Soupeři

Nepříliš originální příběh ovšem v úžasném balení. Pokud tam bylo něco víc než jen ta banální krimi-milostná historka, která kolísala od poetické tragédie ke grotesce, nepodařilo se mi to ze všech těch vrstev nápaditého pojetí vyhrabat. Pokud jde o děj, průměr až nuda, zejména první půl hodina byla téměř k nepřežití. Pak jsem příběh jako takový vzdal a užíval si hlavně tu lavinu výborných a místy doslova vymazlených nápadů, ať už vizuálních, hudebních nebo vizuálně-hudebních. Řada scén má úžasnou atmosféru a samy o sobě byly úchvatné, řada obrazů je vypiplaných do posledního detailu, řada scén mě pobavila, občas dokonce rozesmála originálním a hravým občas téměř hračičkovským zpracováním. Nakonec jsem si to i užil a vychutnal, ale že bych se k tomu někdy chtěl vracet, to asi ne. (08.05.2013)

Otázka dne zní, o čem to vlastně bylo. Teda, děj si nějak přeberete, ale o čem se to vlastně snažilo být? O akci, nebo o nepochopitelné romanci, o zločinech padouchů, o nesmyslných a otravných vřískáních, nebo snad o náhodné rychlosti scén? Vím jen to, že to určitě nebylo o příběhu. A tipl bych si, že ani autor tenhle film nebral jinak než jako pokus o to, kolik divák snese - zpětně to tak asi bude, vzhledem k tomu, co natočil příště... (27.01.2008)

Jihokorejská odpověď na "Hrdinu" a "Klan létajících dýk" se vydala cestou komiksové stylizace realizované hlavně přes postavy. Hlavní duo jak vystřižené z asijského komiksu - drsňácká, přehnaně energická hrdinka a neodolatelný androgynní hezoun - doplňuje postava detektiva coby zbrklá humorná figurka. Děj je jen chabou záminkou pro jejich umístění do přehnaně stylizovaných scén, které ovšem neokouzlí a nevtáhnou, nýbrž prostě jen zaujmou. Každý záběr je vycizelován, aby poutal pozornost sám na sebe, čímž celek podkopávaný chabým scénářem působí strojeně a nuceně. (19.08.2008)

"Soupeři“ se převelice snaží. Touží po stylově dokonalé audiovizuální formě, která by vhodně zarámovala velkolepé souboje, dramatické scény, romantické chvíle i občasné drobné vtípky. Jenomže jsou chaotičtí a nesoustředění - kromě toho jejich eskapády zbytečně rozmělňují zpomalené záběry, které jsou oproti všem předpokladům nudné. Akční pasáže snímá zdánlivě zmatená, roztěkaná kamera, takže nic moc neuvidíte - ale právě to je jejím prvořadým úkolem, neboť díky ní není potřeba žádná zvlášť náročná choreografie. Nicméně korejský pokus není až tak úplně marný - alespoň maličkou jiskřičku roznítil ... a vypjatý snový souboj, odehrávající se těsně před závěrečnými titulky, má v sobě neskutečný náboj. P.S.: TV Nova Cinema pod taktovkou TV Nova se opět vyznamenala, neboť finální podmanivou píseň nemilosrdně uťala spolu se zmíněnými titulky. Vážně nevím, co ji vede k barbarskému a nekulturnímu názoru, že titulky nejsou součástí snímku. Vlastně vím: Prostor pro reklamu opět slavně zvítězil - a to zcela bez boje ... a spolu s ním úporná snaha o zvýšení sledovanosti (což s reklamou přímo souvisí). Projevuje se překotným servírováním dalšího snímku bez jediné vteřiny oddechového času, aby snad znuděného diváka nenapadlo zběhnout ke konkurenci. Děkuji, nechci - tyhle trapné triky na mě nezabírají ... ;-) (17.12.2011)

Výhradne pre kóreofilov (viď Adrianov milosrdný komentár). Ázijsky komplikovaný spôsob rozprávania, pri ktorom si musíte štvrtinu vecí domyslieť a štvrtinu zase pustiť jedným uchom dnu a druhým von, ma už nemôže prekvapiť. Takisto ma nezaskočia typicky šikmooké žánrové kotrmelce, keď sa prechádza z komédie do vážnej drámy, z drsnej akcie do romantickej poetiky. Lenže z tohto bordelu sa mi premiešali vajcia s očnými buľvami. Asi to bude tým, že na takéto tančeky sú majstri Hongkongčania, no kórejský pokus totálne zlyháva. Solídna zápletka (mladá vyšetrovateľka sa zamiluje do „mafiánskeho“ hrdloreza) sa načisto stráca v audiovizuálnom chaose, v ktorom znie techno-metal aj chorály a prechádza sa z fakt otravných spomaľovačiek do uletenej groteskovej zrýchlenosti. Hlavní hrdinovia (akože anime šermiarska buzna s vlasmi spomalene vejúcimi do tváre a prehrávajúca, afektovaná, uvrešťaná a teda pramálo sympatická dievčina) sú herecky totálne mimo a niet medzi nimi ani náznaku chémie, na čom by samozrejme film mal byť postavený. Po technickej stránke je to dokonalosť sama, ale to ešte neznamená, že je to dobre zrežírované – inak by to predsa nebola taká nuda. Výnimku tvorí jedna jediná scéna, ktorá je jednoducho úchvatná – prvý „zamilovaný súboj“ ústrednej dvojice v temnej uličke, za svitu mesiaca, odohrávajúci sa niekde medzi 30. a 40. minútou filmu. Keby to celé bolo takéto štýlové, tak sú Súperi absolútna bomba. (16.03.2007)