Unaveni sluncem 2: Odpor

Prvotní divácký pocit po zhlédnutí Unaveni sluncem 2. naznačuje, že se Michalkov dopustil blasfemie na vlastním díle. Trošku se to podobá představě, v níž by Tarkovskij natočil pokračování Stalker 2: Invaze jako akční sci-fi. (Michalkov by v tomto duchu mohl celou ságu završit filmem Unaveni sluncem 3: Stalin vrací úder.) „Dvojka“ má s „jedničkou“ společného jen velmi málo. Oproti čechovovskými dramaty inspirované atmosféře v Unaveni sluncem, kde na sebe zlo bere podobu nepřítomného molocha operujícího skrytě v zákulisí divadla lidských osudů, nám tvůrce předkládá nesourodou směs válečného akčního eposu protkaného střídavě chtěných i nechtěným grotesknem a zároveň hlubokým patosem. Místo původní promyšlené a konzistentní koncepci působí pokračování až seriálově roztříštěně. http://www.indiefilm.cz/2011/07/23/dvd-unaveni-sluncem-2-odpor/ (08.08.2011)

Voľné pokračovanie po takmer 16 rokoch a veruže riadne dlhé. Dej prekypuje rôznymi zaujímavými scénami, časovými návratmi, viacerými líniami, no rozhodne vojnu neidealizuje, no a ten pátos, či priam nezmyselné detinské scény boli len vyjadrením, že človek potrebuje nádej a vo vojne to tak často býva, že sa ľudia upínajú k nezmyselnostiam, aby všetko nebolo len o zabíjaní a neporazilo ich zo všetkého naokolo. Vo filme mi však napriek tomu chýbalo niečo hlbšie. Je mi jasné, že sovietske reálie boli dosť duchovne chladné, že veci boli chaotické počas vojny a to tu podľa mňa je dosť dobre vyjadrené. Nejaký hlbší dojem z toho nemám, ale ako napísala užívateľka Jezinka.Jezinka, že je to práve o vojne, láske, viere a nádeji. (14.03.2014)

V Rusku se setkal Michalkovův velkofilm s vášnivým odporem a kritika si na něm s gustem smlsla, což nepochybně do značné míry souvisí s jeho postavením a politickými názory, které se dají volně přirovnat k tomu, které u nás v minulosti měl Otakar Vávra. Taky u nás filmová kritika nezakrývala rozpaky, tak jsem byl zvědavý, jaký dojem na mě tenhle kousek udělá. Je neoddiskutovatelné, že Unaveni sluncem 2 představuje do určité míry nastavovanou kaši vzhledem k zakončení původního snímku, které tvoří velice kompaktní dílo završené smrtí všech hlavních hrdinů, a tudíž prakticky neumožňující pokračování. Když vám zázračně ožije jeden hrdina, je to příjemné překvapení, ale v tomhle případě to už připomíná jisté výjevy z bible. Michalkov jednoduše chtěl natočit válečný velkofilm a využil popularity svého oskarového filmu i za cenu, že vlastně znásilnil své předchozí umělecké dílo. Taky je pravda, že Unaveni sluncem 2 zdaleka nedostahuje takové umělecké úrovně jako první díl nebo snímek 12. Scénář je moc roztříštěný neustálým střídáním časových rovin a mnoha postavami, které nejsou vždycky adekvátně využité. Je to na jednu stranu načichlé hollywoodštinou - takové ty zázračné úniky na poslední chvíli nebo okamžitá odplata shůry padouchovi za jeho nemorální čin - na druhou stranu se tam zrcadlí snad nejvíc z Michalkovovy filmografie za poslední dvacetiletí jeho politické názory nasáklé ruským nacionalismem, "slavjanofilstvím", které mísí pravoslaví s komunismem ve jménu budování silného státu a obrany národa. Filmu by se dala vytknout i řada menších scénáristických nedodělků, naproti tomu ale Michalkov pořád předvádí, že je velkým režisérem současnosti a především že disponuje dostatečně velkým rozpočtem, aby dokázal předvést řadu velkorysých válečných scén s masovým komparzem a přesvědčivou ukázku apokalypsy letních měsíců roku 1941. Kromě něj si nikdo z ruských filmových tvůrců nedovolí předvést letecké nálety dobovou technikou nebo masový útok německých tanků a pěchoty na postavení trestné jednotky. Celkový dojem: 45 %. (08.06.2011)

„Ruský patos v té nejotravnější podobě“ jsem za minulého režimu zažil ve velké míře, coby častý kinodivák sovětských válečných filmů, ale Michalkův film k nim rozhodně nepatří. Naopak, co oceňuji, je Michalkovem systematické nabourávaní klišé válečného žánru, buď prostřednictvím jemného absurdního humoru, nebo fraškovitých situací, které dokreslují absurdnost války, či skrze nezvyklý autorský přístup, který je nečekaný a tudíž občerstvující (závěrečná scéna s odhalením poprsí). Ano, patos je zde také, ale ve velmi rozumné míře. Michalkov se určitě nemá za co stydět a těším se na druhou část vyprávění. (11.08.2011)

CITÁT - Sníme spolu soudruha Stalina......... Ikdyž jsme v prvním díle zjistili, jak vlastně Kotov dopadl, zavádí nás tento příběh na konec dílu prvního. Kotovovo uvěznění v lágru. Začala druhá světová válka. CITÁT - (STALIN) - Co je vám známo o osudu velitele Kotova?.......... Trochu mě zamrazilo (a možná i překvapilo) jak zde všichni mrtvý ožívají....možná až moc podezřelé. Přijal jsem to jako fakt a začal se těšit. Jenže hned scéna v 56 minutě mě trochu zarazila. Německé letadlo zde v mlze celkem zbytečně střílí na dva trosečníky, kteří se drží plovoucí miny. Celá ta scénka se mi zdá nesmyslná. Nejenže by je v té mlze ani pilot nemohl vidět, ale proč by na ně vůbec plýtval municí? Další nesmyslná scéna je hned o kousek dál. Plovoucí loď ze státním archívem je strašně hlučná a vlastně i lidé na ní plující se pořádně neslyší, ale přesto uslyší křik trosečníka, který je vzdálen alespoň na třista metrů - podivné. To jsou dvě podivné scény. Zatímco se první film odehrává v jednom dni (neděle) je tento příběh vyprávěn pomocí flasbacků v letech 1941 až 1943. Kotov je tu jen taková loutka. (Jeho čas však přijde). Příběh není ani dramatický ani psychologický, je spíš hodně komický. A už to ani nevypadá jako parodie. Možná to tak tvůrci chtěli. V 87 minutě si v krásném kamerovém detailu můžeme prohlédnout sovětskou samonabíjecí pušku SVT-38 i s nasazeným bajonetem, vyrobenou v Tulské zbrojovce. Nejdříve jsem nechápal, kam se podělo těch vloženejch 45 000 000 amerických dolarů v přepočtu, ale pak mi to došlo. Film Unaveni sluncem 3 Citadela totiž není trojka, ale druhá část filmu Unaveni sluncem 2. Odpor je tedy část první. V tomto příběhu je velká část scének zahalena mlhou a je slyšet jen řev a nářek vojáků. Jedna z těch nejlepších scén je vidět až skoro na konci. Scéna pojednává o zasněžení bitevního pole a je opravdu mrazivá (120 minuta) CITÁT - ON (BŮH) mě tady nechal, abych našla tátu........ Velice průměrný film. CITÁT - Konec první části...... Ale hned další příběh (Citadela) je už na větší úrovni. Tady je pak už ten velký rozpočet vidět. Ale to už je zase jiný příběh. (23.08.2012)