Svět podle Garpa

První polovina filmu humornější (hlavně díky nevymáchané hubě skvělé Glenn Close), druhá vice dramatická (aby ne, když se točí okolo manželství a dětí). Herci hrají o 106, někdy i o 107 (hlavně John Lithgow, který se objeví pokaždé, když začne upadat tempo). Podle blinkání a breku zdejších šašounů, co četli knihu, se nejspíš jedná o knihu zdařilou, takže doufám, že se k ní dostanu. (12.03.2019)

Dobrý film se silným příběhem, což se dalo vzhledem k předloze očekávat. Myslím si, že kniha je pořád výrazně zajímavější, což je dáno i tím, že mi snímek místy přišel až moc obyčejný, což je škoda. Robin Williams ale už v roce 1982 dokázal předvést, jak je skvělým hercem a že podobné role mu budou sedět nejvíce. (27.05.2015)

Krásný film, ve kterém ožívá jedna z mých nejoblíbenějších fiktivních postav - T. S. Garp. Robin Williams naprosto válí a Mary Beth Hurt je jako Helen naprosto okouzlující. Jen jedna výtka: ze zásady nesrovnávám film s knihou a ani teď tak neučiním, ale měl jsem po celou dobu sledování filmového Garpa pocit, že autoři prostě tak nějak počítali s tím, že diváci knihu znají. Nejsem si jistý, ale mám dojem, že bych všechny souvislosti a motivace postav úplně nepobral, nebýt tohohle knižního předporozumění. Myslím, že by nemělo být povinností číst knižní předlohu k plnému pochopení filmového děje. To ale nic nemění na tom, že film World According to Garp je pro mě naprosto výjimečný. (03.05.2012)

----- " Jde o to užít si svět než zemřeme, může to být velké dobrodružství." ----- Víte ... vyobrazený svět rozhodně NENÍ podle Garpa. Přesto úvod skýtá nepočítaně nadějných vyhlídek ... bohužel pouze do onoho zlomového okamžiku, kdy hlavní hrdina dospěje a vezme na sebe podobu Robina Williamse - najednou mezi svými vrstevníky vyhlíží jako předčasně zestárlý, byť nesmělý "jinoch", v němž jeho přespříliš emancipovaná matka cíleně vypěstovala závislost na své ochranitelské náruči. Od té chvíle se mi z duše protiví ... tudíž je pro mě dosti obtížné dívat se na jeho životní pouť nezaujatě či dokonce (nedej bože) s nějakými pozitivními emocemi. Hádala bych, že OPRAVDOVÝ umělec - ať už malíř, sochař, skladatel nebo třeba spisovatel - je primárně poháněn vnitřní touhou roztáhnout křídla a TVOŘIT, nikoli toliko poněkud přízemnějšími ideami jako zaujmout svou vyvolenou (syn) či trumfnout svého syna (matka). Do komedie má výsledný produkt HODNĚ daleko - černý humor se k němu pro jeho pracně budovanou "laskavost" jaksi nehodí a jakákoli jiná odrůda veselosti naráží na neprostupnou zeď těžko uchopitelné podprahové negace. ----- !!! MOŽNÝ SPOILER !!! ----- Bizarní tragická nehoda pak pouze podrthne moji narůstající skepsi, která přebírá vládu nad všemi ostatními pocity. Slabé 3* P.S.: Kromě toho ... je sice hodno obdivu (a následování), pokud k sobě dva dospělí lidé, kteří jsou zároveň rodiči (!), znovu najdou cestu - navzdory svým pochybením i ranám nepřejícího osudu ... nicméně ... nemůžu se ubránit podezření, že jejich vzájemný vztah má pro ně větší váhu nežli životy jejich potomků, neboť ti jsou v nejhorším případě NAHRADITELNÍ. Vím, že to tak nebylo míněno, nicméně s vlastními nepěknými myšlenkami toho moc nenadělám. (30.08.2017)

Ten príbeh okolo počatia Garpa som vo filme počul viackrát a vždy to bolo úsmevné a zmyselné. Príbeh bol parádne rozvinutý a pútavý. Matka Garpa bola silná žena, plná silných argumentov, len neviem či chránila svojho syna alebo svoje ego. Do doby pokým sa film do značnej časti sústredil na matku, film ma veľmi bavil, ale ako sa Garp osamostatnil, už to stratilo srandovnosť i dôvtip, a začala jazda dramatickou džungľou a to už hraničilo zo silnou klišéovitosťou. Na pozadí vidíme tragédiu, ktorej predchádzalo žiarlivostné vypätie a ľudská malichernosť. Aj tak prvá polovica bola vyspelejšia, lepšie sa na ňu pozeralo. Život nám vie nadeliť šťastie, ale nám ho vie aj vziať no, ale vo viacerých prípadoch si za to môžeme mi sami. (04.03.2016)