Obsahy(1)
Dokument uvozuje informace, že po rozpadu SSSR se zemí potulují na čtyři miliony dětí bez domova a že během natáčení se jen v Moskvě pohybovalo takových dětí na třicet tisíc. Filmová výpověď je založena na interview s dětmi nejrůznějšího věku a záznamu jejich otřesných existenčních podmínek. Shlukují se v metru a na nádražích, přespávají v kanálech a ruinách. Živí se žebrotou, krádežemi, příležitostnou prostitucí, náruživě fetují. Malé komunity jim nahrazují rodinu. Ta vlastní je buď vyštvala na ulici, anebo ji sami zavrhli. Vypěstovali si až dojemný smysl pro solidaritu. Dovedou něžně milovat, ale i zabíjet. Někdo si přesně uvědomuje svou situaci, někoho už hubí drogy a nemoci. Čelit krutému světu ulice dětem pomáhá nejen dodržování jeho drsných zákonů, ale i jeho folklorní reflexe. (MFF Karlovy Vary)
(více)Recenze (121)
Socializmus im nebol dosť dobrý. Teraz môžu tie deti slobodne cestovať na západ a vyjadrovať svoje názory. Samozrejme peniaze na cestovanie nemajú a ich názory kompetentných a zrejme drvivej väčšiny ani nezaujmajú. Žial toto nie je len v Rusku. V USA sa odhaduje až 2 000 000 bezdomovcov. To je každý stopäťdesiaty obyvatel USA na ulici. Hold v kapitalizme bežná vec. Nezamestnanosť, beznádej, alkoholizmus, prostitúcia, násilie a mnoho ďalšieho obnáša táto takzvaná demokracia pod taktovkou cirkvi. Máme také znalosti a technológie, že celá európa, možno aj celá planéta, by mohla byť ráj pre všetkých. Každý by mohol mať vlastný byt, prácu a prostriedky na stravu, oblečenie, zábavu a prístupu k technologickým vymoženostiam dnešnej doby, ale my nie. My radšej jeden hojno a ostatní hovno. ()
Hodně silný dokument o situaci vyvržených dětí, které už od ranného věku musí přežívat v ulicích Mosky bez dozoru rodičů, či dospělých. Alkohol a čichání lepidla tu je na denním pořádku. Film je zdrcující, mrazivý a člověk si v tuto chvíli uvědomí, že své problémy nejsou nic oproti těm, jaké mají děti v Rusku. 85% ()
zdrcující dokument, ve kterém je jasně vidět, jak na tom Rusko i v současnosti je.. Opravdu si po takových dokumentech uvědomíte, jaké máte štěstí, že ste se narodili zde a na malou chvilku zapomenete na všechny svoje "problémy". Chudáci děti, takový život si nezaslouží nikdo, rozhodně ne bez samostatného rozhodnutí.. ()
Dávám tři protože netuším jak to ohodnotit, a tohle je zlatý kompromis... Nejde o to jak je film natočen, ale o krutou realitu dětí, které do toho spadli vlivem okolí, přátel a rodičů a pro ně je to jediná cesta jak uniknout alespoň trošku od reality. Já tomu nemohu dát plný počet, a u mě k tomu asi nikdy nedojde u jakéhokoli filmu, který se týká drog a ukazuje jaké trosky se z lidí stávají. Některé filmy jsou smyšlené, ale ve skutečnosti se to děje a je to kolikrát i mnohem horší. Všechny tyto filmy a dokumenty ukazují věci, které nechci nikdy zažít. Proto nemůžu dát plnej počet... ()
Čistě obsahově se jedná o neuvěřitelně depresivní dokument. Sice jsem věděla, že v Rusku a v Moskvě obzvlášť je spousta dětí, které žijí na ulici, ale teprve když jsem viděla a slyšela příběhy jednotlivých dětí, došlo mi, jak je Rusko v některých věcech stále pozadu. Důvodem, proč dávám nakonec jen tři hvězdičky je forma, která mi přišla až neskutečně odfláknutá. Nemá to žádnou kostru, žádnou chronologii, neukáží vám žádné souvislosti, jenom hromadu smutných záběrů, které jsou halabala poskládány za sebe. Je dobře, že podobné dokumenty existují, ovšem nějakej nadhled si musím držet a když vidím špatnou technickou stránku věci, nedá mi to a s hodnocením musím jít níže... EDIT: Nakonec přeci jen jdu s hvězdičkama nahoru. Když jsem to viděla podruhé, došlo mi, že tenhle dokument nepotřebuje žádná velká slova, žádné odborníky, žádné historické a sociologické souvislosti. Forma je vlastně není tak zlá, vezmeme-li v úvahu, že je to krátký dokument, který si klade za cíl jediné - ukazovat realitu tak, jak je, bez zbytečného odbíhání, a tak, aby nás to praštilo do očí vší svou silou. Takže jo, forma nakonec tak špatná není. ()
Galerie (5)
Photo © Forte Andrzej Celinski Hanna Polak
Zajímavosti (1)
- V roku 2005 bol film bol nominovaný na Oscara za najlepší dokument s krátkou témou, vyhral cenu za najlepší dokument na MFF Cinemanila v meste Manila na Filipínach a cenu IDA za krátky dokument od International Documentary Association. V roku 2006 bol nominovaný na cenu Emmy v dvoch kategóriách. (Marek1991)
Reklama