Muž v bílém obleku

i přestože se velké množství pozdějších britských sci-fi bude pokoušet imitovat žánrové trendy amerického filmu padesátých let, toto sci-fi ještě stále stojí nohama pevně na půdě ostrovního království a to i nehledě na původ jeho režiséra. staví ho tam především typicky britský sociální rozměr filmu. zároveň jej lze považovat i za lehkou formu sociálně-ekonomické satiry, ironizující postoje jak zástupců dělnictva (záměrně se vyhýbám užití sousloví "dělnická třída"), tak jejich zaměstnavatelů a majitelů kapitálu (záměrně k jejich označení nepoužívám slova "vykořisťovatelé"). společensko-kritická sci-fi samozřejmě nejsou ničím výjimečným ani v této, ani v žádné jiné éře kinematografie. žánrově se však jedná o snímek přeci jen o něco pestřejší, což jsem bez jakékoliv apriorní znalosti zjistil až během sledování, a přeci se žádná žánrová frustrace nedostavila. řemeslně velmi zručně natočený snímek nemá ani tolik vtipu jako Mackendrickovi pozdější Ladykillers, ani tolik konfliktu a napětí jako jeho ještě o něco pozdější Sladká vůně úspěchu, samé skvělé filmy. divákům však nabízí dobře vybalancovaný poměr obou poloh, komedie a dramatu. téma této dramedie je typicky vědecko-fantastické, ale pojaté velmi originálně. není jím samozřejmě již zmíněná sociální kritika. na mysli mám situaci vědce, který objeví cosi potenciálně převratného. všichni jsme už tolikrát měli možnost vidět sci-fi o vědcích, jejichž strašlivého vynálezu se každý toužil zmocnit, ale oni sami se ho nakonec ve strachu z ničivých důsledků rozhodli zničit. v Muži v bílém obleku hraje Alec Guiness pravý opak této stereotypní figury. jeho Sidney Stratton přijde na vynález, o který naopak nestojí nikdo, a snaha ho prosadit jde proti vůli všech lidí. tématem filmu je pak univerzální pravda o tom, jak tragicky nevděčná často bývá úloha vědců v dnešním světě a s jakým nepochopením se vždy budou střetávat ze všech stran. (28.10.2015)

Ještě po téměř padesáti minutách jsem si myslel, že pro sebe tento film ocením jen kvůli roztomilým drobnostem - sympatická roztržitost Aleca Guinnesse, rozkošná melodie, kterou hraje jeho přístroj, sípavý smích přestárlého Ernesta Thesigera... Intro je dlouhé a nepříliš zábavné. Když ale vynálezce Sidney svoji zázračnou látku objeví, nastane mazec připomínající Bílou nemoc naruby: Vědec objeví převratný vynález, ale namísto vděku a uznání se doslova ze všech stran z různých důvodů setkává jen s žádostmi, prosbami a výhrůžkami, aby své dílo zničil. Zajímavý film, který v komediální nadsázce klade řadu kousavých otázek o pokrytectví, kapitalismu, komunismu, politické manipulaci (zleva i zprava); o smyslu a etice vědeckého pátrání... Je vůbec dobré pořád něco vymýšlet, objevovat a zlepšovat? Není to kolikrát spíš ke škodě? (02.08.2016)

Značka Ealing Studios byla ve 40. a 50. letech zárukou kvalitní britské komedie. Sidney Stratton (Alec Guinness) je opovrhovaný mladý vědec, který dělá vše pro dosažení svého cíle (vynálezu neušpinitelného vlákna). Peníze pro něho nehrají roli, klidně se uskromní ve stravování, jen aby měl možnost pracovat v laboratoři na svém výzkumu. Co ale vynález takové textilie rozpoutá? Na to už se podívejte sami. (25.10.2011)

Muž v bielom obleku neobsahuje scény, pri ktorých by sme sa dnes válali smiechom po zemi. Film už trochu zostarol, ale ak ho budeme brať čisto ako celok a nie hodnotiť vtipnosť jednotlivých gagov a situácií, dostaneme vo výsledku veľmi chytrý satirický film. Guinness sa drží celkom pri zemi, hrá tu koniec koncov iba jednu postavu a aj tie ďalšie sú veľmi dôležité a fungujú ako typologické dieliky puzzle so svojim významom v celku. Pointa ma slušne prekvapila, nevedel som ani v tretej tretine odhadnúť, ako tvorcovia z toho zmätku vykorčuľujú a podarilo sa im to veľmi elegantne. (28.07.2016)

Příjemná dobová komedie, která stojí, běží a padá se skvělým Alecem Guinnessem v hlavní roli, či-li v prvních dvou třetinách úspěšně stojí a běží, naopak v poslední třetině, kdy se už Guinness ocitává častěji mimo scénu, než před kamerou, padá až do průměru. Z toho ho pak nevyhátne ani ta jednoduchá zápletka se satirickým přesahem ve stylu podaném mnohokrát jinde. Směs bláznivých honiček, které mě spočátku bavily, se stávala v posledních minutách už otravná. Na druhé straně z podobných crazy sci-fi komedií vycházejících z postavičky svérázného vynálezce a groteskních situacích, do nichž se kvůli svému objevu dostane, se mi britský Muž v bílém obleku líbil výrazně víc, než jeho další následovníci v podobě francouzského Blázna z laboratoře 4 či sovětského Ivan Vasiljevič mění povolání. Americké variace těchto filmů v podobě Zamilovaného či Roztržitého profesora jsem neviděl a ani mě to nemrzí. [65%] (25.01.2022)