Zloba - Královna černé magie

Sakra, je to pohádka zobrazená z úplně jiného úhlu, je to hrané zpracování klasické animované dyznejovky, je to bezchybně natočené, bez hluchých dějových míst, bez výrazných dalších filmových chyb, je to pohádka... to už jsem vlastně říkal. Zkrátka povedlo se. Jasně, mohlo to být víc pro dospělé, Jůlie mohla toho ukázat víc, snif snif, ale jsem ochoten to přejít a slintnout na příště. Už jsem viděl spoustu blbých holyůdských pohádek, ale tato se na rozdíl od nich vážně (hlavně vizuálně) povedla. Poučení je, že zlo nemusí být vždy tak primárně zlé, jak se zpočátku jeví a v té stejné logice i dobro není zpravidla vždy tak dobré, jak se může ponejprv tvářit. A pozor, český název je stejně vypatlaný jako u filmu Dead End - Smrt přichází v bílém. (03.09.2014)

U tohoto filmu jsem měl dlouho dopředu jasno v tom že ho chci vidět, jen jsem furt váhal zda nezkusím 3D, když jsem se ale dověděl, že film se u nás sice ve 3D bude promítat, ale jen s dabignem, bylo rozhodnuto. Jedním z důvodů proč jsem se na film těšil byla totiž naše milá mnohonásobná etnomatka Angelina Jolie, mám jí rád holku jednu ušatou a těch pár let co si dala od filmu pauzu mně zkrátka chyběla a já jí chtěl nejen vidět, ale i slyšet. Nejbohatší pracovnice Unicef se vrátila ve velkým stylu. Angie si vychutnává každou vteřinu před kamerou a postavu Maleficent si vysloveně užívá. Angie je tady naprosto překrásná a společné scény s Aurorou jsou z hereckého hlediska absolutní perlou filmu. Ty její postupné vnitřní emotivní proměny byly zahrány fakt oscarově. Další gejzíry mého nadšení vyprdly z vizuálního pojetí filmu. Obraz je skvěle vyvedenou kombinací fantazie dítěte (všechny ty příšerky, víly, atd. ) a člověka s velkým talentem pro kompozici. Možná v pár scénách člověk vzpomene na Avatara nebo Lotříka, ale tenhle film má pořád svou vlastní vůni, která vychází především z příběhu. Asi by se zaplnili všechny tramvaje v ČR, kdyby si do ní měl stoupnout každej kdo zná pohádku o Šipkové Růžence, ale kdyby do nich měl nastoupit jen ten, kterýho napadlo tuhle stokrát ohranou pohádku převyprávět takovýmhle způsobem, tipuju, že by jsme se všichni tlačili na peronu a čuměli na prázdný tramvaje. Film je jednoduchej tak, aby s ním neměli problém i ti nejmenší, ale současně má svý kouzlo i pro dospělý, již zmíněný začínající vztah mezi Maleficent a Aurorou, má v sobě ohromnou vyspělost a něhu. No a pak už je to pro každýho, kdo je dítě ofiko a nebo neofiko - dospěláka s duší détěte, jeden velkej balzámek. Ke konci si oficiální i neoficiální děti určitě společně zafandí dobru a budou moc rádi že na světě existují lidi, který umí svou hlavu plnou fantazie (už jen navrhnout ten kostým pro Angie musela bejt práce neoficiálního a nesmírně talentovanýho dítěte) přetavit na pohyblivý obrázky a ukázat jí v podobě krásně citlivě odvyprávěné pohádky plný fantazie. (29.05.2014)

