl českých herců a několik poměrně povedených leteckých soubojů. Jinak byl děj rozkouskovaný, dialogy vázly a představitel barona von Richthofena byl naprosto nevhodně vybraný - to už by se na něj více hodil Til Schweiger a Schweighöfera měli naopak obsadit do role Wernera Vosse a dobové fotografie by mi daly za pravdu. Také jsem čekal, že dva hlavní souboje, kdy Rudý baron sestřelil anglické eso Hawkera a kdy Brown sestřelil Richthofena, dostanou nějáký prostor, ale to bych chtěl asi moc. Všechno korunoval konec, kdy najednou všichni tušili, že se něco stane. 40% ()
Sledujeme jen okouzlené a technicky vypulírované obrázky leteckých soubojů, štábních porad a chlapských (či chlapeckých) radovánek v nevěstinci. Kdyby si někdo takto dovolil natočit film z druhé světové, bylo by to na soudní žalobu.Naštěstí jde o první světovou válku, a ta zdaleka není tolik poznamenaná ideologickou zátěží, jež by se s německých národem doposud táhla.Válka v Rudém baronovi každopádně vyznívá jako vznešená záležitost pro noblesní muže, jako hra a vzrušení, prostor pro frajeřinky a vybouření mladistvé energie. Všichni mají čest, nepřátelé jsou uctíváni a nezabíjejí se; letci si jen počítají zářezy sestřelených letadel. Von Richthofen jich sestřelil celkem přes osmdesát. Zkrátka Top Gun s dvouplošníky a šálami kolem krku. Hudba je chvílemi tak legračně pompézní a patetická, až to působí sebeparodicky, a letci se tváří tak zaťatě, jako by chroupali křídu a ze sezení za kokpitem se jim hluboce zařízly rajtky až kamsi. Životopis nejslavnějšího stíhacího letce Manfreda von Richthofena zvaného Rudý baron je celkově hodně plochý a nesnaží se jakkoli vysvětlit, proč je hlavní hrdina hrdinou, jak se mu daří být nejlepším pilotem, či nás alespoň přesvědčit o jeho vášni pro létání. Tomu nafrněnému blonďáčkovi jde prostě všechno snadno.V tom má film natáčený v Česku poněkud němečtější charakter; Hollywood by si nejspíš lépe ohlídal motivace postav, a hlavně by se snažil učinit hrdinu sympatickým. Ale tím je vlastně Rudý baron výjimečný. Všichni se tu chovají tak nabubřele, že je jedno, zda se s nosem nahoru špulí Matthias Scheighfer coby von Richthofen, Richard Krajčo coby britské eso Hawker, Josef Vinklář coby maršál von Hindeburg či Ladislav Frej jako císař Vilém II. Snad jen Til Schweiger nasazuje pózu a la Marek Vašut "mám všechno na háku".Jenomže výše napsané platí jen do určité části děje. Von Richthofena probudí a polidští krásná zdravotní sestřička Kate (velmi špatně německy nadabovaná Lena Headeyová), která mu ukáže, jak vypadají následky války dole na zemi. Rudý baron se konečně myšlenkami snese z oblak a zachová se statečně, když před nejvyšším velením navrhne stejnou strategii, jakou uplatňuje při leteckých soubojích: když nemůžeme vyhrát, stáhneme se.Těžko říct, jaký byl přesný záměr tvůrců filmu. Jistě chtěli překonat americký film béčkaře Rogera Cormana Red Baron z roku 1971, digitální efekty jim umožnily předvést komplikovanější bojové scény. Zřejmě se také chtěli vymezit vůči již příliš comicsovým Rytířům nebes a vnést do tématu 1. světové více realismu, byť jisté umělohmotnosti a "photoshopovému" vzhledu se nevyhnuli ani oni.Co ale zůstává nejasné, je poselství, s nímž autoři přicházejí. Jejich film tak dlouho razí "německy nadřazenou" linii, že náhlý, téměř pacifistický obrat zanechává pachuť dvojznačnosti. Snímek byl vyroben pro vyznavače military show, již ocení hlavně technické detaily, ale přitom se skrze hlavního hrdinu snaží zobrazit Němce jako antinacionalisty, kteří pouze plnili rozkazy tupého velení. Od "užívání si" bombastického spektáklu se tedy máme pohroužit až k jakémusi rozjímání ve stylu Na západní frontě klid. Vzhledem k tomu, jak vypadá většina filmu, a že hrdina pořád zůstává nevinným snílkem a gentlemanem, je finální poučení o nesmyslnosti války spíše pokryteckým gestem tvůrců, kteří vědí, že jednoznačná oslava německé armády by jim neprošla. () (méně) (více)
Galerie (42)
Photo © Bioscop
Zajímavosti (29)
- Pes, který se ve filmu několikrát objeví, je český fousek, plemeno loveckého psa. (Axarus)
- Druhý prototyp F I 103/17 dostal Werner Voss. Voss padl 23. 7. 1917 v souboji s B flightem No. 56 Squadron RFC. Jednotce velel James McCudden. Přemožitelem Vosse byl Arthur Rhys Davids, který předtím sestřelil Karla Menckhoffa na Albatrosu D. V., který se snažil Vossovi pomoct. (Michel24)
- Ako uvádza distribútor filmu Bioscop, kalifornský spisovateľ a režisér Nikolai Müllerschön pôvodom z Nemecka pracoval na príbehu pilota Richthofena dlhé roky. Prvý návrh napísal už v roku 2002 a následne nesčíselnekrát upravoval. Už od začiatku ale chcel Müllerschön produkovať a natáčať film v Nemecku, pretože mu prišlo podstatné rozprávať príbeh o Červenom barónovi z nemeckého pohľadu. Zároveň ale v tej dobe nevidel natáčanie v Nemecku ako reálne. Preto sa pokúsil svojím projektom zaujať Hollywood. Štúdiá prejavili záujem, predbežný rozpočet bol stanovený na 40 mil. dolárov a niekoľko amerických hereckých hviezd bolo oslovených s ponukou hlavnej roly. Müllerschön ale čoskoro uvidel, že jeho európsky ladený film sa stáva americky klišovitým, a tak sa rozhodol pre prvú variantu. Ako lokácie pre natáčanie boli pôvodne vybrané Stuttgart a Litva, ale nakoniec sa natáčalo prevažne v Prahe – aj vďaka prvotriednej filmovej infraštruktúre a miestnym profesionálom. Zásluhy na filme má tiež česká Letecká amatérska asociácia, ktorej členovia vyrobili dvojplošníky a letecké vraky. Produkcia taktiež zahrňovala obrovské množstvo koní, historických vozidiel, parných lokomotív a haldu vojenskej techniky, ktorá na miesto natáčania dorazila z každého kúta Európy. Keď bolo natáčanie po 61 dňoch u konca, nastal čas 16-mesačnej postprodukcie v Los Angeles, kde žije režisér Nikolai Müllerschön. Prvá verzia sa potom testovala na amerických divákoch a až potom sa film dočkal premiéry v Nemecku presne v deň letcovho 90. výročia úmrtia – 21. apríla 2008. (PeterJon)
Reklama