Vítejte v Sarajevu

Nemůžu se zbavit pocitu, že by to šlo i lépe. Nic proti dokumentárním záběrům mrtvých (nejen)dětí, ale když tvoří polovinu filmu, přijde vám pak samotná hraná část tak nějak navíc. Prostředí obleženého Sarajeva s prostřihy na usměvavé západní politiky odvede většinu práce za režiséra, Harrelson a spol, ať hrajou sebelíp, pak vypadají jako úplně z jiného filmu, stejně tak zápletka s holčičkou působí ve srovnání s kterýmkoli autentickým záběrem přinejmenším zbytečně. Vystříhejte hrané pasáže (zvláště tu s četníkama v autobuse, což byl imho vrchol samoúčelnosti), přidejte pár autentických rozhovorů a bude z toho pětihvězdičkový dokument. (21.07.2011)

Hviezdne mená Woody Harrelson i Marisa Tomei tu hrajú až druhé husle, pretože najviac priestoru dostáva britský herec S. Dillane. Novinárov v nebezpečnom prostredí občianskej vojny v bývalej Juhoslávii sme mohli vidieť v podobne ladenom filme Harrisonove kvety s A. MacDowell. Atmosféra chaotickej situácie v Sarajeve je zobrazená výborne a ja mám pre tieto filmy slabosť. Do filmu sú nenápadne pridané aj skutočné zábery a poniektoré sú dosť drsné. Neviem čím to je, ale každý čo i len trošku kvalitný film z tohto obdobia v bývalej Juhoslávii si nenechám ujsť a zatiaľ som mal šťastie len na kvalitné filmy. 80%. (04.12.2011)

Nádherný film, kterému ale chyběl větší spád, přesto jej považuji za nesmírně důležitý, těchto snímků je jak šafránu, a pokud se už něco natočí na téma bývalé Jugoslávie, absurdní války, která zde probíhala, jsou nespravedlivě opomíjeny, což je prostě špatně. Skvělý způsob jak se blíže seznámit s konfliktem, který se udál na starém vyspělém kontinentě a v nedávné době, konfliktem, kterému nikdo nechtěl věřit, že se zvrhne do takových zvěrstev, aneb střet civilizací na vlastní oči. (29.01.2011)

Řekněme si to na rovinu.. Není to zrovna nějaká filmová bomba, ale cesty štábů zahraničních zpravodajů emočně určitě zasáhnou ta správná místa. Nepředvídatelný experimentátor se žánry Michael Winterbottom zajímavě pracuje s herci (mnohdy vyžaduje improvizaci, což autenticitu vyprávění ještě umocňuje) i rád mění lokace a uplatňuje odzkoušenou pseudodokumentární metodu, kdy balancuje mezi hranami fikce a reality. Jeho válečné drama užívá těkavé kamery, která málokdy uhne před zkrvaveným tělem nebo tragickým lidským osudem. Britský tvůrce navíc sází na autentické prostředí. Nejednoho diváka pak zaujme příběh bosenské dívky Emiry, který konečně přináší i ucelenější děj. Toho bylo popravdě do té doby pohříchu málo, ačkoliv lidské tragédie dokážou dokonale zaměstnat smysly diváka. Atmosférické drama se skvělými herci (Dillane, Harrelson, Tomei, včetně jugoslávských neherců)!! Podobně laděné filmy mám rád, nicméně pracovitý Winterbottom zřejmě nikdy nebude můj úplný šálek kávy. (14.02.2010)

Silná vec, pôsobiaca ako dokument vďaka zvolenej polodokumentaristickej forme. O to je to desivejšie, že sa to dialo. Neherci tomu pridali na atmosfére a ten príbeh dievčatka bol fakt smutný, no verím tomu, že sa kľudne mohol stať v rôznych podobách. A sú tam aj dosť nepríjemné skutočné zábery z vojny. (29.08.2012)