Zulu

Farebne sýte, príbehovo chudobné, výpravne veľkorysé a ideologicky veľmi sporné vojnové dobrodružstvo. Jeho predmetom je obrana malej britskej posádky a poľnej nemocnice vybudovanej na mieste evanjelickej misie pred niekoľkotisícovou presilou domorodého kmeňa Zuluov. Celkový koncept pôsobí zastarane. Napriek snahe, sa z jednotlivých vojakov nepodarilo vydolovať silné. a v zásade žiadne zapamätateľné charaktery. Vyvražďovanie domorodcov po stovkách, ako jediná forma dialógu kolonizátorov voči pôvodným obyvateľom. Ako jediná - výrazne negatívna - a donekonečna repete štýlom variovaná emócia filmu. Jediné scény, ktoré stáli za to, bola po prvé úvodná masová domorodá svadba a za druhé: bojové kolektívne spevy Zuluov. (05.11.2020)

Nádherná kamera a poctivá výprava udělaly hodně, byly ovšem pohříchu omezeny na jednu malou vojenskou základnu. Úvodní příprava "opevnění" povrchně seznámila (po vzoru katastrofických filmů) s význačnými charaktery z nevelké posádky, aby posléze nastal očekávaný útok – tzn. monotónní nabíhání zulských válečníků na zteč a jejich masakrální (leč bezkrevné) postřílení a propíchání bajonety na hromadu. Avšak kdo jsem já, abych zpochybňoval vytříbenou kmenovou "taktiku", že? Z pohledu Britů zaznělo pár plochých protiválečných (křesťanských) noticek či náznaků sporu o velení, došlo k několika hrdinstvím i na "gentlemanskou" bojovou disciplínu a řád, což mělo své momenty, celkově ale film ani režie strhnout nedokázaly. (20.02.2024)

Film, který bych si užil tak ve svých dvanácti letech na letním kině, takhle přišel pozdě. Takový britský western (southern), neb stačilo by vyměnit červené kabáty za modré a zulské bojovníky za lstivé rudokožce a všechno ostatní by mohlo zůstat - čacký velitel s ostře řezanou tváří, švarný důstojnický zelenáč, strohý seržant (se sice hluboko uloženým, ale dobrým srdcem), vzpurný a mravně rozkolísaný voják, který se zocelí v ohni bitvy i ten praštěný pastor s praštěnou dcerou a na konec masa anonymních nepřátel k odstřelu. Vlastně přehlídka klišé, včetně základní zápletky, kdy hrstka bělochů (zástupců civilizace a rozumu) se brání záplavě barbarů (a nevědomí), přičemž se tak nějak cudně pomíjí ta skutečnost, jak se ti civilizátoři na ta barbarská území dostali. Ostatně podobná schémata by se jistě dala najít i v literatuře a kinematografii neevropských národů, které někdy měly či mají civilizátorské svrbění (napadají mne Číňani a Japonci), neb imperialism není evropským patentem. Nevím, nakolik se tento film drží historické skutečnosti, ale zde ti Zuluové bojovali tak pitomě, že se zdá být podivné, že před tím zmasakrovali britské voje u Isandhlwany. Jinak je to film pěkně a opulentně natočený. (06.07.2011)

Ukázkové scénář a režie jako z učebnice. Film je rozdělen přesně na dvě poloviny - v první se seznamujeme s jednotlivými aktéry bitvy, v druhé je tu pochopitelně bitva, natočena jak přehledně, tak napínavě. A hudební vložka před bitvou, i když pochopitelně vymyšlená, je naprosto omračující. Potěšující je též, že film nijak nehledá, kdo byl v právu, a kdo ne, a soustřeďuje se jenom na obléhání. Jediná výtka směřuje k posunu charakterů. Například Hook byl příkladný voják, neuléval se na marodce, ale byl tam přidělen jako kuchař, a pastor Witt rozhodně nebyl pacifista, neměl vnadnou dceru, ale ženu s malými dětmi v nedalekém domě, a tak je před bitvou odjel chránit. (06.01.2016)

Ať už je to věkem filmu, nebo neumětelstvím autorů, ztvárnění bitvy je doslova příšerné. Kromě toho, že jsou válečníci Zulu naprosto retardovaní, nic nedělají a většinu času jenom tak poskakují, případně čekají na to až je někdo zastřelí nebo probodne, člověku vytvoří úsměv na tváři, když každé druhé propíchnutí bajonetem je zcela evidentně vedle (vždy tak pár cm vedle břicha) a zdá se že to nikoho netrápilo. Což je u filmu, kde bitva zabírá věšinu času trochu problém. Jinak je to škoda, přecijen historických filmů z Afriky není tolik a tak jediné kvůli čemu by snad stálo vidět tento film, jsou davové scény a tance Zulu. Jestli je tohle podle pravdy, tak to zcela jistě nevypadalo takto. (14.07.2010)