Vzpomínky na lásku

(Director's cut) Bolo pre mna takmer nemozne tento film dopozerat. A nebolo to koli dlzke, ani koli tomu ze by film bol nudny, ci nebodaj zly. Bolo to koli tomu, ze poslednych dvadsat minut filmu som pozeral zo zovretym hrdlom a slzami v ociach. Ten nadherna cistota uprinost a krasa bez akehokolvek patosu ci klise, sposobili to, ze tie posledne dve slovicka vo filme, ktore som vedel ze nakoniec pridu sposobili to, ze som sa skutocne rozplakal. Nadherne je, ze so nemal ten pocit ako pri niektorych filmoch, ktore divaka vydieraju nasilu. Nie skutocnou hlbkou, ale scenami, ktore zarucene funguju. Nie v tomto pripade. Tu su emocie cire, uprimne, nutia vas pribeh brat ako nieco, co sa skutocne stalo. Ta vobec najkrajsia romanticka drama, aka bola kedy natocena a zaroven jednen z najlepsich filmov ake som kedy videl. (10/10) (12.08.2007)

Velmi zvláštní film, především jeho první polovina. Režisér zde silně balancoval na hraně úplné trapnosti a takové úsměvné roztomilosti. Stále jsem nevěděla, na kterou stranu se přiklonit, chvílemi jsem si pak vzpomněla na dobu, kdy českým televizím vládla produkce z Jižní Ameriky. Když se film přepnul do své druhé poloviny, která začala hrát na city, se mnou to ani nehnulo, téma je silné a dojímá samo o sobě, ale tento přístup tvůrců mi jednoduše nesedl. (04.11.2012)

"Skutočný tesár postaví svoj domov vo svojom srdci". Neskutočne emocionálny príbeh dvoch ľudí, ktorí navzdory ťažkým životným skúškam našli k sebe cestu. Ich novou spoločnou prekážkou bude omnoho komplikovanejší "protivník". Su-Jin sa po nešťastnom vzťahu so ženatým mužom zamiluje do zamestnanca otcovej firmy. Ten jej city spočiatku neopätuje, no po pár týždňoch pochopí, aké šťastie ich postretlo. Vzájomná súhra, láska a ochota urobiť jeden pre druhého úplne všetko posúva "obyčajný" vzťah do sféry mimo chápania všetkých ľudí naokolo. Toto je príbeh o skutočne láske, ktorý sa stane raz za život, ktorý postretne jedného z milióna. Napriek všetkému sa vo mne bijú, miešajú zvláštne pocity, ktoré je skutočne náročné opísať pár slovami. Film dokáže, keď nie otvoriť, tak minimálne pootvoriť oči, aby divák pochopil o čom vlastne láska je. Ťažko povedať, či ľudia vôbec chápu podstatu vzťahov a vzájomnej náklonnosti. Myslím si totiž, že veškeré "osadenstvo" kráčajúce po tejto zemi, ako po "pódiu divadla", nechápe svoje hlavné, či vedľajšie úlohy. Ak "MOMENT TO REMEMBER" pochopíte, dá Vám odpovede na Vaše otázky. (11.03.2014)

Shodou okolností jsem den po zhlédnutí A Moment to Remember vedl zajímavý a podnětný ICQ rozhovor, který mě donutil se zapřemýšlet a zavzpomínat. První korejský romantický film, který jsem viděl, byla My Sassy Girl, před osmi měsíci. Byl jsem uchvácen a okouzlen, jako skoro nikdy před tím. Poté jsem dlouho nic podobného neviděl, až teď jsem si sehnal romantické filmy jako např. Classic, Moment to Remember a spoustu dalších, které tu měly nadšená hodnocení. A ačkoliv se mi velmi líbily, nedostavil se ten nádherný pocit jako u MSG. Bylo mi vyčteno, že nechápu korejské vyjadřování a vnímání citů. Úsměvné. Jako by mě to dělalo méněcenným a neschopným hodnotit korejské romantické filmy. Je to můj názor, subjektivní, ovlivňovaný mým vnímáním filmu, ale, a to nepopírám, i mým rozpoložením, náladou atd (a přijde mi, že obzvlášť dojem a požitek z romantických filmů je hodně ovlivněn "okolními vlivy"). Nebo jde o typický případ očekávání, kdy jsem neuvědoměle doufal, že se mi ty filmy budou líbit stejně jako MSG, že se opět dostaví ten nádherný pocit, ale ta pomyslná laťka je nastavena extrémně vysoko. Habituace, kdy člověk adekvátní po sobě jdoucí podněty pociťuje slaběji a reaguje s nižší odezvou. Nebo jde o to, že korejské romantické filmy, co jsem zatím viděl (ale ano, vím, že nemůžu všechny korejské romantické filmy házet do jednoho pytle), jsou sice krásné, ale zároveň poměrně jednoduché, což je i imho případ Moment to Remember. Stačí znát pár bodů a děj si lze snadno domyslet. Zároveň mi první polovina příběhu (tj. fáze sbližování) přišla strašně hrr, jako by stačilo pár pohledů a hned tu je láska jako trám. Jako by šlo především o efekt a na odpovědi na otázky "proč" a "jak" se nevešly. Vlastně mi dojmy a pocity připomněly to, jak vidím japonské a korejské soundtracky (ty mně známé) - krásné, ale jednoduché, tj. nadšení z prvních pár poslechů, ale pak se přeci jen většinou ohrají. Číselné hodnocení korelující s mým dojmem z filmu se pohybuje okolo +/ 90 % (28.04.2005)

Dojmy? Pocity? Zážitky? Silné, hluboké, nezapomenutelné. To je láska- být ochoten dnes a denně připomínat tomu druhému, co společně prožili a vědět, že se vás za pár týdnů může zeptat: Who are you? I odejít a umožnit začít nový život s někým jiným, to podle mě taktéž projev té nejhlubší lásky. Podstata je ale pořád stejná, chtít aby náš milovaný byl štastný. Trochu sem si zafilozofovala, ale tenle film je pro mě jednoduše něco víc.. (DC) Pro topku: Filmy jsou seřazeny v náhodném pořadí. (02.01.2008)