Režie:
Steven SpielbergKamera:
Janusz KamińskiHudba:
John WilliamsHrají:
Eric Bana, Daniel Craig, Ciarán Hinds, Mathieu Kassovitz, Hanns Zischler, Ayelet Zurer, Geoffrey Rush, Gila Almagor, Michael Lonsdale, Mathieu Amalric (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Olympijské hry, které se konaly roku 1972 v Mnichově, měly být původně poklidným setkáním vynikajících sportovců z celého světa. 5. září však události nabraly děsivý spád poté, co osm maskovaných palestinských teroristů napadlo olympijskou vesnici, zavraždilo dva izraelské sportovce a devět dalších uneslo. Únosci požadovali kromě propuštění arabských vězňů z izraelských a německých vězení také bezpečné vycestování z Německa, ale když dorazili na mnichovské letiště, střetli se s německou policií a vojenskými silami. V potyčce, která následovala, bylo všech devět rukojmí zavražděno. Po tomto vražedném incidentu pověřila izraelská vláda tajnou zpravodajskou službu Mossad zvláštním úkolem – vypátrat a zneškodnit Palestince zodpovědné za smrt izraelských sportovců. (Cinemax)
(více)Videa (1)
Recenze (724)
║Rozpočet $70miliónov║Tržby USA $47,403,685║Tržby Celosvetovo $130,358,911▐ Tržby za predaj DVD v USA $33,108,459 //počet predaných kusov 1,678,675║ Steven Spielberg ukázal, že pre ňho nie je žiadna téma problém a popasoval sa z háklivou témou terorizmu na výbornú. Film akoby vypadol práve s tej doby vďaka výbornej kamere Poliaka Janusza Kamiskeho a váberu miest, kde sa natáčalo(presnejšie v Madarsku). Dĺžka filmu je s počiatku odradzujúca ale pri sledovaní vôbec nenudí a vypýta si vašu 100% pozornosť. Vo filme sa výborne uvedie čo raz viac presadzujúcejší Eric Bana ako vodca mstiaceho sa komanda za teroristický akt z Mníchovských Olympijských hier, doprevádzaný Danielom Craigom, Ciaránom Hinds, Mathieu Kassovitzom či dokonca aj Geoffrey Rushom. "Napätie a emócie sa dajú miestamy aj krájať, fakt silný zážitok." Záver filmu pri pohľade na "stojace" WTC je už len taký smutný predsudok, na ktorý sa len nemohúcne čaká, v podstate čo nás čaká v takzvanej budúcnosti a nevyhnutnom začiatku svätej vojny. /videl v kine: 100%/ ()
Veľmi diskutabilné 4*. Spielberg bohužiaľ dospel a emocionálna plochosť a akademický chlad, ktorý sa dal prepáčiť jeho Vojne svetov, sa už Mníchovu prepáčiť nedá. Vojna svetov totiž perfektne fungovala ako čistý horor, technickými aspektami filmárčiny naháňajúci hrôzu a zimomriavky. Mníchov sa snaží o duchaplné rozoberanie vážnych tém, na čo premakaná technická precíznosť nestačí. Z celého zdĺhavého filmu tak skutočne funguje iba jediné - naturalisticky chladné vraždy, obzvlášť tá slečny assassinky na lodi. Niekto mi môže oponovať, že ma Mníchov neoslovil, pretože muslimsko-židovský konflikt ide mimo mňa, no nie som ani Žid a Schindlerov zoznam mám v Top 10 najobľúbenejších filmov. Pretože má srdce ako slon. ()
Škoda, že Spielberg Mnichov nenatočil třeba se Spikem Lee, možná by potom došel dál než k tuctovým dialogům na téma domov. Musím vychválit recenzi Vojtěcha Ryndy z Reflexu kvůli přesnému zhodnocení Mnichova jako "skvělého thrilleru se Spielbergem koktajícím nad aktuálními politickými otázkami". Každopádně výtečně natočeno, sedmdesatkovej styl díky Kaminskiho kameře parádně funguje, v některých momentech vyhání napětí do maximální možné míry... ale nepřekryje, že Spielberg není myslitel ani filozof, který by svůj film dokázal oprostit od svého ideově uhlazeného vypravěčství (nic na tom nezmění pár explicitně podaných mrtvol). V prvním plánu Steven přináší znovu své stěžejní motivy (rodina, otec-syn, otec-dcera), což mě štve dvojnásob kvůli tomu, že se komentář k palestinsko-izraelské otázce odbývá pomocí plakátové a typicky hollywoodské scénky s laděním rádia anebo již zmíněnými tuctovými dialogy o domovině. Spielberg nemá moc co říct (byť to říká efektně aa napínavě), a proto raději uhýbá do profláklé osobní roviny, do ničivého víru násilí, který jsme na plátně sledovali už mnohkrát (naposledy a mnohem sugestivněji v Dějinách násilí). Dal bych 70%, když by mě poslední záběr nedovolil vztáhnout Banovu intimní linii k současnosti jako docela hluboké, věcné a smysluplně zobecnitelné vyjádření vystupující proti krvavé pomstě. Ale pořád mě mrzí, že k samotnému tématu Izrael vs. Palestina neřekl Spielberg s kolegy něco duchaplnějšího. (Imho na to nemá při své sentimentalitě potřebný duchovní rozhled, proto ta úvodní poznámka o Spikeovi :-) P.S.: Hra na akcenty mi byla znovu protivná a Geoffrey Rush znovu přehrával. ()
Olympijské hry v Mníchove 1972. Po teroristickom útoku na izraelských športovcov pripraví vláda plán na pomstu. Na jej vykonanie je najatých päť mužov. Viac než tradičným thrillerom je toto ďalšie Spielbergove majstrovské dielo komentárom k politickej situácii v polovici minulej dekády. Štýlovo je zakotvený v sedemdesiatych rokoch a okrem potreby dialógu nad súčasným stavom sveta prináša hromadu nezabudnuteľných scén a skvelých hereckých výkonov. Remeselne brilantný kúsok ocenený piatimi nomináciami na Oscara. ()
Opravdu nadšený jsem byl z poznání, že film neukazuje skutečnosti při samotném masakru na olympijských hrách, ale až politické a vojenské manipulace po něm. To za prvé. No a za druhé to byla nekončící akce, která ani na vteřinu nenudila. Připadal jsem si spíš jako kdybych sledoval dokument, než hraný film. ()
Galerie (35)
Zajímavosti (41)
- V čase 1:21:00 si můžeme na reklamním sloupu, u kterého se baví Avner (Eric Bana) a Louis (Mathieu Amalric), všimnout plakátů k filmům Krysy z temnot (1974), Moi y'en a vouloir des sous (1973) a Doktor Popaul (1972). (codyak)
- Na začátku scény, ve které se tým pokusí zavraždit Salameha (Mehdi Nebbou) v Londýně, projde Eric Bana (Avner) kolem kina. Jeden z plakátů láká na film Americké graffiti (1973) Spielbergova dávného kamaráda George Lucase. (HellFire)
- Když Steven Spielberg získal práva na knihu George Jonase, pověřil napsáním scénáře více tvůrců. Jeden spolu napsali David Webb Peoples a Janet Peoples, kteří mají za sebou například Dvanáct opic (1995), další napsal scenárista Tlumočnice (2005) Charles Randolph. Režisér si za nejlepší vybral text Erica Rotha. Ten napsal například Forresta Gumpa (1994) nebo Aliho (2001). Pod finální verzi se podepsal především Tony Kushner. (imro)
Reklama