Obsahy(1)
Inscenace na motivy povídky Myšky spisovatelky B. Benešové vypráví o prvním místě mladé učitelky Jany, kterou rodinné důvody zavedou do malé vesnické školy. Jana je čistá, nezkažená bytost a v konfrontaci s ní vynikají negativní vlastnosti postav, reprezentující mravy té doby. Střetává se se světem šosáctví a konvence, citové chudoby a životní prázdnoty... Po absolvování školy se Jana (L. Šafránková) vrací do rodného města, kde jí otec (V. Ráž) sděluje, že se znovu ožení. Jana pochopí, že se jí „nová matka“ – Žofie (D. Syslová) chce zbavit. Zařídila jí místo učitelky ve vesnické škole. V doprovodu otce se tak vydává na nové působiště do zapadlé vesnice Lučiny. První dojmy jsou rozpačité. Vesnice žije jiným rytmem než město, nikdo nemá čas novou učitelku přivítat. Jana naráží na místní zvyklosti i falešnou morálku… (Česká televize)
(více)Recenze (16)
Televizní, málo známý barevný klenot, který diváka kromě hereckých výkonů potěší také mnoha exteriérovými scénami, což nebývá u inscenací vůbec obvyklé. Co ale bohužel obvyklé bývá, je čas nasazení do vysílání. Ani 145. výročí narození spisovatelky Boženy Benešové nepřimělo Českou televizi zvolit vhodnější dobu než 6.50 v neděli ráno, zatímco odpoledne běží tisíckrát opakované pořady. Inu, hlavně, že povinnosti bylo učiněno zadost... Pozn.: Scénář podle povídky Myšky napsala Věra Kalábová! Ondřej Vogeltanz byl dramaturgem. ()
Jednou z nejvýraznějších a nejzajímavějších žen - spisovatelek přelomu devatenáctého a dvacátého století bezesporu byla Božena Benešová, jejíž význam pro českou literaturu je dnes bohužel přehlížen a opomínán. Námětem povídek, které tvoří jádro jejího díla, je kritika měšťanské morálky a citové strádání mladých hrdinů, kteří vstupují do života plni ideálů, víry v lásku a spravedlnost, ale brzy jsou z ní vyvedeni poznáním kruté reality. Deziluze těchto mladých lidí nebývá vždy tragická, přesto činí základní rysy literárního díla Boženy Benešové. Povídka Myšky odstrašujícím způsobem ilustruje venkovské prostředí, zalknuté v dusivé, nepřátelské atmosféře těch, kteří své životy ztratili vlastně ještě dřív, než je začali vůbec žít. Televizní inscenace v režii Jana Matějovského sice ignoruje původní, mnohem tragičtější závěr, ale na druhou stranu nabízí přehršel skvělých hereckých výkonů v čele s mladinkou Libuší Šafránkovou, která tehdy nacházela pole své herecké působnosti především v rolích spanilých dívek i mladých žen. K mimořádným okamžikům tohoto televizního díla lze přiřadit i o něco skromnější kreace Vladimíra Ráže, Dany Syslové, Svatopluka Matyáše a překvapivě také Václava Švorce a Vlasty Vlasákové, herců, jejichž umělecký kredit ulpíval většinou na povrchu prorežimní kulturní scény. Vnímáme-li tuto brilantní televizní hru nejen jako zdařilý přepis klasického literárního díla, ale i jako plnohodnotné uplatnění nejvýraznějších představitelů tehdejší divadelní, filmové, televizní i rozhlasové Thálie, nemůžeme být zklamáni a zarmouceni. Naopak. A najdou-li se ti, jimž takto strávený čas připadá zbytečný a dle některých hodnocení až zhnusující, lze je jen důtklivě upozornit na vlastní prázdnotu, díky níž se okrádají o skutečně umělecké zážitky. ()
Libuška Šafránková je v roli mladinké učitelky úžasná, Jana nastupuje na své první místo tak trochu z donucení, její tatínek se bude znovu ženit a macecha ji v domě nechce, nutno říct, že mi Dana Syslová svou proměnou vyrazila dech.. No a nemohu nezmínit Svatopluka Matyáše, rozporuplnou postavu správce zvládl na výbornou.. Každopádně se jedná o zajímavé drama k zamyšlení.. ()
