Pelle Dobyvatel

Emocionálně i vizuálně působivé dílo o víře v člověka a o cestě ze samoty k lidské pospolitosti vypráví příběh vdovce Lasseho (Max von Sydow) a jeho syna Pelleho, který koncem minulého století odchází hledat štěstí z rodného Švédska do bohatšího Dánska. Filmový přepis slavného románu Martina Andersena Nexö oceňený Zlatou palmou na MFF v Cannes získal také Oscara, Zlatý globus a Felixe. Pelle Dobyvatel (Pelle Erobreren) je dvou a půl hodinová freska ze života zemědělského proletariátu na konci minulého století, jak jej zachytil ve svém románu z roku 1924 Martin Andersen Nexö (1869 – 1954). vyprávění o starém Lassovi, který odejde se svým devítiletým synkem ze Švédska za vidinou důstojnějšího živobytí a místo toho nalézá ve službách dánského statkáře jen bídu a ponížení, nechybí epický rozlet ani trochu romantizující lyrismus. Akcentuje zejména vztah mezi otcem, všemožně se snažícím zachránit alespoň zdání vlastní lidské důstojnosti, a nadaným synkem, dospívajícím díky jeho nezměrné lásce i díky přátelství s jediným revoltujícím člověkem na statku, čeledínem Erikem, k postupnému sebeuvědomění a touze po svobodě. Proti Stromu na dřeváky, který Pelle Dobyvatel zákonitě tematický připomene, je však film vystavěn v duchu zákonů sociálně-kritického melodramatu, s jeho důrazem na emocionální působivost i s jeho schématy. nesporným kladem filmu jsou výkony Maxe von Sydowa v roli otce a malého Pelleho Hvenegaarda v roli svého jmenovce. (28.04.2009)

Bravurně zvládnutý snímek Billeho Augusta PELLE DOBYVATEL seznamuje diváka s bídným a ponižujícím životem na jedné dánské farmě, na sklonku 19. století. Ačkoliv ústředními postavami jsou švédští emigranti Lasse (Max von Sydow) a Pelle (Pelle Hvenegaard), tak snímek neopomíjí zachytit životy i řady dalších obyvatel farmy. Pro mě osobně byly velmi silným zážitkem životní osudy Anny, Nielse a malého chlapce jménem Rud. Na snímku si vysoce cením skvělých hereckých výkonů všech herců; především pak malého Pelleho (jeho herecký výkon je udivující). Příběh je navíc výborně „dokreslen“ hudbou Stefana Nilssona. V neposlední řadě je také nutné zmínit výborné zachycení drsné, ale přesto krásné dánské přírody. Shrnuto a podtrženo: snímku nemám co vytknout. Právě naopak: zaslouží si jen a jen chválu. Jde o silný emocionální zážitek. (12.09.2003)

Pri sledovaní Pelleho som si často spomenul na Kazanov film Amerika, Amerika, ktorý je tiež o veľkej a iba čiastočne naplnenej túžbe. Život a vzťahy na dánskej farme boli vykreslené presne a zo všetkého bola najlepšie vyjadrená beznádej spojená s vierou, že sa objaví niekto, kto ich z toho marazmu vyvedie. Maxa von Sydowa mám ako herca rád, ale v tomto filme som ním bol sklamaný. Mal zahrať postavu, ktorá sa do typológie jeho postáv nehodí a viditeľne sa trápil. Spomenul som si na Bourvilla, ktorý sa v nejakom filme pokúšal zahrať detektíva a prekážalo mi to tak, že som sa nemohol sústrediť na dej. Napriek zdanlivo prísnemu hodnoteniu považujem Pelleho za kvalitný film, ktorému by prospelo prestrihanie. (08.02.2017)

S nesmírnou laskavostí natočený příběh točící se kolem jednoho statku, na němž je i sníh špinavý. Ve filmu se dějí převážně škaredé věci, ale nic nehnisá a nebolí, vše se nakonec obrátí v laskavý pohled Pelleho otce na syna. Mladinká Sofie Gråbøl sice nemá v titulcích jméno v rámečku, ale již tady je jasné, co v ní dříme za talent. Představitel Pelleho je hodně šikovný kluk s pronikavýma očima, jimiž dokáže vyjádřit více než malinko přehrávající Sydow. (08.09.2023)

Aspoň jedno vystriedanie prostredia by asi takmer trojhodinovému Augustovému eposu prospela, lenže on je lišiak a monotónnosť dokáže narušiť aspoň zmenou ročného obdobia. Kontrast rozľahlého pola v lete a ľadových krýh na mori je tak extrémny, že to nakoniec na udržanie pozornosti stačí. Samozrejme, August sa v ľadovcoch vyžíva, aj v topení pod ich hmotou, takže po väčšinu filmu je proste zima. Film dostáva v súčasnej migračnej dobe nový rozmer, stačí sa zamyslieť nad tým, aké postavenie by mohol mať Lasse ako Dán. Dnes je to skôr otázkou rasy a vierovyznania, ale princíp je v podstate rovnaký. Celé je to pochopiteľne Bergmannova škola, čomu dopomáha aj Max von Sydow v hlavnej dospelej úlohe. Pellea Hvenegaarda si zamilujete, ale iným spôsobom, ako roztomilé detičky v rodinných filmoch. (06.02.2017)