El método
El método
Il metodo
The Method
Režie:
Marcelo PiñeyroKamera:
Alfredo MayoHudba:
Pascal GaigneHrají:
Eduardo Noriega, Najwa Nimri, Eduard Fernández, Pablo Echarri, Ernesto Alterio, Natalia Verbeke, Carmelo Gómez, Adriana OzoresObsahy(1)
Madrid. Tisíce lidí demonstrují proti zasedání Mezinárodního měnového fondu. V této napjaté atmosféře probíhá v mrakodrapu nadnárodní finanční společnosti konkurz na obsazení vysoké manažerské pozice. Sedm kandidátů prochází výběrovým řízením, spočívajícím v aplikaci tzv. Gronholmovy metody: vylučovací metody na základě psychologických testů, kterým byli po 1. světové válce podrobováni důstojníci německé armády. Nakonec ji převzaly i nadnárodní společnosti... Po absolvování nesmyslného byrokratického labyrintu je principem testu rafinovaně stupňované drama vzájemné podezřívavosti a lámání charakterů, vytváření aliancí a ponižující manipulace, alibisticky se zaštiťující heslem „Nikdo tě nenutí“. Někteří z kandidátů by nakonec raději stáli na ulici mezi demonstranty, ale nemají odvahu si to přiznat... (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (212)
Kdyby celý film plynul tak originálně, svižně i napínavě, jak to bylo v snad nejzábavnější scéně s loptovou hrou v kanceláři, s hájením si zvolené evropské velmoci v rámci souboje, zřejmě bych se plně přidal k převažujícím nadšeným ohlasům. Takhle spíše po skončení zhodnotím snímek, který jsem sice vnímal především skrze námět rafinovaného výběrového konání jako celkem zajímavý, ale nejednou mi dával vzpomenout i na lepší komorní dramata či thrillery z jedné místnosti, které ve mně zanechaly památnější zážitek. Svojí téměř dvouhodinovou konverzační smšrtí ani spíše průměrnou atmosférou mě až na pár scén Metoda tolik nestrhla, přestože potenciál i řadu kladů jsem vnímal. Z rámcové linie s demonstrací včetně závěrečného kráčení ulicí po velké bitvě jsem měl taky rozpačité pocity čehosi naznačeného směrem k jisté paralele, ale nedotaženého tak, aby na mě tenhle obraz v závěru silněji zapůsobil. Značně podobná britská Zkouška, jíž jsem letos také udělil 3 hvězdičky, se mi zamlouvala nakonec i trochu víc, ač na Metodě jsem zase kvitoval, že se oproti zmíněné Zkoušce alespoň nesnaží svou strukturou a pojetím vyloženě kopírovat ty horrory z uzavřených prostorů. [60%] ()
Typický příklad inteligentního filmu, který má skutečně vysokou úroveň. Promakaný scénář, promakané dialogy a solidní zápletka. Jenom ta záchodová sexuální scéna mi přišla trochu mimo, tu bych úplně odstranil. Ovšem celé 2 hodiny jsou příjemnou atraktivní a napínavou zábavou. Nejprve si člověk láme hlavu nad tím, kdo je špión, v druhé části je zase napnutý, kdo to nakonec vyhraje. Zkrátka...super argentinsko-španělsko-italská práce. 82% // (8.9.2015) - I na podruhé skvělá zábava s atraktivním vývojem a překvapujícími momenty. Akorát opět zmiňuji WC scénu, která byla fakt totál mimo. 80% ()
Česká televize překvapila a po delší době jsem našel na ní hodně dobrý film. Nápad skvělý a zpracování stejné. Po sledování mně napadlo srovnání s 12ti rozlobenými muží zkombinovanými s reality show. Film ve mně udržoval napětí až do konce, takže mě i v pozdních hodninách udržel vzhůru. Španělské filmy se mi líbí čím dál víc. Úplná srdcovka to není, ale silnější 4 hvězdičky si zaslouží. ()
Španielský konverzačný film, ktorý sa takmer celý odohráva v jednej miestnosti. Je nutné uznať, že tvorcovia v tomto prípade vytrieskali z minima takmer maximum. Píšem takmer, pretože Nikita Michalkov svojim fenomenálnym remakom filmu 12 dokázal "maximálne maximum". Nudiť sa určite nebudete ani sekundu, pretože každý rozhovor, každá konfrontácia a ostrejšia výmena názorov vám, to jednoducho nedovolí. Demonštrácia za oknami vysokej budovy má naozaj iba okrajový význam a film by sa bez nej určite obišiel. Trošku rozpačito na mňa zapôsobil aj samotný záver, ale nie natoľko, aby som uberal na hodnotení. Na konverzačný film naozaj veľmi, veľmi slušné. 80%. ()
Jedna zasedačka, sedm lidí a pytel plný proradných fíglů. Mám rád tenhle typ filmů, jež dokáží z minima vytřískat naprosté maximum. Jak vyjít coby vítěz? S cynickým úšklebem přehopsat přes mrtvoly, jít stále dál a dál a neohlížet se zpět, dle hesla „po nás potopa!“?. Poslední symbolický záběr jakoby se skepticky ptal „a k čemu to celé vede?“. Ano, k čemu to celé vede… jenže – koho to zajímá? 90% Zajímavý komentář: Aiax ()
Reklama