Noční motýl

Období nacistické okupace, které dvakrát nepřálo příběhům ze současnosti vydaným napospas ostřížím zrakům dosazených německých cenzorů, zastihlo osmadvacetiletého Františka Čápa teprve na úsvitu jeho profesní dráhy. Po oslnivém debutu, který naznačil mnohé z režisérových uměleckých představ, se opět společně s Václavem Krškou setkali nad scénářem svého nového filmu. Původní předlohu, starý sentimentální příběh z posledních let rakouské monarchie, rezignující předem na sebemenší umělecké ambice, dokázal Čáp prostřednictvím vynikajících hereckých výkonů doslova pozvednout na mimořádné filmové dílo. Zuřivý boj o titulní roli, bývalou vychovatelku Martu, propadající se vinou neopětované lásky až na samé dno společenského žebříčku, vehnal do pomyslného ringu zoufalou Lídu Baarovou a také Hanu Vítovou, která nakonec zvítězila zásluhou kategorického odmítnutí Baarové nacistickými úřady. Počáteční nedůvěra, panující také v osobních názorech majitele Lucernafilmu Miloše Havla, se chtě nechtě odrazila v pěvecké alternaci Vítové, přestože se později veškeré obavy v tomto směru ukázaly zbytečnými. Naopak sázkou na jistotu se zdálo být obsazení nekompromisní Adiny Mandlové do jedné z výrazných vedlejších rolí, protřelé kurtizány, která si ví rady i v těžkých životních situacích. Ženský trojlístek, doplněný o krutě cynickou a půvabnou Marii Glázrovou, je vyvážen stejnou trojicí osudových mužů v osobité interpretaci Svatopluka Beneše, Gustava Nezvala a jedenadvacetiletého Rudolfa Hrušínského v jedné z jeho prvních pozoruhodných hereckých kreací. Tragický pád nešťastné dívky, jakkoli charakterizovaný vojenskými uniformami a dobou, v níž se odehrává, zůstává symbolickým mementem i pro generace následující, vyznávající už jiné morální hodnoty, přesto absolvující stejné prohry a zklamání. Čápův film je v mnoha ohledech fascinující legendou, která stále nachází nové umělecké interpretace, ohlížejíc se přitom za pochybným osudem jedné zraněné dívky. (04.10.2008)

Český film vojnového obdobia, to nie sú len hravé komédie, ale aj takáto skutočná dráma lásky, ako každý miluje toho nesprávneho. Teda okrem dámy, ktorá nemiluje nikoho, ani svojho manžela, a preto nemá žiadne problémy. Film je kvalitný obsadením, scenárom, kamerou, hudbou aj kostýmami, u mňa za silné štyri hviezdy. –––– Láska je šílenství. A patří na ni právě tak karabáč a malá komora jako na šílence! –––– Obejměte mě. Jenom jednou, pro celý život. (02.03.2019)

Romantický příběh o vychovatelce Haně Vítové, která se bezhlavě zamiluje do poručíka Svatopluka Beneše. Ten ale její lásku neopětuje a ona zklamaná odchází za kamarádkou Adinou Mandlovou do Prahy. Zde se jí začíná dařit coby barové zpěvačce, ale mladý Rudolf Hrušínský je do ní zamilovaný až po uši. Když se po letech opět setkává s poručíkem Vargou, netuší, že je to definitivně naposled. 80% (27.12.2012)

Česká válečná a předválečná milostná dramata (už od Machatého), přestože nejsou tak populární jako milostné komedie, mají povětšině svoji nejdnoznačně vymezenou temnou stránku (zatímco komedie chumtají všechno dohromady). Motiv lišaje smrtihlava (s charakteristickou žlutou kresbu připomínající lebku; nočního motýla krásného skoro jako Hana Vítová) je sice vnucený, do děje však dobře zapracovaný. A samotná píseň "Noční motýl" představuje předěl, na němž se rozhodlo, na kterou stranu to Martička vezme šupem dolů. - Mezi řádky: na TV jsem se díval s ženou a tuto chvíli jsme oba přesně odhadli, jen s tím, že já jsem v ní viděl neodvratný konec a žena odvrácení konce. - Příběh ženy zamilované do svého zamilování (Varga ji nejenže nedává žádnou naději, ale drsně ji od sebe odhání), je karmickou záležitostí: čím víc lpění, tím větší upoutání. Rudolf Hrušínský v epizodní roli studenta, který je vyvolen k naplnění jejího osudu, ukazuje (v té době ještě), jak dlouhá je cesta k prvotřídnímu herectví. Konec je to sice literárně obligátní, ale zkuste vymyslet jiný, sotva budete úspěšnější než naši scénáristé. Pozn. 1: S oblibou se povídá, že se někdo dostal na šikmou plochu. Málokdo ale řekne, v čem je šikmější než jeho vlastní plocha, která je bezesporu rovná. Je to prostě jen jiná plocha, dobrodružnější, a proto i nebezpečnější. Pozn. 2: Pokud chcete z jakéhokoli filmu něco mít, musíte ho brát absolutně vážně, jak upřímnou snahu jeho autorů podílet se na vašem virtuálním životě. Výsledkem může samozřejmě být i absolutní odmítnutí, nikdy však nemá cenu debatovat o drobnostech. (10.12.2017)

Tak si to vemte. Tenhle film je v podstatě klasickým uplakaným cajdákem, reflektující nelehký život kurtizán, tanečnic a podobně založených žen na přelomu 19. a 20. století. Tak by člověk čekal jalové herecké výkony a věty, kterým se dnes člověk už jenom zasměje. Nehledě na to, že to je české drama ze čtyřicátých let. Z tehdejší doby si u nás pamatujeme komedie a..... a co dál? Ani prd. Na tehdejší romantická dramata vznikla o dekádu později úžasná parodie Pytlákova schovanka. No a co tedy tenhle film? Jak je na tom? Je vynikající. Minimálně Adina Mandlová nikdy nehrála líp a v dnešní době by měla za tuhle roli Českého lva a nikdo by neprotestoval. No, vlastně by za tuhle roli dostala těch ocenění nejspíš mnohem víc. Je naprosto neskutečná a i sama o sobě ten film hodně zvedá. A to hraje vedlejší roli. Jenže k tomu je tam ještě výtečná Hana Vítová a úžasný Rudolf Hrušínský, který ukazuje, že s talentem se člověk rodí. No, jak to říct? Je to fakticky čupr film. (27.12.2014)