Anna a vlci

Pro mě zatím zcela neznámý režisér a hned jsem musela natrefit na film plný metafor, který ve své době mohl být silně provokativní. Jak tady píše jeden uživatel, bylo docela náročné přijít tomu filmu na chuť. Ovšem s přibývajícími minutami, kdy už bylo zcela jasné, kam Carlos Saura směřuje (i z obsahu nahoře), jsem se do toho položila a už jen sledovala, jak to nakonec všechno dopadne. Protože jinak byl začátek takový, že já osobně kdybych byla na místě Anny, tak si sednu na první vlak, nebo cokoliv jiného a zmizíím z dohledu nejen těch tří vlků, ale potažmo celé té morbidní rodinky. Ale to už by bylo o úplně něčem jiném. Určitě oceňuju vynikající výkon Geraldiny a práci kamery, která její krásu ještě vyzdvihla. Pravdou je, že její práce jako guvernantky mně trochu unikla, protože děti se tam pouze párkrát jen mihly, ale je to zřejmě jen maličkost, která nebyla podstatná a kterou můžu klidně hodit za hlavu. (12.12.2012)

jeden za všechny....... všichni za jednoho. Tato slavná věta z Dumasova románu by se dala s trochou nadsázky aplikovat na tento Saurův snímek, ikdyž tentokráte ve zcela odlišné podobě :o( Tři bratři, jeden větší srab než ten druhý... a tak se dají dohromady ( protože v počtu( skupině ) je síla, aby dokonali zkázu. Symbolický snímek ukazující na třech bratech tehdejší skutečné Španělsko v celé své " kráse a nahotě " a jako třešínka na dortu krásná a mistrně hrající Geraldine Chaplin. Velice silný snímek, přesto tomu ( v mém případě ) k úplné spokojenosti ten pověstný krůček schází. 92 % se mi zdá přemrštěných, ale poctivé 4 * si odě mě i s přihlédnutím k opravdu SILNÉMU FINÁLE Anna a " její vlci " po právu odnáší! p.s. při scéně, kdy Anna jede na kole a za ní povlávají její krásné dlouhé husté černé vlasy, jsem si nemohl nevzpomenout na Menzelovy Postřižiny a Magdu Vašáryovou :o) (07.12.2009)

Metafora na španělskou diktaturu mi unikla, zato jsem však viděl zdařilé karikatury tří mužských archetypů. Všichni tři bratři jsou jen parodií toho, čím touží být. Překážkou jim jsou hluboce zakořeněné komplexy, jež se snaží pokrytecky zakrýt, ty však postupně vyplavou na povrch a jsou kompenzovány různými formami agrese vůči Anně. Saura si se svými hrdiny pohrál a vytvořil vskutku nezáviděníhodné postavy. Rádobymacho bez autority, milovník bez charismatu, či pokrytecký duchovní jsou propracování do hloubky, do níž pronikáme, díky režisérem vytvořeným symbolům. Marná touha pro autoritě ,například, je skvěle ilustrována sbírkou uniforem. Dějiště, izolované sídlo uprostřed ničeho, navíc vytváří až mystickou surrealistickou atmosféru. Jedná se o zdařilé dílo, není to však tak strhující zážitek, abych mohl dát plý počet. (27.04.2009)

Rozvláčné drama připomínající svým vyzněním Pasoliniho Saló. I zde máme možnost nahlédnout do duší a tužeb zvrácených osob. I zde je kladen důraz na stránku sexuální, násilnickou i spirituální. Ovšem Saura nezachází tak daleko. Jeho podobenství o zlu je pro diváka daleko přijatelnější a to i díky hereckým výkonům, o kterých se u Pasoliniho, dík jeho metodě tvorby, nedá mluvit. (27.01.2009)

Prvý film, ktorý som videl od slávneho Carlosa Sauru, ma trochu zaskočil, pretože som naň nebol pripravený. A tak mi chvíľu trvalo, než som ho začal vnímať v rovine symbolov a nie ako príbeh. Potom už to bol zaujímavý film s logickým a napriek tomu ohurujúcim záverom. Nedokážem však celkom prijať, že celý film je predohrou k záverečným 2 - 3 minútam. V každom prípade išlo o nadpriemerný zážitok, ktorý chvíľami vo mne evokoval atmosféru kníh Gabriela Garciu Marquéza. (03.02.2011)