„Vidíte? Příběh není takový, jak vám vyprávěli.“ Jestli něco opravdu nepotřebuju, tak to, aby (mi) Disney prznil klasické pohádky. Ale pěkně popořádku. Od filmu jsem nečekal absolutně nic a přemýšlel nad tím, jak moc asi budu u sledování předělávky trpět. No, teď už vím, že dost. Uchopení Šípkové Růženky mi přišlo dost nešťastné, ale příběh sám o sobě zase tak špatný nebyl. Nicméně začátek mě moc nebral, vývoj hlavní ženské hrdinky mě nechával docela chladným (Zloba? To má být jméno pro malou, hodnou vílu?), stejně tak všechny ty kýčovité, animované rádoby roztomilosti (které tak nemám rád). Film mě začal pořádně zajímat až ve chvíli, kdy se začal rozvíjet Zlobin vztah k Auroře (další kiks se jménem). Musím uznat, že mě to postupné a nedobrovolné okouzlování nejdřív malou, poté větší dívkou dost bavilo. A to až do momentu, kdy se Aurora rozhodla odjet na zámek. Závěrečná bitva mě znovu uvrhla do apatie, která mi vydržela až do konce. A pokud jsem měl konzervativní výhrady k tomu, proč nedodala ten „detail“ s polibkem třetí sudička, navíc když byla přerušena, nenapadlo mě, jaká to bude vlastně prkotina v porovnání s onou pointou ohledně probuzení Aurory…WTF? Nechci vyloženě spoilerovat, takže si odpustím konkrétnější podobu poznámky o nových pořádcích (a totálním zničení jedné pohádkové tradice), nicméně tak debilní scénu jsem v pohádce ještě nikdy neviděl. Až mám chuť si jít okamžitě pustit Jak se budí princezny, abych se té hořké pachuti nějak účinně zbavil. Za tu výše zmíněnou, zhruba půl hodiny trvající část, která mě bavila, a nepopiratelně „nabušenou“ technickou a vizuální stránku filmu, dávám 2* (snad bych s přivřením oka a určitým sebezapřením přihodil i tu třetí, ale brání mi v tom TA dementní scéna, ze které stále vidím rudě). (29.01.2015)

Ta anorektická harpyje mě fakt dostala! Nádherně zapšklá, echt zlá baba, kdysi ovšem roztomile rohatá lolitka, s vyzývavě namalovanými rtíky a naivními představami o mužích a opravdové lásce (ta stejně neexistuje, říkali to i ve filmu). Dnes je z romanticky zamilované Zlobilky už jen smutná Zloba - citově deprivovaná stará rašple, pardon, královna, divoce poletující pohádkou naruby. Pohádkou, která z nás mužů, čili chrabrých reků, rytířů v ocelovém brnění, dělá obyčejné debily v plechu, navíc s prošlou záruční lhůtou. Tedy jen nafouklé (a taky nafoukané) staré konzervy s nápisem „KRÁLík na paprice“. Jo jo, měl bych být nasranej, měl bych se vztekat, vřískat a kopat macho-nožičkama. Pak otevřít svou komentátorskou tlamu a na film chrlit síru a oheň, jako by mě ta svinská poletucha právě proměnila v zuřivého havrano-vlko-draka (SPOILER: který si pak ale v boji nechal hodit na čumák smyčku, jako by byl s prominutím nějakej blbej krokodýl, lovenej Stevem Irwinem). Ale já chrlit nebudu. Já se totiž bavil. Přímo královsky (sic!). Doslova jen pár máchnutí křídel Zloby chybělo, aby film vyletěl vzhůru ke hvězdám, ke všem pěti. Stačilo jen o maličko víc přitlačit na scenáristickou pilu, kterou se snažili přeříznout... ale no tak! Já myslel přeříznout moje chlapské ego. Ale když už je řeč o Růžence, nemlich tuhle scénu bych určitě víc zdramatizoval. Šestnáctiletá panna chrní jak dudek, nevzbudí ji ani líbání. Cha! Takže ji klidně můžu ... jen abych ji vysvobodil, samozřejmě! Vždyť já vím, moje stará, milovaná Zlobo, jsem starý prasák. Chlap, no... (10.07.2014)

Jsem velká konzerva a mám rád z pohádek jen klasiku. Jakékoliv moderní adaptace u mně zatím vždy šeredně pohořely a asi u toho tak zůstanu i nadále. Přesto zdá se, že občas se může nějakému snímku zaujmout byť není z těch stovkami let prověřených. A tak jsem dnes viděl a to zcela náhodou Zlobu. A souhlasím s přítelem gogem76 i mně napadl Avatar. Obyvatelstvo Mokřadů, to bylo něco co bych nazval jako doposud nepojmanované druhy... Jedna bytost byla originálnější než druhá. Pravda má trochu recht i Verbal, protože to barevně chvilkami připomínalo halucinace a nejeden chemik varábějící potravinářská barviva by nad všemi těmi odstíny tyrkysové a jasně zelené zaplesal... Už jsem chtěl v půli krabatět obočí nad zprzněným příběhem o Růžence (byť majitelem továrny na pohádky panem Disneym), ale pak se vše zajímavě zlomilo a já jen zíral jak děj nabírá obrátky. Závěrečná bitka byla úžasná i drak a nejúžasnější byl ten vskutku nečekaný polibek z pravé lásky '(teď nekecám a nejsem ironický!). Musím tedy nakonec uznat, že tohle ušlo a to dokonce více než dost! * * * * (17.04.2017)