Tchyně

Je to sablonovite, a postavy jsou ve svych charakterech hodne akcentovane. To znamena, ze napr. vynikajici padouch Benes, je fakt extrem. Zrovna tak hezka a hodna Marketa, je zas az prilis super, atd. Ale ze zivota to kazdopadne je, nastesti ne z meho, ...protoze takovouhle tchyni (vytecna Galatikova) bych neprezil ani minutu. Co mi ale prijde od Zinnerove zbytecne je to, ze vsichni chlapi jsou vyobrazeni jako kreteni. Od ditete az po dedu. Cili feministky asi jasaji, realita ale takovahle jiste neni. (24.01.2014)

Když psala Markéta Zinnerová scénář pro seriál My všichni školou povinní, psala roli ředitelky Libuše Martínkové "na tělo" Věře Galatíkové. Myslím, že nejsem daleko od pravdy, když odvodím, že i o rok později při psaní scénáře pro tuto hru myslela s titulní rolí opět na stejnou herečku. A není zřejmě náhoda ani to, že se v této inscenaci objevili stejní herci z výše jmenovaného seriálu (M. Vladyka, M. Fišerová). Nezkušený režisér a dobrá scénáristka vytvořili inscenaci chudou na herecké obsazení a výpravu, ale o to více postavenou na hereckých výkonech. A Věra Galatíková v roli tvrdé a nesmlouvavé ženy - to byla její parketa. Vlastimil Brodský v nezvykle záporné roli, ale přesto mu seděla. Jediné, co bych vytknul, je trochu monotónní hudba. Ale já mám prostě pro podobné komornější inscenace slabost. Takže za čtyři. (01.05.2007)

Myšlenka sice správná a pochopitelná, ale scénář až příliš černobíle učebnicový. Zejména despotismus mužských postav je až příliš přitažený za vlasy, takže působí spíš jako karikatura. Bohužel z toho čiší přehnaně jednostranný feminismus, byť divák je samozřejmě na straně utlačovaných žen. Nejpřirozeněji ztvárněnou postavou je Zdena v podání nesmírně sympatické Markéty Fišerové. (19.01.2021)

Inscenace si zaslouží velkou pozornost už proto, že je to jedna z posledních rolí Markéty Fišerové; vhled do nejcitlivějších stránek mezilidských vztahů je také mimořádný a svým způsobem i nadčasový. O kvalitě scénáře lze možná diskutovat, kdyby nebylo české dramatické současnosti a té velkomanufakturní produkce, která se ze všeho nejméně obává kritického a náročného televizního diváka. Tehdy mladí jsou dnes šedesátníky, od smrti Galatíkové uplynulo více než 15 let. Srovnání, která se derou na jazyk, jsou drsná a smutná. Dnes takové "komořiny" prostě nejsou. Bohužel. (31.08.2023)

Samozřejmě nechci nijak znevažovat téma Nevěsty, které je stále aktuální a zaslouží si, aby na něj bylo upozorňováno... Ale na Nevěstě mi něco strašně vadilo - z mého pohledu naprosto nevěrohodný scénář Markéty Zinnerové. Každou postavu napsala jako těžko uvěřitelnou karikaturu (chybělo snad jen, aby zrůdný Vladislav Beneš požíral malé děti, a aby správňácký Miroslav Vladyka zachraňoval koťátka z hořících domů), jejich dialogy i vnitřní monology navíc opepřila mnoha moudry typu "ženská je jako kočka", "nosí to v sobě jako outěžek" a výroky o "zpřetrhaných řetězech" a "otiscích minulosti"... K tomu nezvykle otravná hudba Petra Hapky... Nic moc.__P.S. Pokračování Tchyně je o něco lepší a reálnější, díkybohu, ačkoliv postavy stále mluví moc okatým literárním jazykem. (05.07.2012)