Špinaví, prohnilí lumpové

Komediální zásah do černého. Michael Caine Špinavé, prohnilé lumpy při jakési příležitosti označil za jeden z jeho nejoblíbenějších filmů, v nichž se objevil, a já se mu vůbec nedivím. Originál s Davidem Nivenem a Marlonem Brando neznám, takže jsem se naštěstí mohl vyhnout nepříjemnému srovnávání, a "jen" jsem se bavil. Okatá zápletka byla tím posledním, co by mi vadilo. Už v úvodu, kdy sledujeme Caina vydávajícího se za šlechtice shánějícího dary pro africké děti, je film velice vtipný, ovšem ta pravá horská dráha se rozjede po nějakých dvaceti minutách, kdy se Steve Martin stane Cainovým žákem. Říkal jsem si, že nic lepšího než scény s bratrem Ruprechtem už neuvidím, jenže pak přišla řada na sázku a na ohromně nápadité představení podvodnického předhánění se, invalidní vozík a taneční trauma, na doktora Schuffhausena a jeho vyšetření chromých nohou, na námořníky... Perfektní. (19.03.2012)

Steve Martin v nejlepších letech balící prachaté paničky na cestě po západní Evropě, to jednoduše nemohlo dopadnout špatně a také, že ne. Jedná se o pohodovou situační komedii s několika vtipnými gagy a skvělou ústřední dvojicí, kteří se výborně doplňují a doslova to mezi nimi jiskří. Jenom škoda, že to ve druhé půli ztratilo tempo.Moje hodnocení 65%. (06.05.2016)

"Být záletníkem je francouzské... nechat se zatknout je americké."                    . . .                                                    Kdybych neviděl Dva záletníky z roku 1964, možná bych dokázal dát o hvězdičku víc. Už jsem se částečně přenesl přes to, že Američané si vzali na mušku nejednu úspěšnou francouzskou komedii a obdařili diváky nepříliš povedenými remaky, i uznal, že evidentně jsou tyto výtvory určeny zejména pro zámořské diváky, kteří evropskou tvorbu nesledují. V případě Špinavých prohnilých lumpů jsem ale úplně nepobral potřebu amerického remaku tehdy jen 24 let staré úspěšné americké komedie a natočit už jednou udělané takřka úplně stejným stylem. Michael Caine je zde úžasně nafoukaným seladonem, noblesní podvodník, který si nic nezadá se svým předchůdcem v roli Lawrence, Davidem Nivenem. Steve Martin mi oproti Letadlům, vlakům, automobilům tentokrát příliš neseděl a jeho výstřední komika mě zde hlavně ze začátku dost rušila, na druhé straně ale uznávám, že jistý rozdíl nejen v povaze obou hlavních aktérů byl zřejmě cílem a z Martina mám zde určitě o něco lepší dojem než ze zcela nevhodně obsazeného Marlona Branda v roce 1964. Přesto to jedinečné kouzlo původního filmu se zde nekonalo a se znalostí originálu se pro mě v případě tohoto remaku žel nejedná o víc, než o lepší průměr. 60% (31.01.2021)

Nádherná komedie starého stylu, kde Caine a Martin hrají sňatkové podvodníky, kteří se vsadí o to, který z nich první obere zámožnou ženu. Sice tempo vyprávění je pomalejší a Martin se klasicky vyblbuje před kamerou, ale za noblesního gentlemana Caina, který je vážně k sežrání a hlavně za tu skvělou pointu si to 4 hvězdičky určitě zaslouží. (01.08.2009)

Jsou dva, dva z mnoha úlisných lhářů, kteří okrádající bohaté paničky. První horší než druhý, tudíž aprobovaný dát svému konkurentovi pod nátlakem pár lekcí společenské oslizlosti. Po zrovnoprávňující rekvalifikaci a několika rozehřívacích zákeřnostech začíná popichování mnohem ostřejšími předměty. Síly jsou mimořádně vyrovnané a nechcete-li být další obětí, na vítěze téhle soutěži v přechcávání si nesázejte. Frank Oz umí natáčet velice vtipné a mile nekorektní komedie o lidech, před jejichž společností byste ve skutečnosti dali přednost vypumpování sousedova septiku. Ale tohle naštěstí není skutečnost, ale brilantní komedie. Je radost sledovat ponor Cainea a Martina do jejich kreací, jejich vzájemné trumfování ve vědomé imbecilitě. Pro plné vychutnání (například Caineova německého přízvuku) doporučuji cíleně míjet všechny dabované verze. Film je v originále nádherně srozumitelný i bez titulků a krom jiného jej můžete vnímat jako netradiční lekci společenské nemravnosti, bez níž se dnes těžko prosadíte. 80% (01.03.2012)