Mariňák

Vojáci ve filmu se nuděj a já jsem se nudil s nima. Dobrej byl začátek (i když je to prakticky kopie Olověný vesty), pak se mi líbilo sem tam pár záběrů přímo z boje, ale zbytek nuda, nuda, šeď. Navíc snad všechny postavy mi byly dost nesympatický a celá ta "elitní" jednotka na mě působila dojmem jako něco mezi bandou teploušů a pacientama PL Bohnice. Nechci film vyloženě zavrhnout, ale podruhý to fakt vidět nemusim. (01.11.2009)

"Hele vole, Husajn už to má spočítaný! Do týhle prdele už nebudem muset nikdy vkročit..." (volná citace) - Sam Mendes mě opět nezklamal, líbila se mi jak "Americká krása", tak "Road to Perdition", a jeho "Mariňák" je opět neobyčejný snímek, který se klidně může honosit nálepkou "Jeden z nejlepších protiválečných filmů". Výborný scénář, hlavně dialogy, ve kterých si Mendes neodpustí narážky na současné americké "pouštní" problémy, což vítám + skvěle napsané a zahrané postavy. A ten chlapec, Jake, se mi začíná líbit čím dál víc. A to nemluvím o soundtracku, který je nabitý rockovými peckami. Chyba nevidět. (22.02.2006)

Skupinku elitních sniperů sledujeme od příjezdu do výcvikového kempu za zvuků Don’t Worry Be Happy přes krušné chvilky na buzerplace až k nemilosrdnému vystřízlivění uprostřed zoufale vyschlé kuvajtské pouště. Tohle není válka mariňáků, nýbrž satelitních družic a neviditelných bombardérů. Přesvědčí se o tom i dvacetiletý Anthony Swofford (Jake Gylenhaal), jenž by rád potěšil svou brzy nejvěrnější přítelkyni „em čtyřicítku“. Jak se však zdá, čas strávený v Kuvajtu nezužitkuje k o moc bohulibější činnosti, než k hraní rugby v protichemické kombinéze, k debatování o rozdílech mezi Mexikánci a Kubánci, k masturbaci nebo k odstraňování pozůstatků četných návštěv provizorní latríny. Slunce sadisticky žhne, zelené mozky měknou a dokonce i seržant Sykes (Jamie Foxx) přestává doufat že si vystřelí do živého cíle. Vytrénovali si mašiny na zabíjení a teď pro ně nemají (duševní) potravu – to nevěstí nic dobrého. Mariňák je hlavně o životních možnostech mladého Američana a pak taky o tom, že války se nemusíte přímo zúčastnit, aby vás nadosmrti poznamenala. Tohle všechno nám Mendes vypráví celkem nezaujatě, očima k politice lhostejného, poměrně inteligentního vojáka. Ten se obrní Olověnou vestou, stane se součástí Čety a bude si připadat jako Lovec jelenů čekající na Apokalypsu. Snad teprve když mezi hořícími vrty střetne zmateného koně, uvědomí si, že už není nač čekat. Mendes symbolické výjevy dávkuje velmi střídmě a víc sází na vývoj odehrávající se uvnitř Swoffordova mozku. Co prožívá voják tak vzdálený od domova a podezřívající svou dívku z nevěry? Jak na něj zapůsobí „rendezvous“ s ohořelou mrtvolou „kdysi taky člověka“? Celkem prostými prostředky se postupně dovídáme odpovědi. Jde především o efekt. Skoro hodinu a půl jsem měl pocit, že je to o ničem. Ani mě nenapadlo začít se nudit, ale bavil jsem se podobným nezaujatým způsobem, jako se bavíte při sledování VyVolených, čili party dementů, jejichž životní osudy jsou vám ukradené. Lidštější rozměry nabývají silnějších kontur až v téměř surreálné pasáži s „plačící Zemi“ a hlavně pak ve zbytečně přecitlivělém závěru. Je to škoda, protože skvělí herci dávají do svých rolí skutečné maximum. Hlavně mladická nedozrálost a naivita z Gylenhaala přímo sálá a zelenění jeho mozku vám brzy ani nepřijde jako handicap. Rovněž technická stránka dokonale naplňuje šablonu malého filmu s velkým rozpočtem a dynamický soundtrack zas pomůže, kde režisér nemůže. To díky Mendesovým schopnostem není až tak často. Jen kdyby zvolené téma zpracoval odvážněji a ne tak prvoplánově. Stále však platí dvě pravdy. Ta první – Mariňák o hlavu převyšuje většinu současně zámořské produkce. A ta druhá – Stanley Kubrick něco podobného natočil před téměř dvaceti lety mnohem lépe. A nejen on. 75% Zajímavé komentáře: Marius, k212, Fr, Hopper, Honza dAve (21.03.2006)

