Chlap jak hora

František Peterka, onen chlap jako hora a frajer, individualisticky spoléhá pouze na své síly a své vydělané peníze, musí být dotlačen scénářem k tomu, aby "prohlédl" a pochopil, že pouze v kolektivu své brigády socialistické práce najde své štěstí (osobní i pracovní, neboť jedno bez druhého ani není možné). Agitka jako řemen a dodnes poučný vhled do oněch časů budování - již z "Anděla na horách" víme, že i na dovolenou bylo třeba jet s kolektivem a ne s manželkou - a zde se mimo jiné poučíme o tom, že nejen titulního hrdinu, ale i jiného pomýleného soudruha kolektiv vychová - třeba tím, že jej v den výplaty s ostatními členy BSP doprovodí k až manželce a dohlédne na to, aby jí odevzdal výplatu do posledního pětníku... Protože kolektiv brigády tvoří Sovák, Menšík, Postránecký, Marvan, Záhorský atd., myslím, že na "place", když nemuseli přeříkávat scénáristické perly, muselo být daleko veseleji než ve filmu... (04.01.2020)

Velmi špatný film, který má dokázat, že není nic svatějšího a důležitějšího než pracovní kolektiv. Film je plný hloupých a nereálných zvratů, například když Vránová odmítne na radnici říci své "ano". Celé mi to připadá ujeté. Není to ani vtipné ani ze života. Nejtrapnější roli má asi Marvan. Jeho budovatelská postava je nevěrohodná, nezajímavá a spíše smutná. Možná Menšík jako alkoholik je věrohodnější, ale celkově je film o ničem. Kuriozní je, že se Peterka "pokazil" při dlouhodobém pobytu v Sovětském svazu. (01.08.2010)

Hodně zapadlá komedie, která svojí humornou stránkou rozhodně neosloví. Pořád tu ale zůstávají celkem slušní herci - především František Peterka, jenž si zase tolika hlavních rolí neužil, a přece jenom nějaký děj. Z rádoby slovního humoru je zajímavé "ateistické" ujišťování, kdy babička ve vlaku řekne, že se dcera podobá Madonně - ihned dodá ke svému manželovi:" Ale my jsme bez vyznání, že?". Za chvíli na to spolucestující příslušník prohodí něco jako "Pomáhej pánbůh!" a hned polekaně kontruje - "Já jsem také bez vyznání!" - Nevím, zda tohle měl být vtip, nepodařená politická narážka nebo co. (18.07.2005)

,,A jak to víte, že mně se zrovna chce na Rusalku?“ „Na tom vůbec nezáleží, jestli se ti chce.“ Tady se ten kolektivizmus vzal trochu moc zhurta. Banda pošuků uvítá navrátivšího se kolegu ze zahraničí způsobem, jakoby se ocitl ve vězení. I když… Vlastně to není tak daleko od pravdy. Ale jistota s jakou samozřejmostí to odsuzuje byť i jen náznak individualismu mně hýbla se žlučníkem. Pak se ukáže, že ani Peterkova postava není žádný sympaťák. Jeho romantická linie s Vránovou byla těžkopádná a tuze nudná. Zápletka, která se vleče jako sliz, se stavbou domku se nese v atmosféře zmaru a šedi. Závěrečná slova „tleskej, tleskaj všichni“ mě utvrdila v tom, že tento film je čiré zlo bez špetky nadšení, které lze cítit z budovatelských filmů 50. let. (29.04.2021)

Dobová moralizující komedie s výkvětem tehdejší komediální elity. Vedle Krakonoše a Pyšné princezny si totiž zahráli mj. Marvan, Sovák, Menšík, Záhorský, Filipovský nebo E.Fiala. Zaznělo několik dobrých hlášek, z nichž nejvíc mě pobavila ta Filipovského: "Za to můžou ty atomové pokusy, to mi nikdo nevymluví!" :-D (30.05.2020)