Velká láska

Takové filmy se již dnes netočí - nikdo totiž nemá skutečně hravou fantazii. Řekla bych, že v charakteru hravosti Étaix souzní s Monty Pythony a v něčem připomíná i Bustera Keatona. Ostatně a v celku tento film je nekonečnou pastvou pro filmové teoretiky, kteří se zabývají vztahem mezi obrazem, příběhem a představou a řeší objektivitu a subjektivitu času. Ovšem každý adept východní filosofie by na to řekl jen jedno - existuje pouze TEĎ. ___ And now - postelová scéna - snění o mladičké sekretářce: http://www.youtube.com/watch?v=n8EXmAoadsA&feature=related (24.03.2011)

Velká láska byla pro mě milým překvapením. Étaix ve svém prvním barevném filmu sám ztvárnil roli muže ve středním věku, který musí odolávat všem svodům, které přichází, když jste muž středního věku :-) Konvenční příběh je podán nekonvenčním způsobem, protože Étaix nám ukazuje nejenom to, co hlavní postava dělá, ale také to o čem přemýšlí, přičemž mezi těmito dvěma světy skáče bez nějakého upozornění či stylového odlišení. Někdy se mu to daří opravdu nápaditě, jindy méně. Scény, ve kterých jezdí postele po silnici místo aut (tedy ty, o kterých se v souvislosti s Velkou láskou mluví nejvíc) byly sice nápadité, ale paradoxně ty nejnudnější z celého filmu...představte si Jacquese Tatiho řízlého Louisem Buňuelem a víte, co máte v kině čekat ;-) (24.01.2011)

Zábavné rozprávanie o živote v manželskom zväzku, nenaplnených túžbach a snoch, kde hlavná postava a jeho myšlienky a skutky postačia na pobavenie. Zábava a vtípky si celý čas zachovávajú inteligentnú formu a miestami majú aj nadčasový charakter. Mám rada filmy, ktoré majú svoju tvár, sú nápadité a milé, všetky tieto atribúty spĺňa aj Great Love. Film pokojne obstojí aj v dnešnej dobe a stále má čo ponúknuť. (25.10.2011)

Povedená komedie o trampotách se svazkem manželským, do nějž upadne poněkud sukničkářský chlapík. Film je to nadmíru zajímavý, především vtipným vypravováváním v ich-formě, jehož se dopouští povětšinou hlavní postava - všechny fantazie, ba i jen nápady jsou tak převedeny na plátno a zároveň občas i absurdně provázány s tím, co má být skutečností. Dále zaujme zvláštní rytmus charakterizovaný delšími, občas i lyrickými - fantazie na téma, kdyby se po silnicích pohybovaly postele, a nikoliv auta, - pomlkami, které přerušují vtipné, svižné monology nebo dějově nabitější úseky. Hlavní role se ujal sám režisér a dojem zanechal výborný ve svých obou rolích. (29.07.2006)

Velmi příjemný, laskavě humorný film, který bych asi nikdy nezhlédl, kdyby se o něm v diskusi Francouzská kinematografie nezmínil uživatel bloom. Tímto mu opravdu moc děkuji. Protože tohle byla velezajímavá zkušenost a hlavně zábavná přehlídka rozličných humorných a fantazijních nápadů – ať už scéna s postelemi, drbny, přítelovy rady, louskání ořechů a mnoho a mnoho dalšího. A pak samozřejmě potěšila i atmosféra konce 60. let a pár pěkných aut – hlavně červená Matra M530. (11.05.2020)