Malá Miss Sunshine

Moja slabota k jednoduchým vzťahovým filmom robí z Little Miss Sunshine jednu z najlepších amerických v tomto sektore. Herecké výkony sú nadhollywoodske, zvlášť sa mi páčil Paul Dano, ten hoch je stvorený pre umenie. Keby sa do filmu bolo pridalo trocha viac európského ducha (ktorého ešte aj takto prekvapivo cítiť napriek am. produkcii) tak by som rozprával o svojej najmilšej KomedioDráme. Film: 85% Dub: Cz - 40% (07.03.2009)

Ze začátku to vypadá docela nadějně, jenže těch úvodních asi tak 15 minut je rozhodně největší zábava. Pak to jde s filmem pomalu s kopce. O nějaký dobrý komedii se dá mluvit asi tak do chvíle, kdy zmizí ze scény Alan Arkin. Dál už se to začíná podobat spíš nějakýmu neškodnýmu rodinnýmu filmu. Samozřejmě nesmí chybět klišé o tom, jak se ta rozhádaná rodina stmelí a všichni začnou táhnout za jeden provaz. Závěr filmu s jakousi bizarní dětskou miss je už totální blbost. Potěšilo celkem zajímavý herecký obsazení. Akorát jsem se těšil na nějakou další "divnou" roli Mary Lynn Rajskub a ona tam má asi minutovej štěk. Slabý 3 hvězdy. (03.12.2012)

Film ma sklamal hlavne v tom že som čakal viac komédiu ako drámu no to je už môj problém. Tiež si myslím že film to je skôr priemerný no na druhej strane hodne vychcaný nikoho neurazí ba naopak môže potešiť i tých hodne starších... Na zábavu je zadeláno už v náčrtoch postáv Steve Carell ako homo... po neúspešnej samovražde, malá (bez)nádejná misska, dedko ulietajúci na kokse hádže solídne hefty, Greg Kinnear a jeho debilná práca 10bodov k úspechu, jeho syn ktorý všetkých nenávidí a preto prestal hovoriť a medzi tým matka ktorá to s láskou všetko znáša ... (05.05.2007)

Road movie o rodince "pošuků", jejímuž kouzlu snadno podlehnete. V podstatě je to film bez nějaké zásadnější zápletky o tom, že vaše rodina k vám prostě patří a vy s tím nic nenaděláte, ale všechno je to tak skvěle podané, s vyváženými scénami, trefnými dialogy, bez okatého moralizovaní, že to z Little Miss Sunshine dělá výjimečný zážitek. (07.02.2007)

(1001) Zatraceně, nikdy bych neřekla, že zrovna u filmu, jako je Little Miss Sunshine, budu potřebovat tolik času, abych si utřídila, co vůbec napsat. Na film jsem se dívala už kdysi dávno hned po premiéře a zapamatovala jsem si jenom to, že mi přišlo absolutně nepochopitelné, proč o Olive všichni říkají, že je tlustá, když ta holčička očividně není tlustá ani trochu, jenom jí nasadili falešné břicho. (Ale aby nedošlo k mýlce, tak si myslím, že Abigail Breslin podává nejlepší a nejupřímnější výkon tohoto filmu a jí s radostí vyseknu srdečnou poklonu.) Zbytek filmu mi od upřímnosti přijde tak vzdálený, jak jenom to jde. I u Juno mi vadily uměle vytvořené dějové zvraty přesně podle syd-fieldovské logiky, a LMS v tomto směru tlačí na pilu ještě mnohem víc. Jestli si se samotným institutem "indie filmu" spojuji nějaké kategorie/kvality, tak by to byla odlišnost a spontaneita, a tady postrádám jedno i druhé. Všechny postavy (kromě matky a nejspíš i Olive) jsou obdařeny trojitou dávkou typických podivínských kvalit, aby nám bylo jasné, že větší lůzry bychom doopravdy nepohledali, skoky v tónu od lehké náladovky po depresi nejtěžšího zrna jsou nečekané a nelogické, a hlavně se opravdu slepě následují všechna ta vypravěčská pravidla, která by se za daných okolností měla spíš bořit. Díky tomu je pro mě závěrečný (znovu?)nalezený pocit rodinné sounáležitosti neuvěřitelný a nedostatečně zasloužený. Pár plusových bodů dodám za to, že film depresivnímu puberťákovi přisoudil barvoslepost a tedy opravdový důvod, proč mu svět kolem přijde škaredý a neúplný. A taky za to, že se tito filmoví sourozenci mají rádi, vycházejí spolu a záleží jim na sobě, protože mám tak trochu až po krk stereotypní filmové sourozenecké rivality. (03.03.2018)