Panu učiteli s láskou

Osvědčené a tolik omývané téma ze školních lavic. Správný učitel vs. studentská sebranka. Jsou pouze dvě možnosti: utéct, a nebo ty šmejdy bez kázně a zájmu něco naučit. Film to zábavný, snad prostý ve scénáři, ale o to silnější ve výkonech, a to zejména "dětských" představitelů. Sidneyho netřeba vychvalovat, to je totiž samozřejmost. V závěru dojemné s velmi milou písní. (16.01.2014)

Pozitivní konstruktivní satira na téma zkažená mládež. Spratci před padesáti léty byli koukám naprosto stejní a spratkyně naprsato taky, prostě sprosté děti s natrčenou bradou, nagelovanými vlasy a protřelostí Bambiho. Potud nemám "s láskou" spor, věřit , že spratek touží dospět a býti zaujat a přesvědčen, se jistě dá, ale už hůře, že i v množném čísle na jednom místě a ve stejném čase. Naivní představa. Na druhou stranu, i když to nefunguje, pořád se to musí zkoušet, to maj pane učitel pravdu. Vždyť jsou to pořád jenom děti. A Poitierův viks je vážně charismatický! (06.03.2015)

Pan učitel, jakého bych si přála - nicméně ani zdaleka nejsem přesvědčená, že by své svěřence zvládl s takovou profesionalitou ... s takovým pochopením ... že by je VŮBEC zvládl. I když ... byl možná prvním človědem v jejich životě, který je bral vážně, který s nimi jednal sice z pozice autority, ale zároveň s respektem. Částečné nedůvěře navzdory - ten snímek si mě naprosto získal svou otevřeností, svou vírou, svou vstřícností, svým přístupem k životu ... svou LASKAVOSTÍ, která přichází jakoby z jiného prostoru a času, na hony vzdálená pokřivené filosofii jedenadvacátého věku. Neboť bez ohledu na tehdejší místní ozbrojené konflikty, přetrvávající rasové předsudky, propastné třídní rozdíly a nejrůznější (polo)vyloučené lokality jsme tenkrát byli ochotni věřit na nadějné vyhlídky pro náš svět. Zatímco s příchodem nového století jsme se vlastním přičiněním ocitli v jakémsi bludném kruhu, kde se bez cíle a bez iluzí potácíme od nesmyslné a pokrytecké korektnosti k přezíravé a cynické bezohlednosti ... a zase zpátky. Jako bychom zapomněli, odkud jsme kdysi vyšli a kam jsme (snad) měli namířeno. PAN učitel Sidney Poitier alias Mark Thackeray nám s empatií sobě vlastní v podstatě jen zprostředkoval návrat ... k našim vlastním kořenům. (20.09.2016)

Strašně milý feel good film se skvělou dobovou patinou. Taková věc, kterou když si pustíte, tak z vás alespoň na chvíli udělá lepšího člověka. A já si čím dál víc potvrzuju jak hrozně herecky můžu Sidneyho Poitier. Který je z dnešního pohledu trochu nedoceněný herecký chameleon. Koukněte jaký pro něj byl rok 1967 V žáru noci, Hádej, kdo přijde na večeři a Panu učiteli s láskou. Pro mne 3 100% filmy s pokaždé jiným, ale stále stejně silným Poitierem.  A nebojte se toho, i když jste toho už o polepšené třídě se snaživým učitelem viděli víc. Já taky a stejně mi to udělalo radost a upřímně je to asi povedenější než filmy s Depardieum, Whoopi Goldberg nebo Tobiasem MBarekem. 10/10 Koukám, že natočil ještě hodně povedených filmů co jsem neviděl, máte nějaký oblíbený k doporučení? (18.09.2023)

Dnešným pomerom trocha šablónovité, zrozumiteľné a doslovné. Takto nejak vychádzal liberalizmus na západe na povrch a musím ale skonštatovať, že úspešne, pretože hlása síce humanisticky nekomplikované posolstvá, ale stále aktuálne. Sidney Poitier bol černošskou hviezdou ako rasovo adaptabilný ideál a nečudoval by som sa, keby aj medzi svojimi nebol ospevovaný len v superlatívoch, lebo sa od nich docela výrazne odlišoval. Videné v starodávne dabingovej verzii, neupravenej z roku 1973, takže som si doprial trochu archaický exkurz do sveta veľkých príbehov. V tomto prípade dozaista! (25.11.2015)