Žena ve vodě

Když režisérova postava, jakýsi zakomplexovaný pisálek, ve filmu prohlásí: "Vždyť já nejsem nikdo, nemyslím si, že jsem výjimečný", málem jsem se udusil smíchy. Přesně tohle si totiž myslí a proto tenhle film doplatil na absolutní nedostatek soudnosti kdysi geniálního režiséra.Chudáci malí Shyamalanové, Křemílek s Vochomůrkou jsou určitě lepší volba, než jakási přichcíplá vodní víla pronásledovaná vzteklým trávníkem. (04.02.2007)

Velice příjemné překvapení. O tomto filmu jsem příliš chvály či superlativů neslyšel, takže logicky jsem byl připraven na všechno. Ale co jsem viděl, to mě velmi překvapilo a nesmírně zaujalo. Tohle je vlastně taková trochu temná pohádka s nadpřirozenými bytostmi, které dokážou pěkně vyděsit i mne jakožto dospělého diváka. Ale nutno dodat, že ač tohle možná nebyla nejlepší pohádka, že ač tento příběh nabízel několik nelogičností, přesto se jedná o solidní film, který z mého pohledu docela solidně obstál a který mne dokázal přikovat do křesla a napínat mě, co se bude asi dít dál. Shyamalan zkrátka žánr nadpřirozena v kombinaci s thrillerem a fantasy docela dobře ovládá, a toto je další jednoznačný důkaz. Proto nechápu, jak někdo může být z tohoto filmu zklamán. Jistě, Shyamalan už od začátku své režisérské kariéry dokazoval, že má na to napsat a vytvořit nadprůměrně kvalitní film, nedávno jsem totiž od něj viděl jeden z jeho prvních filmů s názvem Úplně vzhůru. A tenhle film mi ho tak trochu připomíná. Asi tím, že oba filmy jsou určeny tak trochu i pro dětské publikum. Každopádně pan režisér tímto filmem v mých očích rozhodně neklesá, naopak si u mne potvrdil status velice kvalitního režiséra, který umí natočit velice zajímavý film. Herecké výkony zde byly dokonalé, pohádkové bytosti zrovna tak. Celé je to prostě perfektně zvládnuté a chvíli jsem uvažoval i o maximálním hodnocení, ale už jsem viděl i silnější a zajímavější filmy, takže tohle je za čtyři hvězdičky. (25.11.2008)

Shy znovu dokazuje svou výjimečnost, ale jak se divám, tak diváci, kteří bez rozmyslu píší komentáře typu "a kde je pointa" a přidají k němu odpadové hodnocení, jen ukazují, že je pro ně příliš složité pochopit, že když někdo vytvoří dva napínavé thrillery a přidá k nim šokující závěr, neznamená to, že tomu tak bude i napopáté. Můj oblíbenec znovu ukázal, že ve své specifické tajemnosti nemá konkurenci a stvořil další excelentní dílo, u kterého jsem mu poprvé v kariéře nevěřil. A on mě stejně přesvědčil, že i ze zdánlivě nesourodé kombinace pohádky a horroru se dá udělat úžasný film. Možná Žena není tak komplexní a pocitově naplněná jako po dokonalosti sahající Znamení a Vesnice, ale ze svého vlastního námětu přetaveného do pomalu plynoucího scénáře dokázal Manoj odvyprávět maximum. Zdánlivě kontroverzní volba Paula Giamattiho jako hlavního hrdiny se vyplatí hned v prvních minutách, kdy jsem si Clevelanda pro jeho samotářskou a smutnou postavu zamiloval na první pohled. O zranitelné Story v podání éterické Bryce ani nemluvě. V těchto chvílích mi při vzpomínce na Ženu ve vodě vyvstávají podobné pocity jako při Burtonově Velké rybě nebo jiných velkých vyprávěnkách. Kdo přijme režisérova pravidla, bude nadšen, ale kdo bude chtít vytýkat žánrové přechody, najde si ve filmu tolik chyb, kolik jen bude chtít. (12.10.2006)

Lady in the Water je nádherná alegória o príbehoch a tvorivom procese. Potrebujete múzu, ktorá vám do sveta vnesie svetlo, aby ste odhalili to starodávne kúzlo príbehov a našli všetky časti puzzle, z ktorých je príbeh zložený a ktoré sú po celý čas okolo vás. A možno nakoniec tým príbehom niekoho aj ovplyvníte. Ale musíte ostať samým sebou a nenechať sa zmiasť ľuďmi, ktorí do vašich úst vkladajú svoje príbehy... (21.05.2008)

Ajaj, Shyamalanovy předchozí filmy (s výjimkou Znamení), téměř zbožňuji, takže by se dalo mluvit o velikém zklamání. Nenašel jsem svou oblíbenou atmosféru, kterou jsem si zamiloval ve všech jeho dřívějších počinech. Byla skutečně jen místy, bohužel na mě působila příliš chtěným dojmem a nebylo to tak přirozené jako dřív. Poprvé se mi také u Shye stalo, že mě zápletka ale absolutně minula, což souvisí s poměrně značnou nudou, která mě provázela. Stále jsem si říkal, jaký to má smysl? Vždyť je to jen snůška hovadin! A závěr filmu mi tento pocit ještě zvýraznil. Asi jsem nedával moc pozor, do příběhu jsem se vůbec nevžil. Rovněž se mi nelíbí zaměření filmu pro dětského diváka. Neobjeví se sprostá slova, krev, nahota (což mi vadí v souvislosti s puritánstvím v USA, tak i s tím, že je to prostě nepřirozené) ani moc mrtvol a k tomu všemu, patrně jako omluva, přijde sebeparodizující vložka, která do celého kompletu nezapadá. Přechody mezi atmosférickými scénámi a teenagerskou komedií (či čím) působí jako pěst na oko. Hudba Jamese Newtona Howarda je slušná, ale jak to tak u filmových skladatelů bývá, velmi podobná Vesnici. Při závěru filmu a sletu fantaskních potvor se mi dokonce přihodila nešťastná věc, kterou se skoro bojím prezentovat. Poměrně kontrolovaně (ale přesto) jsem vyprskl smíchy. Mrzí mě to, ale to se stává i těm nejlepším :-), a ještě něco k hercům. Paul Giamatti a Bryce Dallas Howard mi nesedli svým zevnějškem, na Shyamalana jsem se až moc soustředil, takže jsem mu nevěřil (ale to by se stalo každému, u koho bych zkoumal každou čmouhu), a tak jedinou personou, která mě dostala, byl Freddy Rodríguez, který dostal ale pramálo prostoru a jeho scéna v závěru byla prostě nedotáhnutá, skoro by se mi chtělo říct, jako celý film. (14.01.2007)