Namgeuk ilgi

Sněhobílá prázdnota. Kdo by z toho nezešílel? Chvílemi film zajímavým způsobem mate, divák tak netuší, jak se bude příběh vyvíjet dál. Ke konci mě ale film mátl poněkud nepříjemným způsobem. Myslel jsem, že už vidím také nějakou haluz. Začal jsem tápat, kdo vyšel ven, kdo zůstal vevnitř, která chajdaloupka je která apod. Naštěstí se vše objasnilo a já můžu jen konstatovat, že Antarktický deník je docela příjemná "haluzoidní" a atmosferická podívaná. (11.08.2007)

Velké korejské zklamání. Přitom prostředí pro atmosférické hrátky přímo vynikající, liduprázdná a tajuplná Antarktida, lepšího místa na Zemi není. Bohužel místo tajemna se v Antarktickém deníku povozíme na poklidných vlnách podivna a jen velmi zřídka zčeří hladinu závan silnějšího větru. Adrenalinová injekce aplikovaná první skvělou scénou postupně vyprchá a těch několik dalších střípků, zejména na opuštěné polární stanici, nijak výrazně nepodráždí nervová zakončení. Konec pak film posílá přímo do kategorie WTF. Nudná a jen těsná dvojka. Viděno během Challenge tour 2015: 30 dnů se světovou kinematografií (21.04.2015)

Mám rád zimní filmy, tedy filmy na sněhu. A když jde o Antarktidu, tak je jasné, že tam prakticky nic jiného, než sníh a sdílená kosa nebude. Korejci se tentokrát rozhodli zrecyklovat alpinistický thriller. A tak trochu to zamotat. Protože natočili přesně ten typ filmu, ve kterém s nimi něco je a nebo se prostě jen zbláznili. V obou případech to táhne. 3.5* (10.09.2015)

Dejovo síce riedkejšie a tým pádom miestami trocha naťahované mysteriózne dobrodružstvo za polárnym kruhom. Mimo ďalších formálnych zložiek, najsilnejšiu devízu snímky tvorí výborná práca so zvukom -> hlavne s úrovňou hlasitosti ako i intonáciou dialógov, ktoré skvelo dokresľujú temnú, takmer únavno-snovú atmosféru tajomna. Samotné zvukové vibrácie okolia sa tak stávajú popri slušných hereckých výkonoch ďalším aktérom deja. (04.09.2005)

Nevadilo by mi, že jsem tak trochu očekával něco příbuzného s Carpenterovou Věcí a nedostal jsem příbuznost ani vzdálenou. Pro depresivně halucinační psychárny mám taky pochopení ba slabost. Ale mrzí mě ten poněkud odfláknutý look. Mluvím samozřejmě hlavně o kinklající se ruční kameře a o celkově nepříliš působivém vizuálu, kvůli kterému by člověk tomuhle jinak zajímavému kousku hádal minimálně o deset let víc. S kvalitnějším, výpravnějším zpracováním by z toho mohl být vizuálně strhující psychologický thriller z kategorie A+ a ne jen televizní thriller a la VHS. Tahle korejská věc (tedy spíš ne-Věc) by si zasloužila modernizovaný remake, scénář mi přišel hodně dobrý a atmosféra mi připomněla nějaké temné vědecko-fantasticko-psychologické filmy sovětské výroby, které jsem jako kluk v ČST parkrát viděl, třeba Hotel u mrtvého horolezce a tak. Ale jelikož v tom není žádná řežba, nebo střílení, nebo honící se auťáky, nebo sexy řízci a roštěnky, natož kozy a bobři, žádnýho remaku se samozřejmě nedočkám. (27.06.2018)