Další doklad toho, jak je český literární realismus 19. století nedoceněný. Povídka Boženy Benešové je působivým a neúprosným pohledem něžného pohlaví na determinací venkovského života a Jan Matějovský z něj dokázal vytěžit ukázkově dusivou atmosféru, jež přesvědčivě přesahuje kašírované studiové ztvárnění venkovského života. Nečekejte prvoplánovou kritiku konzervativních poměrů ani režimem prosazovaný emancipační aktivismus - inscenace je (pomineme-li dobovou slabost pro látky založené na sociální kritice starých dobrých časů) z ideologického hlediska zdrženlivá a neopírá se o nově vnášené významy či komentáře. Mladičká Libuše Šafránková dokázala postavu začínající učitelky oživit, i když po větší část děje byla postava spíše pasivní a zastiňovaná hutnou charakteristikou postav jiných. ()
"Pořídit si štěstí s cizího neštěstí? Jinak to nejde?" Smutné drama o lidské hlouposti a ubohosti venkovského a maloměstského člověka. Jan Matějovský točil krom trezorovek i výtečné inscenace a dokázal příběhu dát velkou sílu. Napomáhá mu k tomu samozřejmě hodnotné herecké obsazení, kde mě mimo jiných výborně hrajících herců (Dana Syslová, Svatopluk Matyáš, Libuše Šafránková, Vladimír Ráž, Jiří Klem, Václav Švarc a dalších) hodně překvapila Vlasta Vlasáková v roli Veletové. Hudba Gustava Křivinky je podmanivá a v určité vypjaté chvíli děj zkrášluje nádherným ženským chorálem. Splynutí duší vlastně představuje obraz (jehož opravdovým autorem byl Max Švabinský), který visí u Veletových na stěně a záběrem na něj začíná i končí tahle televizní hra, která se kromě studiových prostor natáčela i ve skutečných exteriérech, a to já mám moc rád. Předlohou pro Splynutí duší byla povídka Myšky od Boženy Benešové. Chtěl bych ještě upozornit na zdejšího uživatele Pitrixe, jehož jsem si už dříve všiml, a vůbec mu nevěnovat sebemenší pozornost, neboť takového blba aby jeden pohledal. Jeho komenty jsou absolutně nesmyslné a já nechápu, proč se vůbec na české filmy dívá, když tomu ani za mák nerozumí a píše pak takové ubohé bláboly. A ještě si plete Miroslavu Šafránkovou s Libuší, to je vizitka, co to je za ichtyla. To mě znovu utvrzuje v tom, že spousta uživatelů na Csfd jsou idiotští hlupáci. ()
Znamenité! Ve skromné produkci vzniklo umění. --- Marthos to zrecenzoval dobře! ()
Mladá učitelka z města to se svou první zkušeností měla nadmíru obtížné. Víska, dané role, nezdravé vztahy. Statečně ale nástrahám práce a života vzdoruje. Trochu utahané, ve druhé půli zajímavější. ()
Hmm... ()
Dobra, trosku temna, televizni podivana. Zajimavosti je predevsim Dana Syslova, ktera je tady za sexy samici. A slusi ji to... ;) ()
Velmi těžké a syrové drama o venkovském životě, lidských vztazích a závisti. Libuše Šafránková jako motýl mezi můrami na zlé a závistivé vsi plné minulých křivd. ()
"Mrtvý k mrtvému, živý k živým..." A tohle dobové televizní drama k těm, které nejsou mým šálkem kávy. ()
Název filmu autor zvolil podle výmluvného obrazu Maxe Švabinského: https://sbirky.ngprague.cz/dielo/CZE:NG.O_3318 ()
Někde se naprosto zbytečně kecalo. Tedy mimo mísu. Měl jsem nachystanou dvacítku, ale protože mi to přišlo nedodělané, nedávám nic. Prostě usekli konec, aniž se divák dozví, jak dopadl vztah Žofie, Urban, Janin otec. Tak s tím běžte vážený pane režižére do … A nezachránila to ani Miluška Šafránková. ()
Nejprve dosti táhnoucí se až nudné, posléze mi začala být poměrně sympatická, pro mne nezvyklá, herecká poloha Šafránkové a taktéž poslední čtvrtina inscenace měla již jakousi dramatičnost. Syslová měla opět ženský půvab a Ráž, kterému bylo v dramatu kupodivu stejně jako mě, tedy 51, byl vlastně starcem nad hrobem - nepredstavitelné. ()
Předlohu jsem nečetla, ale jde zjevně o povídku vysokých kvalit. Velmi stísňující příběh. Všichni hrají jako Paganini, obsazení suprové. Nemůžu uvěřit, že jsem tuto inscenaci vůbec nikdy neviděla. ()
Inscenace s velkým potencionálem, i když trochu nudná. Původní název Myšky by byl jistě přiléhavější, Splynutí duší moc nechápu. Hezky zpracováno a odehráno. V dnešní době ale patrně zůstane zcela nepochopeno, bo tak jak se chovali záporáci, jest v současnosti norma. Naopak kladné postavy za naivní hlupáky jsou. Hrůza, kam se posunul za sto let mrav. ()