Poseidon

Průměrný film o převrácení honosné lodi obří vlnou a o následném boji o život několika lidí. Mně se to docela líbilo. Teda alespoň jsem se přistihl, že jsem měl kolikrát problém odvrátit oči od obrazovky, jak to bylo napínavé. Takže cíl připoutat mne do křesla a nepustit tento film splnil. Jenomže i když to bylo velmi napínavé, přesto tento film nemohu vyzdvihnout na více než tři hvězdičky. Důvodů je hned několik. Tím hlavním asi je to, že jsem měl pocit, že tohle už jsem někde viděl. Podobné scény byly totiž k vidění ve filmu Útok z hlubin, kde přesně takto utíkali lidé před žraloky tuším odněkud z lodi nebo z nějakého obřího akvária nebo výzkumného centra, to už si přesně nepamatuji. Taky tam šplhali přes šachty, taky bojovali s prostupující vodou, taky mnohdy unikli jen těsně. Prostě viděl jsem v tom tak trochu kopii tohoto filmu. A druhým důvodem je určitá předvídavost scénáře. Je jasné, že ne všichni unikající to přežijí, že tam budou dramatické vsuvky, že se ta cesta za záchranou všemožně zkomplikuje. Prostě u tohoto typu filmů těžko někdo vymyslí něco nového či inovativního. Ale jako zabavení na víkendové odpoledne to bylo ucházející, rozhodně to bylo koukatelné. Takže dávám tři hvězdičky. (26.10.2008)

Poseidon se na první pohled může zdát jako sázka na jistotu. Zvučné jméno na pozici režiséra, solidní obsazení a olbřímí rozpočet. Mohl to být výtečný popcornový remake nehynoucí klasiky. Mohl, ale není. On je totiž plný úsměvných rozporů. V čemž je paradoxně jeho hlavní síla. Začněme u Wolfganga Petersena. Od Smrtící epidemie se mu dvakrát moc nedaří, byť jeho filmy jsou ještě stále zárukou jisté tuctové kvality. Na druhou stranu na otevřeném moři se mu tradičně daří, jak prokázal v Ponorce i v Dokonalé bouři. Zde se pokusil změnit zažité schéma katastrofických filmů. Žádná dlouhá expozice představující jednotlivé postavy. Šup vlna a jedeme. A tady se vše zvrtne. Představte si to nejčistší myslitelné béčko. Jedno klišé vedle druhého v kadenci, která rozechvívá bránice. Dialogy jsou svým zvráceným způsobem dokonalé. Samá patetická zvolání v tisíc a jedné variaci na "(ne)Dokážeme to!". Navíc pronášená z úst postav typu hrdinného otce, mimochodem bývalého hasiče. Hláškujícího vychcaného úlisného hejska. Roztomilého klučiny či mentorujícího gay starce. Prostě jeden scénáristický skvost vedle druhého. Je to vskutku zábavné a navíc zabalené do slušivého technického hávu. Například scéna převrácení je velmi zdařilá. Ovšem celkově je Poseidon nechtěně zábavné béčko, které i díky dobrému tempu uteče jako voda. Co na tom, že baví zcela jiným způsobem než měli tvůrci v plánu. (27.11.2007)

Kdyby se tvůrci věnovali se stejnou pečlivostí scenáři tak jako výtečné technické stránce, byla by to žánrová bomba. Jenže film doplácí na krátkou stopáž. Aby vás to věčné prolézání, přelézání, propolouvání chodeb a překážek bavilo, museli byste mít k jejím aktérům vybudovaný nějaký hlubší citový vztah, což díky přespříliš uspěchané expozici není divákovi dopřáno. Ve výsledku se tak jedná o spotřební rychlovku typu "hamburger", servírovaný s přepychovou oblohou v podobě ÚŽASNÉ výpravy a s místama nechtěně směšnými dialogy jak z pera Monty Python. A propós, Wolfi, Josh Lucas na hereckou extraligu nemá.... (31.07.2006)

Porovnávání s předchozím poseidonem nemá ani cenu, protože mu nešahá ani po kotníky, ale nakonec to dopadlo líp něž jsem čekal. Příběh je myslim si už dost známej a tak nebylo moc těžký uhádnout jak se to bude asi vyvýjet, ale potěší, že Wolfgagn Petersen se striktně nedržel známýho příběhu, ale tu a tam to pozměnil, ale podsatat příběhu zůstala stejná. Velkej rozdíl je samozřejmě v tricích, ty jsou skvělý, možná ta velká vlna mohla být jěště lepší, ale všechno ostatní už je zvládnutý dobře. Triky rozhodně problémem nejsou, to se ovšem už nedá říct o postavách ty mi dělaly největší problémy, všichni chlapi jsou neskutečný hrdinové a kruťáci, králem mezi nima je Josh Lucas. Při těch jeho hrdinských kouscích jsem sebou malem seknul, nebojim se ho označit za největšího trapáka filmu, trošku lepším dojmem na mě působil Kurt Roussell, sice taky hrdina, ale v jeho roli se to dalo ještě jakž takž pochopit a nebilo to tolik do očí jako u Lucase. Bohužel i ostatní postavy, respektive herci nebyly zrovna dobrý, jedině snad Emmy Rossum byla dobrá, ale to nedostávala tolik prostoru. Nakonec to ale přece jenom tak špatný nebylo, většina scén byla docela napínavých a několik umrtí nečekaných, teda spíš v mých očích předčasných, takže to nakonec přebije i ten stupidní armageddonovskej konec (14.08.2006)

Peterson dokázal diváka na hodinu a půl zabavit. Nic víc, nic míň. Jinak se tato gigantická popkornovka ve zkratce nedá lépe charakterizovat. Na tak krátkou stopáž až přespříliš gigantický rozpočet, i když trikoví specialisté se skutečně vyřádili a formálně je film prakticky bez chyby. Především úvodní panorama obrovské lodi bez jediného střihu je naprosto famózní. I Klaus Badelt složil pro něj typickou, opětně výtečně dobrodružnou hudbu. Postavy absolutně bez drajvu a charismatu, přičemž úvodní několika minutové načrtnutí taky není to pravé ořechové a těžko přetěžko k nim divák v průběhu filmu hledá nějaké ty sympatie. Nevyhneme se ani několika trapně klišovitým a patetickým scénám (něco je už opravdu na facku), ale vesměs se to ustát dá. Jako jednohubka na pořádnou reprosoustavu jak dělané. (15.12.2006)