Mandabi
Le Mandat
The Money Order
The Money Order
VOD (1)
Obsahy(1)
Spořádaný muslim Ibrahim Dieng, jeho ženy a jejich děti obdrží jednoho dne poukázku na peníze od synovce z Francie. Ovšem pokus o vyzvednutí peněz na poště roztočí kolotoč útrap a odhalí podstatu senegalské společnosti. Ibrahim Dieng musí bojovat s byrokracií a úplatkářstvím. Mnozí z něj chtějí podvodně vylákat část peněz. Přesný obraz senegalské společnosti, zmítající se v křečích postkolonialismu, dostal očima Ousmana Sembeneho další rozměr: kritiku mužů, kteří nejsou schopni postarat se o základní potřeby své rodiny ze strachu, že utrpí jejich mužská čest. Sembene tak dříve než mnozí západní tvůrci ukázal, že patriarchální společnost je uměle udržovaná, neplodná a přežitá. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (5)
Mandabi nestora afrického filmu Ousmaneho Sembeneho by se dala přirovnat k dřívejším filmům Roberta Altmana (např. Nashville). Pomocí jednoduchého příběhu o peněžní poukázce vytváří kriticko-ironický obraz senegalské společnosti s jejími atributy jako je byrokracie, podvody, pokrytectví a touha po snadném zbohatnutí. Z filmařského hlediska Sembene sice nijak neoslňuje, nicméně prioritu dává obsahu a angažovanost jeho děl je nejenže účelová, ba přímo důvodem jeho filmařské existence. Původně se chtěl Sembene vydat po spisovatelské dráze, ve většinou negramotné Africe by ale nedoáhl kýženého účinku a tak nakonec začal točit širokému obyvatelstvu mnohem přístupnější filmy, byť produkce a distribuce nebyla a dodnes není v Africe procházkou růžovým sadem. ()
Ibrahim Tonton obdrží od bratra z Paříže šek na 250 franků. Než je však stačí vybrat, zchudne a přes různé události se dostává až ke známému, který mu sice částku vyzvedne, ale tvrdí, že se stal obětí kapsáře. Zoufalý Ibrahim od něj dostane na revanš pytel rýže, o kterou ho v zápětí připraví cizí ženy. Hořká satira na téma bída, ale také střet tradiční a „nové“ Afriky. Zajímavým (a troufám si říct že poměrně ojedinělým) prvkem je využití hrdinova voice-over komentáře. ()
Lidi jsou svině na jakémkoli kontinentu, aneb lepší je být chudý než okradený. Ibrahim nebyl moc sympatický hrdina, ale o to víc je film působivý. Nefandíte hrdinovi, ale soustředíte se na ty drobné ústrky, které hrozí, že ho umoří. Africká kritika tamních poměrů se povedla, otázka je, zda se od roku 1968 něco změnilo. ()
Pure cinema. Devadesát minut absolutního a slastného vytržení z vlastní reality. A přitom se jedná příběh obyčejného strýce z Dakaru, kterému přišla složenka s peněžním darem. Jelikož nemá občanku, dostane se do mašinerie, ve které o sebe drhnou kola senegalské byrokracie, společnosti i vlastní člověčinky. Film z roku 1968 je teprve druhým režijním počinem Ousmana Sembeneho (též známého jako “kmotra afrického filmu”). Sembene byl původní profesí spisovatel, ale jelikož chtěl promlouvat k často negramotné senegalské populaci, začal točit filmy (v Mandabi na to odkazuje ve scéně, kdy si Ibrahim za poplatek nechá přečíst dopis od písaře na poště - toho mimochodem hraje Sembene). Sembene točí absolutně čistě, skvěle pracuje s neherci a schopně předkládá docela komplexní obraz dakarské společnosti, aniž by se kdekoliv zadrhával a od úvodního záběru se jedná o strhující zážitek. Maximální doporučení. ()
Hořká komedie o tom, že je leccos shnilého ve státě senegalském. Někteří kritici v ní viděli prolnutí neorealismu a Kafky; to první můžu potvrdit. Písaře na poště si zahrál sám režisér. ()
Galerie (4)
Photo © Splendor Films
Reklama