Město ztracených dětí

Kdo ukradl tomu dítěti sen? Krank, zlý vědec..... Město složený z prazvláštních kulis, spousta podivínů a morbidních nápadů. Žijící mozek trpící migrénami a fantasmagorie při kterých vyznavače filmARTU chytne záchvat nadšení. O mě se občas pokoušel spíš ten epileptickej. Tomuhle prostě moc nerozumím.... i když ta vizuální stránka je úžasná! Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Chci vidět film, kde se neustále týrají děti. 2.) Nevím co je: 1/3 dusičnanu sodnýho, 20% glycerinu a oxid siřičitý. 3.) Jediný na co se dá v TV koukat je ČT2 a ARTE HD. FILM, KTERÝ NEDOKÁŽU OBJEKTIVNĚ OHODNOTIT (22.09.2010)

Akoby najskôr Jeunet a spol. pripravili úžasné lokácie, rekvizity a zohnali skvelých hercov (bez Perlmana a Pinona by film nemal dôvod vzniknúť) a vytvorili dokonalé masky. A až potom začali vymýšľať, aký príbeh do tohto úžasného sveta zasadiť. Jasné, že to tak nebolo, len musím priznať, že ma príbehy týchto postáv nechytili za srdce a občas som sa strácal aj v deji. Čo by sa pri filme s takouto vizuálnou stránkou stávať nemalo. Uvedomujem si, že toto konštatovanie je čisto subjektívne. 70% (21.05.2021)

Geniální fantasy dílo. Dojemné, vtipné, ale především výborně herecky obsazené - od prcků, přes zakrslíky až k svalovým formátům, jako je Ron Perlman. Myslím, že ve filmu nebyly použity žádné masky, i když na první pohled bych řekl, že kromě dětí mají na sobě všichni ostatní silikonové ksichty. Výprava je naprosto fantastická (jak jinak - ve fantastickém filmu). Překonala u mě i takového divotvora, jako je Guillermo del Toro. (29.06.2008)

Komentář se váže k mé druhé projekci 12. 3. 2009: Groteskní kabaret s prvky steampunku (technologické implantáty v retro stylu, nanotechnologie v područí vražedného blešího cirkusu, diferenciace společnosti jejíž jednotlicé vrstvy oplývají specifickou technologií atp.) a estetiky podivného fantastického stylu New Weird (neurčitá asambláž hororu, grotesky, fantasy a sci-fi), pod taktovkou nezaměnitelné imaginace Marca Caro. Město ztracených dětí je – podobně jako Delikatesy – bizarní, ale funkční fantastický slepenec originálních nápadů tvůrčí dvojice Caro/Jeunet a jejich ansámblu. Vytváří hermeticky uzavřený fikční svět, vyjmutý z „původního“ časoprostoru, za jehož hranicemi „nic není“ (podobně jako např. Burtonův Batman, Sin City, Anténa aj.). Tato filmová „snovost“ tvoří autonomní kauzální logické struktury, které obsahují vazby s archetypálními mimovědomými obrazy a umožňující (naladěnému) divákovi zažít percepční exkurzi do oblasti matric kolektivního podvědomí – reziduálního prostoru kolektivních myšlenkových procesů, divotvorného světa Alenky - chcete-li. (12.03.2004)

Takú "novoZemanovskú" atmosféru vie vytvoriť iba jeden režisér, jeho "jeunetpunk" ma vždy vedel očariť. Delikatesy pre mňa Mesto stratených detí neprekoná, ale je to pekná rozprávka plná fantázie a úžasných postavičiek, so šarmantným Ronom Perlmanom na čele. A tie jeho svaly, hmmm :-))) Predsa však uberám 1* za pomalé tempo a občasnú nudu. Jasné, takéto filmy sa nemajú ponáhľať... ale aj 15 minút dole by pomohlo. (30.01.2011)