Vzpomínky na lásku

„Když zmizí paměť, zmizí i duše“ . Věděl jsem, že je to smutný film, věděl jsem, že dojímá k slzám. Těšil jsem se na něj a bál se, že budu zklamán. Nebyl jsem. Brečel jsem. Potenciál každičké situace plynoucí z daného námětu byl vymačkán jako citron. Až do poslední kapičky. Až do okamžiku -„Jsme v nebi?“ -„Ano“. V tu chvíli jsem v něm byl na okamžik taky. Po usušení slz, po částečném opadnutí žalu (který zcela neodezní nikdy), jsem pocítil náhlý záchvěv radosti. Obyčejné radosti ze života. 100% Zajímavé komentáře: Adrian, Jhershaw, kitano, wipeout, tragos (27.08.2007)

DIRECTORS CUT: Bohužel jsem si omylem stáhla dvou a půl hodinovou (!!)verzi,takže ode mne nelze čekat žádné silné dojetí jako od ostatních. Jsem hodně citově založený člověk,ale tohle mi maximálně párkrát nahnalo slzy do očí.Nic víc.Téma Alzheimerovy choroby je smutné samo o sobě a ještě smutnější v případě, že jí trpí mladá dívka,jenomže tady se po většinu doby nic nedělo, když nepočítám konfliktní vztahy mezi hlavním hrdinou a jeho rodiči,to si autoři mohli odpustit.Když už se přišlo na to,že je Sun-Jin nemocná, tak tam všichni pořád brečeli a já odolávala nutkání mlátit hlavou o stůl.Nejsem žádný necita,ono to dojemné vskutku je,ale někdy až přespříliš.A když se na pláč díváte přes dvě hodiny,vaše smysly to trochu otupí.Každopádně musím přiznat,že ač se jedná o korejskou tvorbu,svoje kouzlo a kvality to určitě má. (06.03.2012)

Scénář: Yeong-ha Kim, John H. Lee .. IV. Ye-jin Son napotřetí ve snímku, který herecky zvládla až dokonale. To, jak dokáže zahrát cit, emoce a jak zvládá drásavé i úplně civilní scény je neskutečné. Měl jsem tu možnost vidět napoprvé Director's cut verzi a mít tu možnost si to všechno plně vychutnat. Tento film je dlouho tak obyčejný až opravdový. Určitě by mohl být ze života kohokoliv z nás. Ovšem na tíživou otázku zda si všechno zde zobrazené přát, protože tohle neskutečné drama o lásce je na jednu stranu ohromě laskavé a hezké, na stranu druhou smutné a až kruté zároveň. Prostě takové, jaký umí být sám život! Láska totiž může potkat všechny a věřte, je lepší milovat a ztratit než nemilovat vůbec. Vždyť možná proto jsem na konci skutečně plakal .. úžasná scéna, která v podstatě naplňuje to, co název filmu slibuje - nezapomenutelný okamžik! „Jsme v nebi?“ .. Ano, já tam v tu neskutečně krásnou chvíli byl! A ty slzy které mi tekly po tváři .. Nepopsatelná chvíle! Na tento okamžik nikdy nezapomenu a mám ho navždy uchovaný v srdci. 95%. (25.09.2005)

Je to perfektná juhokórejská romantická dráma. Má výborný príbeh o mladej úspešnej žene z bohatej rodiny, ktorá sa po nevydarenom vzťahu náhodne zoznámi s tesárom, zamestnancom svojho otca, do ktorého sa bláznivo zamiluje a časom jej city opätuje a tak už nič nebráni spoločnému vzťahu, ktorý potvrdí aj svadba, ale všetko pekné raz skončí a žene sa začne prejavovať alzheimerova choroba, o ktorej vôbec netušila. Spracovanie je vynikajúce, počas celej takmer dva a polhodinovej dĺžky sa na to skvelo pozerá, v prvej fáze okrem iného film funguje aj ako komédia, na pobláznenosť hlavnej hrdinky je radosť pozerať, časom to už je príjemný romantický film prakticky najvyššej úrovne, ale v poslednej hodine už film prechádza do silnej drámy plnej emócií a nezabudnuteľných scén. Minimálne jedna z posledných scén odohrávajúca sa na benzínke alebo snaha zakryť smútok za okuliarmi ma úplne dostali. Herecké obsadenie je dokonalé, najväčší priestor má samozrejme hlavné duo a obaja, Son Ye-jin aj Jung Woo-sung predvádzajú jedny z najlepších hereckých výkonov, s akými som sa zatiaľ stretol, ale nič nemôžem vytknúť nikomu. Réžia a technická stránka sú prvotriedne, toto je rozhodne jeden z absolútnych žánrových vrcholov, všetko funguje tak ako má a aj emócie patria medzi tie najvýraznejšie, tu sa nenájde ani detail, ktorý by sa dal vytknúť. A pritom pre režiséra je to debut, čo je pre mňa pri takejto kvalite až nepochopiteľné. A veľmi dobre je na tom aj hudba. A moment to remember patrí rozhodne medzi tie najlepšie romantické filmy vôbec. Dokonalý kúsok filmárčiny. 88% (25.03.2012)

Jedinečné, citlivé a jemné melodrama s obrovským emocionálním dopadem, aneb A Movie to Remember! Něco tak srdceryvného, láskyplného, v něčem zoufale úsměvného a v něčem zdrcujícího se jen tak nevidí. Vystavění emocionálního prožitku kousek po kousku je impozantní (kvalitní režie), zejména během druhé projekce jsem si všiml a ocenil pár detailů, které u diváka už od počátku, takřka nevědomně, budují onu potřebnou atmosféru. Je to síla charakterů (jako muž přiznávám, že Cheol-su je úžasný chlap), situací a vět, které teprve později dostanou další rozměr a také věrohodné zpracování Alzheimerovy nemoci. Žádné klišé, žádný patos, jen ten Director's cut mohl být buď kratší, nebo variabilnější. 9/10 (01.06.2009)