Hodně problematický film. Svým dějem, provedením, přístupem i snahou ze sebe udělat něco čím není. Od začátku jedou oprátky na maximum, ale film začně před polovičkou stopáže zpomalovat až na nulu a konec vyzní doprázdna.Nejde tu ted o herce ani hudbu, ale o formu tohoto filmu. Je to malý dokument o vojácích, jejich životech, jejich válce, jejich zbraních a jejich oslavách. Mendes se chvílemi až moc snaží být okouzlující, ale nevytváří scény které by vyvolali úžas nebo naopak odpor. Vše je tu hezké, příliš uhlazené a moc moc umělé. Škoda, že syrovost vycházející z každé vteřiny snímku není využita k úžasu diváka, ale ke spokojenosti režiséra. Jake Gyllenhaal je budoucnost Hollywoodu a moc se těším co s tímto hercem provede David Fincher v jeho novém filmu. Jamie Foxx je čím dál lepší, ale něco mu do postavy tvrdýho kapitána chybí. Nevím jestli je to chybějící aura autority nebo o malinko drsnější charisma. Peter Sarsgaard je slušný herec a nevybočuje z nadprůměru. Ozvučení tohoto filmu opravdu stojí za to. Je dobové, vkusné a lehce satirické. Je velká škoda, že Sam chtěl být trochu kritičtější režisér než dříve a předvádí nám tu např. počety vojáků a jejich smysl pobytu v poušti. Ale proč? Počet vojáků je příjemný, jen škoda, že není podán způsobem, který nám vyrazí dech. Pouze si řeknem: "Další číslo? proč jich je tam tolik?". Pár dobrých nápadů jako je kamera v plynové masce je super, ale proč se nám snaží ukázat režisér, že v kusu umělý hmoty se asi dost blbě dejchá, běhá a kouká skrz skleněné očí?V jednu chvíli to tak je v druhé si všichni zahrajou americký fotbal a nikomu to nevadí. Nevyjde pak snaha o revoluční záběr v niveč? Kdo bude sledovat tento film a zamyslí se nad příběhem vojáka a jeho zbraně z které si vlastně nikdy ve válce nezastřílí(ale třeba nakonec jo :)) možná si řekne, že těch 123 minut je dost zbytečných. Kdyby obsahově bylo 123 filmu jarheada nabito stejnými náboji jako začátek a neměnili se průrazné náboje za slepé pravděpodobně bych shlédl film roku a rozplýval se nad krásou zapálených ropných vrtů. Ať se na mě nikdo nezlobí, ale snaha o provokaci, kritiku, satiru a komedii se v tomto filmu míchá s příchutí nezvládnutelnosti. Andrew Niccol ať je podle hodně lidí o dost horší režisér než Sam Mendes zvládá takový to mix mnohem lépe a jeho Lord of war je ukázkou výborného filmu, což by Jarhead také rád byl. Možná příště, protentokrát jeden z nejméně vyvážených filmů tohoto roku. (19.02.2006)

Mariňák není zatěžkán vlasteneckými frázemi ani patosem, je srozumitelný, vtipný a skutečně jaksi "lehký". Chci se jen zmínit o dvou momentech, které mi asi provždy zůstanou v mysli. První s koněm, kdy mé asociační kanály fungovaly asi takhle: zaběhlý kůň, zaběhlý voják, oba svým způsobem "ušpinění". A pak ten veterán v autobuse -dojatý, vděčný, tváří v tvář rozpakům. Je to trochu divné říct to o válečném filmu, ale byla to radost. (30.03.2006)