Sho o suteyo machi e deyou

Bezcílná odysea ulicemi Tokia a sonda do života bezejmenného hrdiny, který je živý pouze ve filmovém světě. Osud, nebo lépe řečeno film a hrdinova vlastní fabulace ho zavádí do absurdních situací střídavě reálných a jindy symbolicky surreálních. Hrdina polemizuje s osobní svobodou a možností vzdoru, zatímco režisér Shûji Terayama, kulturní ikona 60. a 70. let, zpochybňuje tradiční vnímání filmu. Dílo je výsledkem režisérovy osobní zvědavosti z pozice divadelního umělce vůči filmu coby médiu a jeho trvání, či pomíjivosti. Terayama uplatňuje zcizující postupy, které hojně využíval ve svých divadelních hrách, a aktualizuje je pro film do podoby hrátek se samotným médiem filmu, zákonitostmi filmové projekce a diváckou aktivitou. (JFL)