Wang jiao hei ye

Mongkok je nejlidnatější městská čtvrť na světě a právě teď je ve varu. Přímo v srdci Hong Kongu se totiž chystá atentát na šéfa jednoho z gangů. To co začalo nevinnou potyčkou v baru, totiž skončilo tragickou autonehodou a smrtí syna jednoho z šéfů. Triády tyhle problémy řeší po svém a kromě pláče nad hrobem ratolesti to znamená i najímání všehoschopných zabijáků z Číny. Je jich spousta a za levný peníz jsou schopni sebevražedných úkonů. Teď je na řadě Lai Fu. Jeho starší bratr si za nepovedenou akci odsedí dvaadvacet let ve vězení, ale co naplat, rodina je početná a chudá a tohle je, zdá se, jediná šance jak ji zaopatřit. Jenže Lai Fu má i svojí osobní misi, která je úplně mimo zabíjení nic netušících gangsterů. Hledá ve městě svojí snoubenku, která si sem také přijela vydělávat. To je snad jediná informace, kterou policie nemá. Jak určitě víte z jiných filmů, na policejním oddělení nesedí jenom trumberové a tak stačí zmáčknout pár informátorů a potřebné údaje o místech, osobách a termínech se jenom sypou. Zkuste si však hledat tuctového Číňana na tak velkém území. Stovky restaurací, drogových doupat a bordelů. Tyhle Vánoce budou muset členové policejních jednotek doma odpískat. Tahle noc bude pořádně dlouhá. Derek Yee si za svoje kriminální drama One Nite in Mongkok (název se vztahuje k názvu policejní operace, ne k časovému rámci snímku - díky flashbackům se podíváme i na dva dny před osudnou nocí) loni vysloužil řadu ocenění a je pravda, že se jako jeden z mála dokázal vymanit z běžného stereotypu filmů o Triádách, kde většinou figurují špiclové, zkorumpovaní policajti a hra intrik a podplacených grázlíků. Mongkok je především o normálních lidech, které tlak okolností svede na špatnou cestu. Derek Yee se nás dokonce snaží přesvědčit o tom, že každý chudý Číňan, který přijede do Hong Kongu se stane buď nájemným vrahem (muž) nebo prostitutkou (žena). Právě tyhle dva archetypy se úplnou náhodou srazí v jednom hotelu, když to už Lai Fu nevydrží a vydá se na obranu mladé prostitutky Dan Dan, kterou zrovna mlátí její štamgast. Od té chvíle je pár na útěku nejen před policisty, ale i gangstery. Ona postupně zjišťuje, že on není jen chudý vesničan na výletě, ale oba se naučí chápat svá rozhodnutí a pohnutky. Je vrcholně klišovité, že oba mají srdce ze zlata, ale herecké výkony Daniela Wua a Cecilie Cheung jsou natolik na úrovni, že vám tyhle scenáristické oslí můstky brzy přestanou vadit, ostatně ti dva se sešli jen proto, aby si urovnali svůj pohled na život. Celá linie s policejní jednotkou je tu jen jako pozadí pro ústřední dvojici a prakticky až do finále (všichni se náhodou sejdou na stejném místě, po noci plné pronásledování) nemá šanci výrazněji ovlivnit směřování hlavního hrdiny. Opět tu najdeme řadu klasických klišé (policista s noční můrou, policista s nervózním ukazováčkem na spoušti), ale Derek Yee si naštěstí uměl poradit a protáhnul tradiční vyústění několika "náhodami", které vás přivedou i na jiné myšlenky než jen "kde už jsem tohle viděl". Ve středu všeho ovšem stojí Daniel Wu a jeho Lai Fu, který svou mlčenlivou pózou šíří všude kolem depresi (když se k němu na druhé straně barikády přidá Milo, stíhaný nočními můrami, můžete si být jistí, že se během filmu nezasmějete). Ani Cecilia Cheung jako trochu prostá děv(k)a nemá šanci tuhle hradbu beznaděje výrazněji prolomit. A to je na druhou stranu škoda, protože největší síla filmu je zároveň největší přítěží - hodně rychle se začnete nudit a situací, které by vás rozptýlily (třeba policejní výroba "důkazů" po nezdařeném zásahu) je příliš málo. Samozřejmě se vždycky můžete pokusit víc ponořit do děje, ale není tu žádná klíčová přestřelka nebo akce, Derek Yee si své dvě hodiny ukrajuje hodně pozvolna a dokáži si živě představit, že někteří nebudou mít trpělivost sledovat Wuovo trápení až do konce. A přitom právě tam se Yee úspěšně pouští do boření žánrových pravidel a tzv. všechno "spláchne". Derek-režisér tu zkrátka zabodoval o několik tříd líp než jeho scenáristické alter-ego (skoro bych hádal, že na téhle pozici debutoval, ale má za sebou už scénářů devět) a pokud potřebujete ke kulturnímu vyžití trochu rychlejší tempo, koukněte se na film jen v případě, že chcete vědět, proč se Hong Kong jmenuje Hong Kong (ale bacha, vysvětlení je až na konci ;) 70% (20.04.2017) (méně) (více)