Lapsia ja aikuisia - Kuinka niitä tehdään?
Hela vägen
Producing Adults
Režie:
Aleksi SalmenperäKamera:
Tuomo HutriHudba:
Timo HietalaHrají:
Minna Haapkylä, Kari-Pekka Toivonen, Minttu Mustakallio, Tommi Eronen, Pekka Strang, Dick Idman, Antti Raivio, Saara Pakkasvirta, Meri Nenonen (více)Obsahy(1)
Venla pracuje jako psycholožka na klinice, kde se provádí umělé oplodňování, a moc dobře ví, že mít dítě je zásadní rozhodnutí, s nímž by měli souhlasit oba partneři. Nicméně právě ona chce otěhotnět, aniž by o tom svému příteli řekla. Venlin sen o rodině je neodbytný a stejně tak v ní sílí pokušení vybrat si tajně vhodného dárce. Jenže matce přírodě se možná dá trochu pomoci, ale rozhodně se nevyplatí dělat si z ní blázny. Na Salmenperově debutu, který je směsicí komedie a dramatu, je působivé to, že odmítá dělit postavy na darebáky a oběti, a přijímá argumenty obou stran. Není jen dalším příspěvkem k diskusi na téma mateřství, ale nabízí také zajímavý úhel pohledu na dnešní vztahy mezi pohlavími a na lásku v obecnější rovině. Film byl uveden na MFF v Torontu. (MFF Karlovy Vary)
(více)Recenze (13)
Jedna z hlavních postav je psycholožka pracující na klinice umělého oplodňování touží po dítěti. Její přítel její přání nesdílí, ale nechce o svou lásku přijít. Druhá hlavní postava - lékařka z téže kliniky žije ve vztahu-nevztahu s muzikantem, má starosti se svou umírající mámou a na klinice právě obhahuje právo svobodných žen a lesbických párů právo využít služeb kliniky. Moc hezké dílko, hned jsem si jej oblíbila. ()
Klasika milostných trojúhelníků či mnohoúhelníků je neuvěřitelně zpopularizované téma. Tady je do toho vložena problematika touhy po dítěti - ovšem jednostranná. Jakoby v tomto snímku chyběly ty zápletky. Neustále o nich slyšíte a když si myslíte, že se k nim scéna blíží, tak už přichází rozřešení. S filmem přišlo akorát zklamání a zívání. ()
jak jsem si zde přečetla komentáře k tomuto filmu, tento film se uživatelům líbil, ale mě bohužel přišel jen průměrný, asi je to tím, že nedokáži přijít na chut severským filmům, i když tento nebyl zase tak moc špatný, ale taky nic extra, film se točí kolem plánování rodičovství, nebo snad i uvažování o dítěti, jestli ano nebo ne, a to je pro mě hodně málo, mám pocit, že seveřané, neumějí moc rozehrát jakýkkoliv film, že stojí děj pořád jen na jednom místě, ale dívat se na to dalo, ale rychle mi vyšumí z hlavy bohužel, ()
Obvykle si z podobných milostných dramat na zadek nesedám. Že by mě tentokrát ovlivnila podívaná na uhrančivou krásu herečky Minttu Mustakallio? Nevím. Každopádně se filmu, který jsem hltala s dlouho neprožívaným nadšením a potěšením, podařilo rozezvučit poněkud zaprášené romantické struny mé duše, čehož si cením natolik, že dávám nejvyšší možné hodnocení. ()
Na tomto snímku mi nejvíce zajímavý přišel přerod z řešení partnerské krize kvůli početí potomka k lesbické lovestory. Do půli filmu vše vypadalo jako drama rozebírající postoje k pořizování si dětí, nicméně příběh se dál pomalu a jemně vinul právě k nečekanému coming outu. Nedokážu posoudit, do jaké míry je příběh pravděpodobný (hlavní hrdince již přece jen bylo dávno přes třicet a žila patnáct let se svým přítelem) a ani forma filmu nebyla ničím zvlášť zajímavá, ale líbilo se mi to pomalé tempo a skromnost v dialozích. ()
Reklama