Znamení kotvy

Soudím, že námět tohoto filmu na papíře působí lépe než samotné jeho zpracování - přesto si myslím, že je to velmi zajímavá podívaná nejen pro všechny filmové staromilce, jako jsem já. Při sledování se mi stále dralo na mysl srovnání se starším snímkem Modrý anděl, v němž je také přítomna ona atmosféra určité dekadence a mravního úpadku, kterou jsem na tomto filmu shledal jako to nejzajímavější. Celé to prostředí zakouřených přístavních krčem, temných zákoutí pod mostem, světa námořníků a kurev je strašně zajímavé - žel po mém soudu spíše nevyužité. Šlo by se jen domýšlet, jak by si s tímto filmem poradil takový Hitchcock, a i když je to jen čistá spekulace, je jasné, že tenhle Čápův počin by se vedle něj skromně krčil jako takový slabý odvar - napínavý není skoro vůbec, tajemný snad jen maloučko na začátku, a děj se vleče, jak kdyby ho přežvejkávala kráva. Herecké výkony a kamera jsou zde ovšem perfektní, alespoň pokud mohu soudit, a nesmírně se mi líbila i doprovodná hudba a nejrůznější námořnické popěvky, které zde zazní. Celkově se nemohu ubránit velice příznivému dojmu, že toto je na tehdejší poměry hodně výjimečný film, a jeho odvysílání na obrazovce České televize, kde jsem ho měl možnost vidět, je záslužný počin. Díky němu jsem se mohl seznámit s úžasným herectvím Hany Vítové, kterou jsem až dosud neznal, a dalšími herci, kteří mi byli až doposud povětšinou neznámí. Všichni byli vážně naprosto výborní, to tedy všechna čest! Ech, strašná škoda, že člověk nemá víc času a příležitostí, aby mohl nakoukat více takových starých filmů. Povědomí o české kinematografii dostává po zhlédnutí takovýchto - chtělo by se říci až - rarit docela jiné kontury. (10.02.2014)

Utajený klenot české kinematografie, perfektní a nezvyklé dílko na české poměry - nechápu jak televize mohou ignorovat tento film. Prostředí mezi námořníky je u nás ojedinělé, stejně tak jako noir-filmy z prostředí laciných hospod s prodejnými děvčaty. František Čáp opět přesvědčil, že mu taková tématika prostě sedí (kochat se můžeme i jeho dřívějším Ohnivým létem či Nočním motýlem) a ani herci nezůstali pozadu - mě padla do oka především Vlasta Fabiánová v záporné roli prodejného děvčete, rovněž tak Zdeňka Baldová v roli matky, která zešílela po ztrátě dcery. Hana Vítová podává svůj klasický herecký výkon (nikterak špatný) a své standardní výkony si oprášili i Kohout se Štěpánkem, milým překvapením byl rovněž česky mluvící Július Pántik. Film doporučuji ke shlédnutí, budete mile překvapeni. (13.09.2012)

Vůně tajemných rodokapsů prolíná se celým filmem, když námořníci v přístavu zapletou se do podivného starého příběhu zmizení otce a dcery. Matka dcery stále ještě bloudí ulicemi města a hledá svou Pavlínku, považovaná všemi za blázna a všem pro smích. Jednoho dne však do města dorazí kouzelník a iluzionista a na plakátech je právě ona zmizelá Pavlínka. Velmi dobře natočený napínavý film, v němž prim hraje jako vždy Zdeněk Štěpánek. 80% (09.02.2014)

Naprosto nejlepší z poválečných filmů a geniální zadostiučinění pro Hanu Vítovou, která brzy spadla z hereckého nebe na dno referentky MNV. Viděno dnešní optikou - lepší, než všechny domácí filmy, které se kdy jen o Oscara ucházely. I ta Baldová je tady geniálnější, než v celé Morálce, která je sama o sobě dost hrozná. (19.02.2009)

Režisér František Čáp se po válce ocitl na veřejném pranýři za své údajné protivlastenecké skutky během okupace. Sérii absurdních obvinění se nakonec podařilo úspěšně vyvrátit a Čáp se ihned aktivně zapojil do tvorby v proměněné kinematografii. Po mezinárodně oceněných Mužích bez křídel, kteří se tematicky vracejí do válečné minulosti, následovalo psychologické drama s názvem Znamení kotvy. Na pozadí atmosfericky ponurého deštivého dne přístavního města se rozehrává příběh ztracené dcery, která se mezitím stala obětí vypočítavého iluzionisty a zoufalé matky, zmateně bloudící ulicemi s nadějí na šťastné shledání. V ději hraje klíčovou roli mladý námořník, kterého touha přiblížit se záhadné ženě přivede na stopu dávného tajemství. Do hlavní role byla obsazena Hana Vítová, pro níž postava záhadné varietní umělkyně představovala vlastně jednu z posledních příležitostí před kamerou vůbec a zároveň se jí zde široce otevřela možnost maximálního zúročení dosavadních zkušeností v podobném žánru (ne náhodou některé momenty odkazují k Nočnímu motýlovi). Výjimečné výkony podávají i zbylí členové hereckého obsazení v čele se Štěpánkem, Kohoutem, Strunou, Baldovou a Fabianovou. Celkový tragický charakter filmu spoluvytváří znamenitá kameramanská práce Ferdinanda Pečenky a působivý hudební doprovod Jiřího Srnky. V rámci dobového resumé se bezesporu jedná o jedno z nejzdařilejších děl Čápovy režijní tvorby, které se vymyká české produkci už svým žánrovým zaměřením, koketujícím například s prvky francouzského poetického realismu 30. let, ale také třeba reminiscencemi na německý expresionismus. (05.10.2008)