Řek Zorba

Nekonečná pošetilost mužů a marnivost žen? Lžeme a chceme být (jsme) obelháváni? Zorba to řek přesně: "Šéfe, život znamená potíž, jenom smrt ne. Žít znamená odvázat se a potíže hledat!............Sakra šéfe, mám vás tak rád, že to nemůžu neříct. Máte všechno, vyjma jedné věci. Nejste blázen. A člověk musí být trochu blázen, jinak.....(zbytek moudra se dozvíte ve filmu ;-)" (09.12.2007)

"Život je problém. Iba smrť nie je. Byť na žive, to znamená povoliť si opasok a vyhľadávať problémy." - Alexis Zorba... Bez tohto filmu by rozhodne neexistovalo Grécko v takej podobe, aké ho poznáme dnes - Zorba je priam gréckym národným dedictvom. Knihu som síce nečítal, ale nakoľko po pánovi Kazantzakisovi pomenovali letisko hlavného mesta ostrova Kréty, tak usudzujem, že má v tomto štáte doposiaľ pomerne veľký rešpekt. Skutočný Grék Zorba (alebo presnejšie Zorbas) sa na toho filmového/knižného z povahovej stránky pomerne dosť podobá a preto ma trochu mrzí, že sa Kazantzakis nerozhodol opisovať presnú históriu. Popravde, neviem, čo som mal od filmu očakávať. Vo všeobecnosti sa veľmi nerozoberajú jednotlivé plusy a mínusy snímku a tak som sa do neho pustil celkom naslepo. Grék Zorba je film pomerne dosť starosvetský - je natočený spôsobom, akým boli natočené oveľa staršie filmy, ale je tu použité veľké množstvo zaujímavých prvkov a kamerových záberov, ktoré ale v spomínaných starých filmoch nejestvovali (napr. záber rútiaceho sa dreva z kopca). Je to tak isto film na tú dobu trošku poburujúci - najkrajšou a zároveň najmilšou scénou bola nepochybne tá, kedy sa do izby chorej Zorbovej manželky nasáčkovala celá krétska dedina a všetci jej obyvatelia spokojne čakali, kedy už konečne zomrie, aby mohli izbu vyrabovať a pekne si poodnášať jej majetok. Vecou, ktorú si na celom filme najviac vážim, je nepochybne nazabudnuteľná hudba Mikisa Theodorakisa, ktorá je prenádherným symbiotickým zlúčením celého gréckeho folklóru a ktorá sa v priebehu desaťročí stala priam metafyzickou entitou súčasného Grécka. Tá hudba je kapitola sama o sebe a dala mi omnoho viac, než celý tento film. (25.03.2018)

Řek Zorba byl oblíbený film mé mámy, často o něm mluvila. Já ho shlédnul až nyní a bylo to pěkné. Mladý angličan se dává dohromady se stárnoucím řekem, aby na Krétě vybudovali důl a prožívají věci veselé, smutné i tragické. Životní roli má Anthony Quinn, v jehož podání Zorba naplno žije, miluje, chlastá, filozofuje a hlavně tančí, když je jeho srdce plné a nemůže dál. Skvělá je i oskarová Lila Kedrová jako dáma, který vzpomíná na zašlé mládí a slávu. Bohužel jakmile je v centru angličan, je to nuda, protože herec Alan Bates mě přišel nevýrazný, stejně jako jeho postava. A některé věci (vražda ze cti) mě přijdou na to kdy se to má odehrávat šílené. Jinak povedený film. (04.09.2021)

V roce 1946, jako pokus o řešení válečného šílenství, vychází kniha Řek Zorba. Vypráví o tom, že každý národ má svoji mentalitu - třeba Angličan je chladný a ovládá ho rozum, zatímco takový Řek má v sobě živočišnost (madness, říká Zorba). To ale neznamená, že by si kvůli tomu měli podřezávat krky. Zorba to pochopil srdcem - Turci jsou v podstatě stejní jako Řekové; někdo je dobrý, někdo slabý, někdo zlý..., zatímco Basil to zase vyčetl z knih. Nepřítelem totiž není jiný národ, ale tmářství podporované modlářstvím, nevědomost, nevzdělanost...Začátky nové doby jsou vždycky těžké. Ale ty šílené Zorbovy nápady jsou jen začátek, protože kdo přijde po něm, udělá to o trochu líp a posune svět dál. A když se producent Cacoyannis rozhodl román zdramatizovat a uvést na jeviště, potřeboval najít Herce s velkým Há pro Zorbu. Našel ho a tím založil slávu jménem Zorba the Greek. (01.10.2009)

V Zorbově příběhu se toho dá najít hodně – třeba u nás ve zlínském divadle z něj druhdy udělali poměrně odpudivou oslavu drobného podvodníčkovství – a to, co v něm našli Kakojannis s Quinnem, mi dává smysl, hlavně to o blahodárném vlivu šílenství na život chlapskej. Ale pro optimismus si k nim chodit nebudu, záchvat smíchu nad jedním inženýrským debaklem a závěrečný taneček na pláži mě ze smutku nad sugestivně vylíčenými temnotami lidské povahy tak úplně nevyléčil. (24.06.2018)